Jak žijí osobnosti v době pandemie? Těším se, jak zase sednu do letadla, říká režisérka Andrea Sedláčková
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát režisérka Andrea Sedláčková.
Co vám chybí?
Můj přítel, bydlící na předměstí Paříže. Ve Francii je od úterý zakázáno vycházet kromě těchto výjimek: cesta do práce, za nákupem, do lékárny, naléhavé rodinné důvody a sport. Při případné kontrole policie musíte mít čestné prohlášení, že vaše přítomnost mimo domov je na základě jedné z těchto variant. Můj přítel je čestný, takže za mnou do centra nepřijede... A chybí mi trochu ten klasický životní stres, nutnost stále něco řešit a rozhodovat. Svoboda jít do kavárny, nakoupit si třeba nový boty, atd…
Co naopak nechybí?
Coronavirus.
Je něco pozitivního na domácí karanténě?
Měla jsem rozepsanou knihu a nikdy nenašla čas ji dokončit, vždy jsem se věnovala něčemu pracovně důležitějšímu a brala za luxus psaní obětovat čas. Teď jakoby se čas zastavil, žiju jakoby v závorce a nemám výčitky svědomí si tady hrát s větama... a taky se snažím každé ráno cvičit, dokonce jsem si nainstalovala i nějakou aplikaci.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
Moje děti, mnohokrát.
Co vás naopak rozesmálo?
Že jsem si při cvičení namohla stehna tak, že si skoro nemohu sednout.
Co čtete?
Victor Klemperer: Chci vydat svědectví: židovský intelektuál je uzavřen během druhé světové války v domácnosti a nemůže vycházet.
Na co se díváte v televizi?
Na seriál o mafii Zerozerozero a včera na Pianistu. Hádejte proč.
Jakou posloucháte hudbu?
Bach, Mozart, Beethoven, Dvořák.
Jak získáváte informace?
Le Monde, Le Figaro, Libération, francouzská televize, ČT, Hospodářské noviny, facebook.
Z čeho máte strach?
Bojím se, abychom já, moji blízcí, přátelé, známí a vůbec všichni nebyli nemocní, aby tahle šílená situace netrvala příliš dlouho a ekonomika se úplně nezhroutila. Aby bylo dostatek jídla v obchodech, doma elektřina a internet.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Nevím.
Čemu věříte?
Budoucnosti.
Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?
Odraz slunečních paprsků na fasádě.
Změnil jste stravovací návyky?
Ne, vařím pořád stejně zdravě a troufám si tvrdit, že dobře.
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Ničeho jsem se zatím nevzdala, tedy kromě toho volného pohybu po městě a mezi zeměmi. Ale na to se těším, jak zase sednu do letadla... a jak jsem to ještě minulý týden nesnášela....
Koho si dnes vážíte?
Doktorů a sestřiček. Vážila jsem si jich vždy, ale jasné je, že to jsou hrdinové našich dní.
