Bezelstný způsob, jakým se v přímém přenosu každou větou ztrapňoval západočeský lidovecký lídr František Straka, mohl minulý čtvrtek vidět v televizi každý. Já jsem si ho užil dvojnásobně, seděl jsem v sále hotelu Thermal. A nezbývá mi než konstatovat, že ani zbytek karlovarského volebního pelotonu nebyl o nic lepší.
Nevím, nakolik to Česká televize pořadem Otázky Václava Moravce speciál zamýšlela, ale doručila svým koncesionářům vpravdě medvědí veřejnou službu. Po té hodině a půl matné trapnosti to chce opravdu velké odhodlání, abyste se přesvědčili, že půjdete k volbám. Pokud bychom brali karlovarské volební lídry jako typický vzorek, pak český politik je nevýrazný padesátník neschopný polemiky, vypouštějící jednu dutou frázi za druhou, který se navíc neorientuje ani ve volebním programu vlastní strany. A především, ve chvíli, kdy opustí centralizovaná hesla typu Jistoty a prosperita (ČSSD), Modrá šance (ODS), případně Nic než rodina (KDU), nepoznáte z které strany vlastně je. Na místní úrovni neprobíhají žádné koncepční (politické) spory. Všem jde, nepočítáme-li osobní šarvátky, opravdu o jediné. Získat ze státního rozpočtu co nejvíc „prostředků“ (všimněte si, tihle politici skoro nikdy nemluví o penězích) a utratit je v místě. Nikdo z nich se nestará, odkud se ty peníze berou. Tohle nejsou politici, ale krajští lobbisté, kteří jdou do Parlamentu především proto, aby s větším vlivem získali víc peněz na karlovarskou silnici. Nepřipadá vám na tom nic špatného? Mně ano. Podstatu tohoto „politického“ postoje v bravurní zkratce vystihl fotbalový trenér František Straka. Na otázku z publika, co by lidovci navrhovali udělat s místním hokejovým stadionem, pravil, že by ho přestavěl na „víceúčelnou“ halu. A když se ho moderátor zeptal, kde by na ni vzal peníze, odpověděl bez uzardění: „To už je otázka na někoho jiného.“ Dík za upřímnost.
