Zatím se o tom moc nepíše, ale mezi lidmi pracujícími v golfovém byznysu je to známá věc: některá golfová hřiště v Česku prodělávají. Provoz a údržba golfového hřiště stojí minimálně několik miliónů ročně, když sečtete příjmy z členských a hracích poplatků, dostanete se často do mínusu. Hřiště, která nemají dostatek komerčních turnajů (většina devítek) anebo sponzora, mají těžký život.
Někdy se říká, že v Česku je stále více hřišť na stále méně hráčů. Ivan Paggio (ČGF) mi před nedávnem poslal čísla, která na tento názor reagují. V roce 1990 u nás bylo dva tisíce hráčů a osm hřišť, což je 250 hráčů na hřiště. O deset let později (rok 2000) tu bylo 8500 hráčů a 23 hřišť. To je 370 hráčů na hřiště. A v roce 2006 je to 28 500 hráčů a 69 hřišť – tedy 413 hráčů na hřiště. Je tu patrný nárůst počtu hráčů na jedno hřiště. Nicméně když to spočítáme na jamky (protože je rozdíl mezi hřištěm devítijamkovými a třeba třiceti šesti jamkami na Konopišti či v Čeladné), tak už nárůst není tak výrazný: v roce 1990 tu bylo 20 hráčů na jednu jamku, v roce 2000 už 33 hráčů, ale v roce 2006 je to stále zhruba 33 hráče na jamku.
O něčem svědčí i čísla týkající se počtu turnajů: například Konopiště mělo loni 194 turnajů (včetně HCP dnů) s 8 148 hráči, což je průměrně 42 hráčů na turnaj. Karlštejn měl 184 turnajů s celkem 8570 hráči (47 hráčů na turnaj), Motol 96 turnajů s 2743 hráči (29 na turnaj), Štiřín 23 turnajů s 417 hráči (18 hráčů na turnaj) a Harrachov 19 turnajů se 173 hráči (22 hráčů na turnaj).
Je zřejmé, že osmnáctijamková hřiště žijí i vydělávají především díky příjmům z pronájmu hřiště pro velké turnaje. Sice se i tady hovoří o tom, že mnohé firmy už nechtějí dávat do golfu tolik peněz, ceny za turnaje (resp. hřiště) jsou nesmyslně vysoké, ale pokles v tomto směru není příliš patrný. Naopak devítijamkové hřiště má komerčních turnajů za rok pár a může si za ně říct maximálně jen pár desítek tisíc korun za celodenní pronájem (osmnáctka té nejvyšší kategorie stojí i pár set tisíc).
Tuhle skutečnost už zaregistrovali i ti, kteří se pouštějí do budování nových hřišť. V posledních letech se totiž staví víc velkých osmnáctijamkových areálů než malých devítek. Mezi nové osmnáctky patří Telč, Sokolov, Ypsilon, Jinačovice-Kaskáda, letos se ještě otevře Kunětická hora, Terasy Ústí nad Labem, Mladá Boleslav. Celkem sedm nových velkých hřišť za roky 2006 a 2007. Hodně devítijamkových hřišť také buduje další devítky, stanou se z nich osmnáctijamková hřiště: v Liberci-Machníně už otevřeli (o hřišti brzy napíšu, už jsem ho hrál), stejně tak v Olomouci či Ropici. Čertovo Břemeno i Benátky by měly otevřít druhou devítku v roce 2008, stavět se už začalo v Beřovicích. Dvě úplně nové osmnáctky se staví i v Praze-Zbraslavi, soukromá osmnáctka roste v Berouně (otevření první devítky asi 2008), další velké hřiště se buduje v Ostravici na severní Moravě, osmnáctky vyrostou i u Písku a Lázní Kynžvart. Naopak devítek se za roky 2006/2007 otevřelo či otevře jen pět: Hořehledy, Hostivař, Barbora, Lázně Bohdaneč a Hradec Králové – Na vrších (což je navíc jen rozšířená akademie, která už existuje).
Zvyšující se počet velkých resortů jen dokazuje, že golfový byznys se rozjel na plné obrátky. Vyvolává zároveň ale i několik otázek. Například zda se tolik hřišť uživí, když počet komerčních turnajů i túr neroste. Naopak roste kvalita areálů a postavit osmnáctku už neznamená automaticky zájem hráčů. Je potřeba ji dostat do povědomí, nalákat organizátory turnajů, je potřeba ji i dobře připravit, včetně zázemí. Ne všude mají tak hezkou přírodu jako třeba na Ypsilonce, kde navíc nic neuspěchali a otevřeli, až když bylo hřiště dokonale připravené. I některé osmnáctky už bojují a budou stále bojovat o zákazníky.
Další otázkou také je, zda se s rostoucím počtem velkých resortů golf ještě více neprodraží. Fýčka na osmnáctkách jsou drahá a prakticky nikde nejdou pod tisíc korun za hru. Paradoxně se tohle „zdražení“ odehrává ve chvíli, kdy golf začíná pronikat do širších vrstev, přesněji do střední třídy. Aby si golf udržel alespoň současnou dynamiku růstu hráčů, aby jich lákal stále víc, nepotřebuje jen velké areály pro mistrovskou a turnajovou hru, ale stejně tak snadno dostupná a levná hřiště, navíc dobře hratelná pro hráče s vyššími hendikepy, kteří u nás převažují (průměrný hendikep českého golfisty je 35, golfistky dokonce 43!). Především Praha coby největší zásobárna golfistů potřebuje jako sůl devítky typu Stará Boleslav. A pokud vím, roste podobné domácké hřiště jen v areálu Botanika v Horním Bezděkově u Unhoště. Jinak jsou v okolí Prahy samé „velké“ stavby a plány.
Nic to ale nemění na faktu, že dobře se může uživit jak velký resort, tak ten malý. Chce to zvolit inteligentní koncepci, určit si, na které cílové skupiny se orientovat – zda na fýčkové hráče, na členy klubu, na turnajové akce. A podle toho třeba i koncipovat design hřiště, volit cenu za hru atd.
P.S. Jako doplněk k předcházejícímu textu jedna zpráva: je možné, že dojde k uzavření jednoho českého hřiště. Podle dostupných informací se zdá, že skončí provoz šestijamkové akademie Větřní. František Zahradník, prezident místního klubu a nájemce hotelu, ke kterému akademie patří, odstupuje od smlouvy s obcí, tudíž obec bude muset hledat jiného provozovatele. Ale pravděpodobnost, že najde člověka, který bude mít vztah ke golfu a bude chtít akademii zachovat, není veliká. Klub a jeho cca 60 členů zatím bude spolupracovat s klubem v Nové Bystřici.
Nejde tedy o zánik znormované devítky, natož osmnáctky, ale jistá ztráta to je. Ztrátové ovšem bylo i hřišťátko samotné – ono je skutečně těžké zachovat v provozu pouhou akademii pro začátečníky, navíc v místě golfově nepříliš frekventovaném: mezi Českým Krumlovem a Lipnem. V Praze by asi akademie přežila snáz.
