Andrea Sedláčková

Andrea Sedláčková Zdroj: Archív

Jak žijí osobnosti v době pandemie? Těším se, jak zase sednu do letadla, říká režisérka Andrea Sedláčková

Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát režisérka Andrea Sedláčková.

Co vám chybí?

Můj přítel, bydlící na předměstí Paříže. Ve Francii je od úterý zakázáno vycházet kromě těchto výjimek: cesta do práce, za nákupem, do lékárny, naléhavé rodinné důvody a sport. Při případné kontrole policie musíte mít čestné prohlášení, že vaše přítomnost mimo domov je na základě jedné z těchto variant. Můj přítel je čestný, takže za mnou do centra nepřijede... A chybí mi trochu ten klasický životní stres, nutnost stále něco řešit a rozhodovat. Svoboda jít do kavárny, nakoupit si třeba nový boty, atd…

Co naopak nechybí?

Coronavirus.

Je něco pozitivního na domácí karanténě?

Měla jsem rozepsanou knihu a nikdy nenašla čas ji dokončit, vždy jsem se věnovala něčemu pracovně důležitějšímu a brala za luxus psaní obětovat čas. Teď jakoby se čas zastavil, žiju jakoby v závorce a nemám výčitky svědomí si tady hrát s větama... a taky se snažím každé ráno cvičit, dokonce jsem si nainstalovala i nějakou aplikaci.

Rozčílilo vás něco v posledních dnech?

Moje děti, mnohokrát.

Co vás naopak rozesmálo?

Že jsem si při cvičení namohla stehna tak, že si skoro nemohu sednout.

Co čtete?

Victor Klemperer: Chci vydat svědectví: židovský intelektuál je uzavřen během druhé světové války v domácnosti a nemůže vycházet.

Na co se díváte v televizi?

Na seriál o mafii Zerozerozero a včera na Pianistu. Hádejte proč.

Jakou posloucháte hudbu?

Bach, Mozart, Beethoven, Dvořák.

Jak získáváte informace?

Le Monde, Le Figaro, Libération, francouzská televize, ČT, Hospodářské noviny, facebook.

Z čeho máte strach?

Bojím se, abychom já, moji blízcí, přátelé, známí a vůbec všichni nebyli nemocní, aby tahle šílená situace netrvala příliš dlouho a ekonomika se úplně nezhroutila. Aby bylo dostatek jídla v obchodech, doma elektřina a internet.

Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?

Nevím.

Čemu věříte?

Budoucnosti.

Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?

Odraz slunečních paprsků na fasádě.

Změnil jste stravovací návyky?

Ne, vařím pořád stejně zdravě a troufám si tvrdit, že dobře.

Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?

Ničeho jsem se zatím nevzdala, tedy kromě toho volného pohybu po městě a mezi zeměmi. Ale na to se těším, jak zase sednu do letadla... a jak jsem to ještě minulý týden nesnášela....

Koho si dnes vážíte?

Doktorů a sestřiček. Vážila jsem si jich vždy, ale jasné je, že to jsou hrdinové našich dní.

Další „koronavirové“ dotazníky si přečtěte zde >>>