Ukrajinci ofenzívu zahájí v okamžiku, kdy se jim sejdou tři základní faktory, říká analytik a někdejší generální konzul v Rusku Vladimír Votápek. Co se týče jejího úspěchu, je optimista, ale variantu, kdy se Rusku podaří vojensky udržet část okupovaných území, nelze samozřejmě vyloučit. Nemusí to ovšem být navždy, jak dokládá příklad znovusjednocení Německa. K tomu je třeba dát Ukrajině bezpečnostní záruky čili členství v NATO a v EU, aby barbarský Kreml agresi po pár letech neobnovil.
V prvních dnech ruské války jsme si neustále ověřovali, zda Kyjev ještě stojí a prezident Zelenskyj žije. Dnes v patnáctém měsíci války je klíčovou otázkou, kdy už přijde avizovaná protiofenzíva, která je podle mnohých jedinou šancí, aby Ukrajina dosáhla zásadního zvratu. Přidejte svůj názor, kdy?
To, kdy Kyjev spustí svou dlouho očekávanou ofenzívu, by nepochybně chtěl vědět každý novinář a komentátor, ale určitě by taková informace potěšila i ruský generální štáb.
Já jsem přesvědčen, že Ukrajinci ofenzívu zahájí v okamžiku, kdy se jim sejdou tři základní faktory:
a) připravenost a vybavení vycvičených jednotek,
b) příznivé povětrnostní podmínky (dostatečně suchá půda),
c) takticko-operativní situace na frontě.
Jsem přesvědčen, že Ukrajinci jsou i díky západní pomoci připraveni. Díky teplejšímu počasí vysychá půda, která již brzy unese i těžkou techniku. Co neumím posoudit, je konkrétní situace na frontě. To, zda Rusům už došel dech, zda jsou na nějakém úseku fronty oslabeni do míry, která umožní úspěšný útok UA armády.
Putin se sice v dobyvačných plánech přepočítal, ale Rusko má stále materiální převahu, má kde brát i muže na frontu. Může být ukrajinská ofenzíva úspěšná a za jakých okolností? Píše se, že chybí munice, letadla…
Já tu vidím dva základní faktory. Ten první je technický. Jaký je poměr počtu vojáků, tanků, děl, munice …. A zdá se, že tady skutečně má Rusko přes všechny ztráty stále ještě převahu.
Druhý faktor je lidský. Chcete-li morální. To, jak moc jsou vojáci ochotni ve válce bojovat. Jak jsou připraveni riskovat své životy a zdraví. A zde má nepochybně převahu Ukrajina. Samozřejmě i její vojáci trpí a bojí se. Ale dělají to pro své blízké a milé, pro své rodiny, města a vesnice. Naproti tomu jsou Rusové útočníky, kteří přišli na Ukrajinu loupit a vraždit. S tím nic neudělá ani ta nejsofistikovanější kremelská propaganda.
Ale máte pravdu, Ukrajincům by se určitě mnohem lépe útočilo, kdybychom jim poskytli více a lepších zbraní. Zdá se, že Západ má pořád nějaké zpoždění. Na počátku jsme byli ochotni jim dodávat jen lehké zbraně, vhodné k partyzánskému vedení boje. Pak jsme začali posílat těžkou techniku. V posledních měsících dáváme dokonce i západní tanky. Ale moderní letadla nebo například rakety s doletem umožňujícím likvidaci ruských skladů, shromaždišť a velitelských center jim stále nedáváme.
Západ podle vás pořádještě taktizuje?
Já nevím, zda to je taktizování. Připadá mi, že jde o výsledek více faktorů. Mezi ně určitě patřila a patří neschopnost reálně posoudit odolnost, připravenost ukrajinské armády. Na počátku války byl nejen Kreml, ale i celá západní komunita přesvědčeny, že prezident Zelenskyj nemá šanci se v Kyjevě udržet, že Moskva obsadí většinu území Ukrajiny. Že se možná podaří udržet pár okresů někde u slovenských a polských hranic. K tomu připočtěme vliv velkého množství politiků a akademiků, kteří v přechozích desetiletích byli živeni Kremlem. Ten si svou pátou kolonu opravdu pečlivě budoval podle sovětského vzoru, takže i dnes jsme konfrontováni s nejrůznějšími chcimíry, kteří ovlivňují veřejnou diskusi na téma pomoci Ukrajině. Kteří bez ohledu na své subjektivní motivy objektivně slouží Putinovi.
V mezičase ruské orgány nutí obyvatele anektovaných oblastí, aby přijali ruské občanství. Putin podepsal výnos o deportaci těch Ukrajinců, kteří občanství okupanta odmítnou. Týká se to Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti Ukrajiny, z nichž ovšem část je dál pod kontrolou ukrajinské armády. Je to podle vás jen formální akt, anebo pro tamní obyvatele dosti zásadní mezník?
Je to další z válečných zločinů, který komplikuje život Ukrajinců bez ohledu na jejich mateřský jazyk.
Ukrajinci jistě věří, že protiofenzíva bude úspěšná, ale také vědí, že nemusí vést k naprostému vítězství. Vy jste přesvědčený, že Ukrajina dobude svá území zpět včetně Krymu?
Já jsem přesvědčen, že ukrajinská armáda dokáže maximálně využít odhodlání svých vojáků i kvalitativní převahu moderní těžké techniky dodané ze Západu. Výsledkem ruské zimní ofenzívy je postup o pár kilometrů u Avdějevky, Mariinky nebo Bachmutu, zaplacený desítkami tisíc mrtvých a raněných, nemluvě o zničení obrovského množství techniky. Věřím, že ukrajinská ofenzíva bude mnohem úspěšnější. Že se jim podaří prolomit ruskou frontu a přerušit tzv. pozemní koridor, spojující Rusko a Krym. Tím by se ruská vojska na území Krymu dostala do tzv. logistického obklíčení, jak tomu bylo v létě 2022 s uskupením ruské armády na pravém břehu Dněpru u Chersonu.
Varianta, že se části Luhanské, Doněcké, Zaporožské a Chersonské oblasti a Krym odtrhnou od Ukrajiny, není ovšem vyloučena.
No ano. Výsledek této nebo budoucích ofenzív prostě neznáme. A variantu, kdy se Kremlu podaří vojensky udržet větší nebo menší část okupovaných území, skutečně nemůžeme vyloučit.
Kdysi jste přirovnal možnou budoucnost okupovaných částí Ukrajiny k situaci NDR – část Německa po 2. světové válce sice zůstala pod kuratelou Sovětského svazu, ale za pár desetiletí se země znovu sjednotila pod demokratickou vládou. Považujete to stále za jednu z variant vývoje – okupované části Ukrajiny se vrátí pod vládu Kyjeva třeba až za desítky let, ale vrátí?
Ano. I kdyby se Kyjevu nepodařilo vyhnat Rusy ze své země úplně a nastoupilo by jakési příměří, stále bude platit, že Rusko je retrográdní diktatura, která nedokáže nabídnout světu vůbec nic přitažlivého. Naše planeta se potýká s množstvím výzev a problémů. To není jen klimatická krize, kterou nechci podceňovat. V současnosti se nám otevírají dveře k vytvoření úplně jiného světa, než v jakém žila naše civilizace dosud. Chystáme se letět na Mars a další planety. Umělá inteligence změní naše životy mnohem více než nástup strojů v 18. století. Biotechnologie nám dává netušené možnosti při využití potenciálu přírody. To jsou šance a problémy, které musíme nějak uchopit, využít je, a přitom se nespálit. A do toho přichází primitivní zločinec Putin se svými lžemi a vražděním. S programem barbarizace Ruska a jeho okolí. Kolektivní Putin, který svou zaostalost a nekonkurenceschopnost maskuje tím, že škodí všem kolem sebe. To opravdu není nic, co by mělo jakoukoli vývojovou šanci.
Jsem proto přesvědčen, že případné polovičaté příměří bude v delším časovém období Putinovou porážkou za jednoho předpokladu – že se Ukrajině dostane skutečných bezpečnostních záruk, aby se nemohlo stát, že Kreml svou agresi po pár letech obnoví. A že Kyjev dostane šanci na společenskou a ekonomickou integraci se Západem. Jinými slovy – že se co nejdříve stane členem NATO a EU.
Představme si opačnou situaci, že Ukrajinci ruské agresory ze svých území v dohledné době zcela vytlačí. Co se podle vás bude dít pak? Východ země byl přece dost proruský už před válkou, statisíce ba miliony Ukrajinců odtud v posledních letech uprchly či odešly. Putin dělá svými institucionálními změnami z území fakticky Rusko. Kyjevská vláda by zde nejspíš musela zavést cosi jako nucenou správu se všemi negativy, která to přináší nebo ne?
Ano, to bude skutečně složitá situace. Právně i lidsky. Jedna z negativních stránek současného ruského režimu je skutečnost, že cíleně likviduje schopnost ovládaných obyvatel kriticky hodnotit společenský vývoj. Že systematicky lže a podvádí. Že podrobuje své obyvatele vymývání mozků prostřednictvím všudypřítomné propagandy zneužívající poznatky psychologie k manipulaci lidským vědomím. Nejvíc ze všeho mi to připomíná masové zneužívání narkotik. A probudit obyvatele okupovaných území z tohoto rauše nebude snadné a určitě to bude bolestivé.
…a věčně frustrované, agresivní Rusko za rohem, že?
Ano. Rusko, které už dnes plánuje obnovu armády na vyšších stavech než před válkou. Rusko, které si patrně uchová nějakou formu autoritativní vlády dál řízené tajnými službami. Rusko, které bude i nadále zdrojem nespočetných rizik a nebezpečí. A právě proto platí, opakuji, že Ukrajina musí dostat bezpečnostní garance a civilizační šanci. Například v podobě členství v NATO a EU.
