Prezidentovi lidé jsou zábavná parta, zejména tam, kde se pokoušejí napodobit originální myšlenky svého šéfa na problémy všehomíra. Tak např. prezidentův tajemník Jakl...
Prezidentovi lidé jsou zábavná parta, zejména tam, kde se pokoušejí napodobit originální myšlenky svého šéfa na problémy všehomíra (A proč, proboha, vlastně trpí naši prezidenti bludem, že se musí vyjadřovat k otázkám všehomíra!).
Tak např. prezidentův tajemník Jakl prý na svém blogu napsal: „Každá rána zasažená přírodě je vítězstvím civilizace.“ Zjevně příspěvek k budoucímu spisu Jak se stal Jakl vládcem přírody. Populárně to vysvětluje takto: „Přece už naši prapraprapředkové, kdyby nebojovali s přírodou, tak na místě, kde sedíme dneska my spolu, by odkudsi z houští vylezl vlk a kousnul by nás do zadku.“ Naši předkové prý vlky zastřelili a houští vykáceli a dařilo se jim podstatně lépe. Naši předkové ovšem volili i mírnější cestu, část vlků ochočili. Jinak by pana Jakla, když přijde domů, jeho jezevčík (má-li jakého) místo uvítání kousl do zadnice.
Lásku, ne politiku!
Ministryně spravedlnosti Kovářová usiluje o zrušení dvou poboček Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, brněnské a ostravské. Je obtížné vysvětlit si její kroky jinak než jako jakýsi neobratný úklid za Čunkovou aférou. Premiér Fischer už údajně sdělil dopisem paní ministryni své znepokojení mj. i ohledně tohoto záměru. Paní ministryně zatím jedná: představitelé ministerstva se mají v Praze sejít se zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, aby jednali o řešení. Zvláštní shodou okolností se setkání koná právě v době, kdy vedoucí obou odboček budou na dovolené. Bylo by to velmi šikovné, kdyby to nebylo prasklo. Prasknout to ale muselo a poté, co to prasklo, to je spíš legrace (pro pozorovatele, nikoli pro zúčastněné a oba nedobrovolně nezúčastněné). ODS, jak se zdá, usiluje energicky o to, aby si znepřátelila velkou část justice. Opravdu jí nic jiného nezbývá? Pokud je to tak, pak pozdrav pámbů. Když jeden sleduje obratný galop paní ministryně v justičním porcelánu, chce se mu v asociaci na její dřívější okřídlené výroky zvolat: MAKE LOVE, NOT POLITICS! (Doufám že je to jazykově správně, moje angličtina není nic moc.)
Bez (hodně) peněz k lidovcům nelez
Lidovci došli k závěru, že sponzoři politických stran pravidelně očekávají od obdarovaných protislužby. Aby se tomu vyhnuli, rozhodli se (zatím ve Zlíně, na zkoušku) vybírat od kandidátů do sněmovny příspěvek 200 tisíc korun. Není jasné, zda po složení sumy dostane každý zájemce až do vyčerpání pořadníku místo na kandidátce, nebo zda budou napřed vybráni vhodní kandidáti a tito šťastlivci pak teprve oholeni o dvě stě tisíc, pokud je budou mít (konvenčnější řešení). Možná taky, že by těm chudším mohlo být umožněno sumu postupně splácet. Jedno je jisté: za KDU–ČSL bych vzhledem ke své finanční situaci kandidovat nemohl, ani kdybych chtěl – a to nemám dojem, že bych na tom byl finančně úplně špatně.
Kvůli Spartě?
Daniel Křetínský ze skupiny J&T se domnívá, že kompromitující fotografie z Topolánkovy italské dovolené si objednali podnikatelé ze skupiny Czech Coal, kteří s jeho firmou údajně soupeří. Považuju to za vyloučené, celá toskánská aféra je výlučně politická záležitost a byla vyprodukována na politickou objednávku před volbami se záměrem ovlivnit jejich výsledek.
Účelový nesmysl
V LN spekulují o vzniku velké koalice mezi ČSSD a ODS. Je to jakési organické pokračování kauzy toskánské. Čelní představitelé ODS nejen kuli pikle s průmyslovými magnáty a pořídili si s jejich přispěním levnou dovolenou, ale zároveň jsou už dohodnuti s Paroubkem o dělbě moci. Takovou stranu přece nemůže rozumný člověk volit! Celá tahle úvaha o budoucí velké koalici je účelová a nesmyslná.
...a dnes dotřetice
Martin Weiss píše v LN: „Toskánská aféra mimo jiné krásně nasvítila i problém bohatství v politice. Lidé jako Mirek Topolánek se z titulu své funkce stýkají s řadou lidí, kteří mají aspoň desetkrát větší příjmy než oni. Nemají pocit, že by pracovali hůř ani míň než tito boháči, naopak jim připadá, že dotyční podnikatelé bohatnou i díky nim. Odměnou, se kterou se mají spokojit, je status: v mobilu mají Angelu a Nicolase a metropolemi projíždějí v policejních kolonách. Jenže v záři toskánského slunce tyto odměny jaksi blednou.“ No, jak komu nasvítila. Mně toskánská aféra nasvítila to, že se někdo před volbami mermomocí pokouší zkompromitovat Topolánka a ODS nepříliš průkaznými materiály a stranu rozvrátit (což znamená pomoci Paroubkovi k vítězství). A že by bylo moc užitečné zjistit, kdo to je.
Hodný dědeček tatíček Klaus
Václav Klaus vystoupil s vnoučaty na Sněžku za přítomnosti (mimo jiné) reportérů z MfD. Reportérům se to moc líbilo, např. pan Ondřej Šťastný píše zjihle o tom, jak se prezident celý prosvětlil a polidštil: „Potkal jsem však druhého, úplně jiného Václava Klause. Byl to uvolněný a usměvavý osmašedesátiletý pán, který se rád pobaví o horách, cestování i novinách. A dokonce sem tam utrousí docela povedený vtip. Bez odstupu se baví s neznámými lidmi. A místo o globální oteplování a evropskou integraci se teď nejvíc stará o to, aby jeho malí vnuci měli co jíst i pít.“ Vypadá to, že po zdárném rozehrání toskánské kauzy se vztahy mezi MfD a panem prezidentem výrazně zlepší a budeme mít možnost soustavně poznávat pana prezidenta tak říkajíc i z té lepší stránky (což bylo úlohou všech státotvorných listů od roku 1918 dodnes, přičemž těch nestátotvorných buď bylo pořídku, nebo nebyly vůbec).
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
