nahoru

Studentky míří na ČVUT z jiných pohnutek než studenti. Kvóty nepřinesou nic dobrého, říká profesor

Hana Vincourová10. července 2020 • 15:40
Děkan ČVUT (FEL) prof. Petr Páta
Děkan ČVUT (FEL) prof. Petr Páta
• foto: 
ČVUT (FEL)

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slaví 70 let od svého vzniku. Navzdory celoevropskému trendu nižšího zájmu o technické vzdělání na FEL v posledním roce narostlo množství studentů a zvětšuje se také podíl studentek. Děkan prof. Petr Páta vidí jako hlavní milník existence fakulty rok 1989, po kterém následovalo nezávislé školství. Jinak byl podle něj vývoj fakulty spíše postupný a plynulý. Škola se pod jeho vedením snaží být co nejvíce otevřená zahraničí. Prof. Páta by si přál, aby stát technické vzdělávání více propagoval. Online výuka podle něj nikdy nemůže být plnohodnotná.

Ve funkci děkana fakulty jste přibližně rok. Co se za vašeho působení výrazněji změnilo oproti předchozímu vedení, kdy byl děkanem prof. Pavel Ripka?

Nejsem příznivcem velkých revolučních změn, fakulta by měla mít pro rozvoj stálé prostředí. Postupně navazuji na práci předchozího vedení. Snažíme se pracovat na dobrém jménu naší školy a na tom, jak bude fakulta vypadat na veřejnosti. Dále byl na úrovni ČVUT schválen kariérní řád, což je novinka stará několik týdnů. Rok je strašně krátká doba na to, aby se něco opravdu změnilo. Fakultu si musíme představit jako velkou loď, která pluje stabilně a výměnou kapitána se neotočí o 180 stupňů.

Do jaké míry vám funkce děkana dovoluje se zapojovat do vědy?

Výzkum tolik nedělám, věnuji se mu o víkendech nebo ve svém volném čase. Vracím se k němu rád. Chybí mi také práce se studenty, kvůli tomu totiž na vysoké škole jsem. Moje role děkana je vytvářet kvalitní podmínky pro ostatní kolegyně a kolegy, aby mohli vést svůj výzkum a učit studenty.

ČVUT se podle databáze QS World Rankings na žebříčku univerzit meziročně posunula z 531.–540. místa na 498. pozici. Jaké zásluhy na tom má právě vaše Fakulta elektrotechnická?

Teď přemýšlím, jestli se mám vychloubat. Myslím, že naše fakulta hraje klíčovou roli. Jako velká fakulta cítíme zodpovědnost za směřování celé školy a vysokého školství obecně. Zmíněný žebříček je hodně důležitý. Vypovídá o tom, jak jsme respektovaná škola nejen mezi studenty, ale také mezi kolegy v zahraničí, nebo jak je tu kvalitní výzkum. Dlouhodobě se snažíme, abychom měli mezinárodní projekty a náš výzkum byl citovaný kolegy v zahraničí. Čím lepší jsme v žebříčku, tím více kolegů a studentů k nám přijede.

Čím si vysvětlujete, že se fakulta stala takovým tahounem kvality celé univerzity?

Doufám, že opravdu tím tahounem v dobrém slova smyslu jsme. Klademe důraz na kvalitu výstupů a vzdělávání. Asi jsme měli štěstí na instituce a kolegy, kteří oceňují naši práci, abychom uspěli a měli mezinárodní renomé. Nastavujeme co nejvíce příznivé podmínky.

Mohl byste uvést konkrétní příklad příznivých podmínek?

Oceňuji práci, která má konkrétní výstup. Nepodporuji vědu, která je do šuplíku. Projekt by měl najít uplatnění buď v praxi nebo ještě lépe by měl rozvíjet samotnou podstatu vědy, říká se tomu základní výzkum. Když rozvíjíte principy, na kterých budou stavět ostatní kolegové, uspějete. Snažíme se podporovat mladé kolegy a dávat jim možnost strávit část své kariéry v zahraničí. Neklademe důraz na velký počet studentů.

Cítíte v dnešní době omezení ze strany státu v tom, jak byste zde chtěli vzdělávat nebo vést výzkum?

Vysoké školy jsou z principu nezávislé. Ne, necítím, že by nás stát nějak omezoval. Samozřejmě bych byl rád, kdyby více podporoval technické vzdělání jako takové. Kvalitní technické vzdělání je základ pro budoucí rozvoj společnosti. Zároveň si musíme uvědomit, že více než třetinu našeho rozpočtu na studenty, pedagogy i výzkum tvoří finanční podpora od státu. A s podporou přichází závazek. Takže jeho role ve výsledku není úplně nezávislá. Nikdo nás ale neomezuje v tom, co nebo jak máme učit.

Koronavirová krize naplno ukázala slabosti českého školství. Mnoho univerzit přechod z běžné prezenční výuky na online formu nezvládlo úplně nejhladčeji. Jak se s tímto problémem popasovala vaše fakulta?

Já myslím, že jsme to zvládli opravdu dobře. Byla to velká zkouška pro kolegy i studenty. My jsme po dohodě s rektorem a s ostatními děkany zavřeli celou školu ještě dřív, než se školství zavřelo centrálně. Cítili jsme obrovskou zodpovědnost, protože se tady pohybuje opravdu velké množství studentů z celého světa a hrozil problém, že by se později nevrátili domů. Máme také velký počet zaměstnanců různého věku. Přešli jsme tedy na distanční formu. Do týdne se nám na celé fakultě povedlo nastavit pravidla a priority vzdálené výuky a další týden jsme ji rozběhli. Díky ohromnému nasazení našich učitelů, technického personálu i studentů jsme streamovali přednášky z poslucháren. Učitel stál ideálně v reálném čase přednášky v prázdné posluchárně. Bylo to nesmírně náročné, protože najednou měl před sebou fyzicky jenom jednoho kolegu, ke kterému přednášel. Další skupina kolegů se se studenty setkávala každý týden na online seminářích, kde mohli ve skupinách diskutovat. Měli jsme připravené různé systémy pro odevzdávání úkolů a testů, v našem případě to byla platforma Moodle. Na této koncepci jsme dlouhodobě pracovali a teď se nám to zúročilo. Kolegové do Moodlu dokonce přidávali nové funkce šité na míru naší fakultě.

Soukromá Unicorn College požádala jako první v České republice o akreditaci plně distančního bakalářského studia. Uvažuje o něčem podobném do budoucna FEL, je to vůbec možné?

Musím říct, že online výuka kontakt se studenty nenahradila. Je potřeba se potkat. Nemůžeme vychovávat inženýry teoretiky, kteří si nic nevyzkoušejí v laboratořích. Často jde o přímou výchovu a práci s konkrétním člověkem. Máme 6 studentů na jednoho pedagoga, což vnímám jako obrovskou výhodu oproti jiným školám. Učitel jde při výuce příkladem a to vzdálenou formou u technických oborů v žádném případě neuděláme. Student doma nikdy nebude moci využívat plně vybavenou laboratoř. Můj soukromý názor navíc je, že plně distanční forma výuky není vhodná ani pro humanitní směry.

Přinesla vám krize něco pozitivního?

Objevili jsme spoustu streamovacích talentů. Předtím jsme měli přibližně 3 učitele, kteří streamovali, a teď jich je najednou asi deset. Chceme to zavést jako nové principy, ale nestavět na tom celou výuku.

Jsou podle vás technické obory ohrožené podobnými krizemi více než ostatní?

Myslím, že ne. Technické obory obstály. Pro nás na ČVUT to znamenalo velkou příležitost. Ukázala se úžasná invence techniků, kteří byli během velmi krátké doby schopní vyvinout plicní ventilátor, nové masky nebo míchali dezinfekce. Vymysleli také software, který dokáže indikovat sociální vzdálenost. Spousta mladých kolegů a kolegyň se takto přihlásila ke své společenské zodpovědnosti. Ukázalo se, že technici mají ve společnosti své místo. Doufám, že kolegům trochu stouplo sebevědomí a vidí, že mají, co nabídnout.

Dříve ten pocit neměli?

Ale ano, měli, ale teď byla možnost zažít pocit: dělám práci, která má hned smysl. Někdy pracujete na něčem, kde výsledek vidíte až po delší době. Také veřejnost vidí, že tu děláme uplatnitelné věci a máme schopnost věci vyřešit.

V roce 2012 byl počet studentů bakalářského a magisterského studia na vaší fakultě 3253. S každým dalším rokem se číslo snižovalo a podle výroční zprávy v roce 2018 jich bylo už jen 2613. Vypovídají tato čísla spíše jen o fakultě, nebo podobný vývoj najdeme napříč technickým vzděláváním?

Má to dvě roviny. Obecně je to jev patrný v celé Evropě. Počet zájemců studovat náročné technické obory je nižší. Ale odráží to i samotnou fakultu. V roce 2019 jsme měli už zase větší počet studentů než v roce 2018, bude to ve výroční zprávě, kterou teď připravujeme. Minimem jsme prošli v roce 2016 a doufám, že nadále budeme růst. Protože procházíme minimem demografické křivky, je proto nejmenší počet zájemců ze středních škol. Navíc jsme nároční. To všechno odráží zájem o technické školství. Naše škola by měla vysvětlovat, že technické vzdělání má budoucnost. Je třeba se obracet k rodičům, učitelům na středních školách a také laikům. Já vždycky říkám, že musím být schopen vysvětlit funkci technického vzdělání babičkám, které sice technice nerozumí, ale musejí chápat, že jejich vnuk nebo vnučka s technickou školou nebude mít v životě nouzi o kvalitní zaměstnání.

Jakým způsobem tedy popularizujete techniku?

Vytváříme podmínky pro učitele nižších stupňů školství. Naše škola má třeba fakultní střední školy. Pedagogům nabízíme kurzy a setkávání. Mezi žáky základních a středních škol probíhá velice úspěšná robotická soutěž a spousta podobných aktivit, které ukazují, že technika je zábava.

Menší zájem o studium tedy přisuzujete spíše náročnosti přijímacích zkoušek?

Myslím, že jde spíše o náročnost technického oboru jako takového. Mezi studenty středních škol je velké množství studentek a studentů, kteří jsou na techniku nadaní, ale často si raději vybírají obory, které jsou teď více v kurzu.

Takže v tom hraje roli i pohodlnost…

Ano, je to tak. Já bych rád pohodlnost dostal ze studentů pryč a ukázal jim, že se vyplatí na sobě pracovat. Opravdu se jim to později vrátí.

Zastoupení českých žen v technických oborech je stále značně menší než mužů. Mělo by se to změnit, popřípadě co by pro to bylo třeba udělat? Měly by se zavádět kvóty?

Jsem proti kvótám, nepřinesly by nic dobrého. Jsem pro vytváření podmínek. Musíme vysvětlovat, že technika není jenom pro kluky. To se nám daří. Máme poměrně slušný nárůst studentek. Obrovsky sympatické je, že se studentky u nás na škole dávají dohromady. Vytvořily studentský klub „Witches“, který nabízí volnočasové aktivity pro děti na základních školách a ukazuje jim elektrotechniku a informatiku hravou formou. Pozorováním jsem zjistil, že studenti a studentky FELu se od sebe liší. Studentka si obvykle vybírá obor, který jí dává smysl a vidí v něm přínos pro společnost. Student má spíše zájem o obor, kde si může něco vyzkoušet, kde si může „hrát“. Studentky směřují na biomedicínské, informační a manažerské obory. Studenti míří na robotiku, informatiku a elektroniku. Studentky už u nás ale nejsou bílé vrány. Dále chceme, aby u nás na fakultě zůstávaly. Máme výborné vědkyně i kolegyně vyučující.

Chystá se FEL svoje sedmdesáté narozeniny nějak oslavit?

Budeme slavit celý příští školní rok a chystáme spoustu akcí také pro veřejnost. Pozveme bývalé absolventy. Podíváme se blíže na to, co dokázali – máme několik generací techniků, kteří ovlivnili český průmysl. Veřejnosti ukážeme autonomní formuli, kterou sestrojili naši studenti, nebo drony a roboty, kteří jsou určení k hledání osob v závalu. Celý rok bude opravdu velký mejdan a všichni jsou zvaní.

prof. Mgr. Petr Páta, Ph.D.

Je děkanem Fakulty elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém a profesorem radioelektroniky. Je technickým manažerem projektu THETIS (Evropská kosmická kancelář), který se zabývá návrhem infračerveného hyperspektrálního zobrazovacího systému. Je členem mezinárodního týmu BOOTES (Burst Optical Observer and Transient Exploring System) od roku 1996. Vede experiment MAIA (Meteor Automatic Imager and Analyser) pro detekci slabých meteorů a experiment WILLIAM (WIde-field aLL-sky Image Analyzing Monitoring system). Byl členem národního týmu pro zařízení OMC (Optical Monitor Camera) družice INTEGRAL ESA (start 2006). Předsedá České a Slovenské společnosti pro fotoniku, z. s. Dále se profiluje jako dobrovolník a zakladatel spolku Duha Jasmín či realizuje tábory a výpravy pro děti a mládež s ADHD. Je fanoušek astronomie a pozorování hvězd, je také členem České astronomické společnosti. Rád fotografuje přírodu a akce pro děti a mládež.

Hana Vincourová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější