Při pohledu do pondělních novin, v nichž se dál propírala kauza míry šílenosti premiérského páru, jsem se rozhodl udělat něco ještě šílenějšího: zastat se Stanislava Grosse. A vůbec ne proto, že bych ho snad začal litovat. Naopak. Jako produkt naší banánové politické scény, kde ještě nikoho nenapadlo vyhledat v naučném slovníku význam slova z-o-d-p-o-v-ě-d-n-o-s-t, si zaslouží stejný soucit jako shnilý banán – rozmáznout. A nic na tom nezmění ani má upřímná lítost nad tím, koho si vzal, či fakt, že jsme se narodili ve stejném roce. Podobně postižených lidí (a teď samozřejmě nemyslím sebe) běhá po světě spousta.
Ne. Chci, aby celá kauza nevkusný barrandovský byt pro duševní zdraví nás všech hned skončila. Nechci už vidět ani slyšet dalšího penzionovaného lampasáka ani tlumeného novináře s kravičkami. Nechci slyšet premiéra brblat ještě hůř než obvykle. Nechci další fotky Šárky Grossové. Podivnou nejistotu ze světa kolem nás začínám dokonce pociťovat sám na sobě. Ještě chvíli a začnu věřit, že ta kabelka od LV, co nosí Šárka Grossová na fotkách, je opravdu od LV. A pak mě….
Radši ne. Vztyčme klidně na Grosse prostředník a věnujme se lepší zábavě. Protože ti, co teď nejvíc křičí, by se měli krčit v koutě a bát se, abychom si náhodou nevzpomněli, jakýmže projektům pro blaho nás všech se věnovali ještě nedávno. Třeba bratr Kalousek, předseda KDU-ČSL, jenž si rád pěstuje image čisté duše. Obávám se, že kdyby si Bůh – nebo kdo to tam nahoře má být – jednou ráno protřel oči a blíže se podíval na jeho působení na Ministerstvu obrany, spadl by z nebe Kalouskovi přímo do bytu, za nějž zaplatil penězi od…. Ejhle! Od Boha určitě ne. Anebo Bůh mlčí jako hrob. Nebo Vlastimil Tlustý, potenciální ministr financí za ODS, a jeho vila u Slaného. Tlustý sice není náš bratr, zato ale býval v KSČ. Možná že právě tam se naučil dodržovat v podobných případech, jako je nejasný původ peněz ústavního činitele na soukromé účely, zákon omerta. Jak víme, komunisti byli v podstatě féroví chlapi, kteří věděli, jak držet jazyk za zuby (či jak ho rozvázat, pravda). A nemusíme vlastně nikoho jmenovat. Stačí se ohlédnout na štědré sponzory našich politických stran, jejichž jediný problém byl, že se nikdy ani nenarodili. Samé svaté duše.
Co tím chci vlastně říct? Jen to, že Gross je víceméně stejný gauner jako většina politiků a že mnohem víc než nějaký milion na panelákový byt mě zajímají stovky našich miliónů, které pohltí korupce, zmanipulovaná výběrová řízení či policejní týmy, které nejsou až tolik policejní. Nedivím se, že se Gross všemu jen směje.
