Netopýr jako zdroj nákazy? Virus, který na něm přežije, musí být velmi odolný říká biolog Zukal | Reflex.cz
nahoru

Netopýr jako zdroj nákazy? Virus, který na něm přežije, musí být velmi odolný říká biolog Zukal

Lucie Tomanová24. března 2020 • 15:00
Netopýr jako zdroj nákazy? Virus, který na něm přežije, musí být velmi odolný říká biolog Zukal
foto: ČTK/Kamaryt Michal

„Netopýři (správně letouni) byli v řadě studií potvrzeni jako zdroje mnoha druhů virů. Některé z nich jsou přitom velmi nebezpečné, jelikož mají vysokou úmrtnost,“ říká doc. Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Běžně se od netopýrů nakazit nemůžeme, ani když žijí v naší blízkosti, pokud je nekonzumujeme nebo nás nekousnou. Aby virus získal schopnost infikovat člověka, potřebuje většinou jiné zvíře jako mezihostitele.

Které lidské viry pocházejí od letounů? A jakým způsobem lze tento původ dokázat?

To platí například o vzteklině (ze skupiny lyssavirů), která způsobuje encefalitidu se smrtností přes 90 procent. Z kaloně egyptského byl zase izolován živý virus Marburg (MARV), což potvrzuje, že i tento filovirus, který u člověka způsobuje krvácivou horečku se smrtností přes 80 procent, pochází od letounů. Dokazují to rovněž epidemiologické záznamy a detekce virové RNA. Do skupiny filovirů patří také Ebolavirus (EBOV), který způsobuje krvácivou horečku se smrtností 50–90 procent a pravděpodobně cirkuluje v populacích afrických kaloňů. První epidemie byla zaznamenána v roce 1976. Předpokládá se, že některé druhy kaloňů díky své velké mobilitě přenesly virus Eboly do oblasti západní Afriky, kde do té doby nebyl virus nikdy detekován. Mohli se tak stát zdrojem epidemie Eboly v západní Africe v roce 2014. Letouni hostí také vysoce patogenní henipavirusy, z nichž Hendra virus se objevil v Austrálii a Nipah virus v jihovýchodní Asii. Přenos na člověka však byl zprostředkován jinými živočichy, a to koňmi v případě viru Hendra a prasaty u Nipahu.

Které koronaviry, tedy příbuzní toho současného SARS-cov2, pocházejí od netopýrů?

Ze skupiny koronavirů jsou známy již dva typy onemocnění. V Číně byli vrápenci rodu Rhinolophus detektováni jako hostitelé SARS koronaviru, který v roce 2003 způsobil epidemii atypického zápalu plic v řadě zemí. Smrtnost byla zhruba 10 %, zemřelo 774 lidí z 8000 nakažených. Virus se nepřenesl přímo z vrápence na člověka, mezihostitelem byly cibetkovité šelmy.

O deset let později se objevil virus MERS, který je blízce příbuzný netopýřím koronavirům popsaným u malých netopýrů čeledi Vespertilionidae. Na člověka se přenesl přes dromedáry v Saudské Arábii a měl vysokou smrtnost. Na Blízkém Východě a v Jižní Koreji onemocnělo přes 1 250 lidí a zemřelo jich přes 450.

Dá se u netopýrů vystopovat i původ dnes už běžných lidských nemocí? Četla jsem například o příušnicích.

Ano, u netopýrů se skutečně vyskytují viry příbuzné příušnicím (rubula virus) nebo spalničkám (morbilli virus).  Netopýři z Nového i Starého světa také přenáší poměrně rozmanitou skupinu hepadnavirů, z nichž někteří jsou příbuzní viru hepatitidy B a mohou napadnout lidské jaterní buňky.

Mají tyto viry, které jsou schopné přenést se na člověka, nějakou společnou vlastnost?

Vždy se jednalo o RNA viry, u nichž je mezidruhový přeskok na člověka víc pravděpodobný než u DNA virů, jelikož mají pravděpodobně vrozenou vyšší mutační rychlost, která vede k jejich rychlejší adaptaci na nového hostitele.

Jak dlouho trvá, než virus zmutuje a přenese se přes jiné zvíře na člověka?

Jak dlouho trval přechod mezi netopýry, mezihostitelem a člověkem přesně nevíme.

Mohou netopýří koronaviry infikovat člověka přímo?

Z jihovýchodní Asie víme, že zhruba u 6 procent místních obyvatel, kteří pravidelně navštěvují tropické jeskyně, kde žijí statisícové kolonie netopýrů, byly prokázány přímé infekce netopýřími koronaviry. Ve všech případech ovšem bez jakýchkoliv zdravotních dopadů. Netopýří koronaviry člověku v tomto případě zjevně neškodí.

Vzteklinou se ale od netopýra nakazit můžu, pokud mě kousne?

To ano. Obecně platí, že nakazit se lze jen pokousáním nebo tím, že člověk netopýra sní. To je běžné v oblasti jihovýchodní Asie, kde jsou některé druhy kaloňů součástí místní kuchyně.

Jsou viry, které pocházejí od netopýrů, tak drsné proto, že netopýři mají velmi zvláštní systém?

Dá se to tak říci. Imunitní systém netopýrů má řadu unikátních obranných mechanismů, které jim umožňují přežít dlouhodobé a trvalé útoky virů. Obrana zahrnuje schopnost zpomalit množení virů a další molekulární mechanismy, které hrají významnou roli v křehké rovnováze vztahu netopýr – virus.

Netopýři mají například významně nižší zánětlivou odpověď na virové onemocnění než člověk, ale i než jiná zvířata. Silná a dlouhodobá zánětlivá reakce je přitom jednou z hlavních příčin, proč lidé na infekce koronaviry SARS, MERS a COVID-19 umírají.

Schopnost netopýrů omezit zánětlivou reakci tedy může souviset se schopností hostit v těle řadu patogenů, aniž by u nich propukly symptomy onemocnění. Předpokládá se, že může také ovlivňovat jejich dlouhověkost. Podobných zajímavých úprav imunitního sytému mají netopýři několik.

Čím se liší ty tři koronaviry, které se přestěhovaly na člověka, od svých netopýřích předků?

Genomická struktura lidských koronavirů způsobujících onemocnění SARS, MERS a dalších se od netopýřích virů liší odlišnou skladbou dvou akcesorických genů (ORF 3b a ORF 8) zprostředkujících omezení antivirové obrany hostitele a aktivujících sebevražedný program hostitelských buněk. U alfakoronavirů, rozšířených u většiny vývojových linií netopýrů, oba geny zcela chybí, u tropických nositelů betakoronavirů jsou přítomny pouze v redukované neaktivní formě. Zpětná aktivizace těchto genů u mezihostitelů velmi pravděpodobně může být hlavním zdrojem jejich virulence (agresivity).

Obecně se také předpokládá (tzv. „teorie horečky“), že netopýry jako jediné savce schopné aktivního letu chrání vysoká teplota těla během této aktivity. Horečka je přirozenou reakcí těla na přítomnost některých cizorodých látek. Jde tedy o léčebný proces, který zvyšuje rychlost a sílu imunitní odpovědi a omezuje účinnost množení některých patogenů. Netopýři jsou aktivní prakticky celou noc, protože musí doplňovat energetické zdroje (musí stále lovit). Po celou tuto dobu mají zvýšenou teplotu těla, která brání rozvoji onemocnění.

Lucie Tomanová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější