Problém je v tom, že my diváci jsme od Andreje Babiše čekali projev premiérský. Stručně řečeno, všechno, co premiér Babiš řekl, bylo správné. Problém byl v tom, co jako premiér neřekl.
To, že Andrej Babiš s týdenním zpožděním zaskočil za prezidenta republiky, je určitě záslužné a sluší se mu poděkovat. Zvlášť za to, jak ocenil různé profese, které jsou dnes v první linii boje s pandemií. Poděkujme také jeho poradci Prchalovi, že dal dohromady ty správné větičky. Lidi, jichž se to týká, to jistě potěší.
Je docela možné, že už je to začátek Babišovy prezidentské kampaně a premiérovo okolí ví něco víc o zdravotním stavu současné hlavy státu, než my ostatní. To by mnohé vysvětlovalo. Na druhou stranu to vyvolává otázku: kdo bude suplovat Babišův neexistující premiérský projev? Nechme se překvapit a naznačme, co by v takovém premiérském projevu mělo být.
Premiérem dosazený šéf ústředního krizového štábu včera prohlásil, že cesty do zahraničí mohou být zakázané i dva roky. Žádná věta nevyvolala mezi produktivními lidmi v Česku takovou paniku jako právě toto sdělení. Premiér na to ještě v neděli reagoval slovy, že „otevření hranic není naše priorita.“ Od šéfa vlády bychom čekali, že řekne, jaké jsou tedy priority jeho vlády a jak se staví k Prymulovu výroku. Nedostali jsme žádnou odpověď.
Ekonomický poradce Billa Clintona pronesl v roce 1992 v reakci na debatu, o čem je politika, slavnou větu: „Jde o ekonomiku, hlupáku!“ O to pochopitelně jde i v případě naší dnešní krize.
Drastické regulace současné vlády, které umrtvují byznys ve spojitosti s výroky o dvouletých uzavřených hranicích, nestresují potenciální chorvatské dovolenkáře, ale především trhy. Myslí se tím křehká důvěra investorů a podnikatelů v rozvojové možnosti země. Tím, že se premiér nedistancoval od Prymulova výroku, jakoby řekl: běžte o dům dál a rozhodně v Česku neinvestujte svoje peníze.
To jsou okamžiky, po kterých komínem vylétávají stovky miliard během několika minut. Babišův postoj k tomu hodně napomohl. Ani to by nemuselo vadit, kdyby Andrej Babiš řekl jako předseda vlády, jak alespoň přibližně vidí další ekonomickou aktivitu země, v jejímž čele stojí.
Kdyby mu jeho projev nepsali marketéři, ale kreativně uvažující ekonomové, muselo by to tam být na jednom z prvních míst, protože v ekonomice často funguje zákon „sebenaplňujícího proroctví.“ Jinak řečeno, úspěchy i neúspěchy můžeme mít jednoduše proto, že se pro ně rozhodneme. Proto by nebylo od věci, aby lidi, co ekonomicky táhnou tento stát, k tomu někdo vyzval. A nejlépe pak premiér.
Namísto toho jsme v pseudoprezidentském projevu slyšeli výmluvy na nedodání roušek a věčné obhajoby předchozích kroků. Na rozdíl od pravidelných tiskových konferencí Andrej Babiš aspoň neútočil na Itálii a Spojené státy, s odůvodněním, že jsou na to ještě hůř. Na odpověď ohledně ekonomické vize země v éře po karanténě si tedy budeme muset ještě počkat.
