Video placeholde
nepokoje vyvolané násilnou smrtí černocha George Floyda pokračují v Minneapolisu
nepokoje vyvolané násilnou smrtí černocha George Floyda pokračují i v New Yorku
nepokoje vyvolané násilnou smrtí černocha George Floyda pokračují i v New Yorku
nepokoje vyvolané násilnou smrtí černocha George Floyda pokračují i v Houstonu
nepokoje vyvolané násilnou smrtí černocha George Floyda pokračují i v Houstonu
7
Fotogalerie

Naplňují se slova Nikity Chruščova? Demonstranti na akci Black Lives Matter křičí, že chtějí komunismus

„Do prdele s vaším nezávislým státem (USA), my jsme udělali revoluci, abychom svrhli systém a vytvořili úplně nový komunistický svět. A zajistili práva černým a hnědým lidem. ...zatímco druhý prezident konfederace je v Bílém domě (tj. Trump). (Proto jsme) společně strhli tu z… sochu. Revoluci!“ Říká v krátkém videu jeden z aktivistů hnutí Black Lives Matter v pozadí se skupinkou podporujících aktivistů LGBT hnutí. Když jsem toto video viděl, tak jsem si řekl, že snad měl kdysi sovětský vůdce Chruščov pravdu, když během návštěvy USA na konci 50. let 20. století měl v průběhu soukromého rozhovoru říct jednomu americkému představiteli: „Mohu prorokovat, že vaše vnoučata v Americe budou žít v socialismu. Naše přesvědčení je, že dříve nebo později kapitalismus ustoupí socialismu. Ať už se vám to líbí nebo ne, historie je na naší straně. Pohřbíme vás.“

Tento údajný Chruščovův výrok je sice dost sporný, neboť měl zaznít v soukromém rozhovoru bez přítomnosti dalších svědků, ale nepopiratelně vystihuje dnešní situaci v USA, kde se ve jménu boje proti rasismu a nadvládě bílých snaží prodrat k moci aktivisté hlásící se ke komunismu a marxismu. Například jedna ze zakladatelek hnutí Black Lives Matter Patrisse Cullors se otevřeně přihlásila k marxismu prohlášením: „My jsme trénovaní marxisté.“

V 70. letech 20. století, tedy v době hluboké komunistické totality, přicestovala do Československa černošská aktivistka Angela Davisová, taková předchůdkyně hnutí Black Lives Matter, která zde vyprávěla o hrůzách kapitalismu a Západu, kde je prý nesvoboda a dochází k pronásledování černochů. Soudružka Angela Davisová ovšem nijak neodsoudila komunistické pronásledování odpůrců komunismu v Československu, a naopak komunistickou diktaturu veřejně podpořila. Při nedávné demonstraci českých příznivců hnutí Black Lives Matter v Praze jsem viděl fotografii Davisové v rukou těchto demonstrantů. Prý je pro ně Davisová symbolem boje proti rasismu; pro mne je to naopak symbol nesvobody a komunistického teroru.

Jistě není bez zajímavosti, že na této demonstraci byla pořízena fotografie šklebícího se demonstranta, o němž bývalý politik ODS Petr Paulczyňský sarkasticky prohlásil, že by si ředitel zoo měl zkontrolovat klece s primáty. Což šéf KDU-ČSL Jurečka okamžitě označil za rasismus a podal na Paulczyňského trestní oznámení pro rasismus. Prostě lidovci nezapomněli na desetiletí věrné služby komunistickému režimu a automaticky hned ve všem sarkastickém či kritickém vidí rasismus. 

A zde bych se rád zamyslel nad jednou důležitou věcí. Již před desítkami let někteří přeběhlíci z KGB a komunistického bloku veřejně varovali, že sovětští vůdcové si uvědomili, že neporazí Západ vojensky a ekonomicky, a tak se ho rozhodli porazit dlouhodobou strategií podpory různých hnutí a aktivistů od sexuálních menšin až po národnostní menšiny. Tehdy se tomu ještě tak neříkalo, ale dnes této strategii říkáme hybridní hrozby a desinformační válka.

V knize Tak nám zabili komunismus, paní Mullerová její autor Robert Buchar (československý emigrant před komunismem) cituje Iona Pacepu, rumunského generála tehdejší komunistické tajné služby a blízkého spolupracovníka rumunského diktátora Ceaușesca, který v roce 1978 přeběhl na Západ: „Veškerá zahraniční politika států sovětského bloku, v podstatě celá jejich ekonomická a vojenská síla se točila kolem většího sovětského cíle zničit Ameriku zevnitř za pomoci lží. Sověti spatřovali v dezinformacích hlavní nástroj k dialektickému uspíšení světového komunismu. Prioritou číslo jedna pro KGB bylo poškodit moc Ameriky, její úsudek a důvěryhodnost.“  

Obdobně o snaze Sovětského svazu rozvrátit Západ zevnitř pomocí ideologie hovořili i přeběhlíci z KGB Yuri Bezmenov, Anatoliy Golitsyn či československý generál Šejna.

Závěrem bych dodal, že i dnešní situace, kdy (neo)marxističtí a progresivističtí novináři otevřeně vytvářejí kampaně na vyhazování z práce nepohodlných novinářů s názorem neshodným s dogmaty progresivistů, má své kořeny v sovětském myšlení, kdy dle komunistických médií již výše zmíněný Chruščov řekl: „Tisk je naší hlavní ideologickou zbraní. (…) Stejně jako armáda nemůže bojovat bez zbraní, (…) strana nemůže úspěšně vykonávat svou ideologickou práci bez tak ostré a militantní zbraně, jako je tisk. Nemůžeme odevzdat tiskové orgány do nespolehlivých rukou.“ (Citováno z Kommunist, č. 12, 1957, s. 23.) 

Je tedy možná dobré si položit zásadní otázku: Opravdu studenou válku Sovětský svaz prohrál? Nebo naopak je dnešek důkazem, že dnes již neexistující sovětský systém pomohl svou podporou k tomu, aby dnes Západ postupně ovládla nová generace (neo)marxistů? A nebudou se tedy děti za pár desetiletí ve škole učit, že Sověti sice byli zastaralou a slepou odbočkou vývoje socialismu, ale svou činností pomohli zvítězit novému typu socialismu na Západě?