Luční byla vyhlášena chráněnou národní přírodní památkou již v roce 1988, a stala se tak vůbec první mykologickou rezervací v bývalém Československu, vzniklou za účelem ochrany hub a jejich prostředí. Na poměrně malém prostoru – rezervace je dlouhá 530 m – roste řada vzácných druhů z nichž některé v hojném množství.
Největším pokladem rezervace je hřib moravský, který hrál zásadní roli pro její vznik. V osmdesátých letech 20. století byla hráz Lučního rybníka totiž jediným známým místem jeho výskytu na našem území. Je zařazen do červené knihy ohrožených a vzácných druhů a v červeném seznamu hub je veden jako kriticky ohrožený a zákonem chráněný. Vyznačuje se specifickou vůní po usušeném kopru s příměsí kokosu.
Houby s rodokmenem
V rezervaci probíhá od jejího založení nepřetržitý monitoring hub. Je rozdělena na desetimetrové sektory a každá vyrostlá houba má svůj „rodný list“. Zaznamenává se nejen druhová rozmanitost, ale i součty plodnic. Podle pozorování zde roste 28 druhů hřibovitých hub, mezi nimi například překrásně zbarvený hřib rudonachový, který je zařazen v červeném seznamu jako kriticky ohrožený, a jeho ještě vzácnější forma hřib žlutonachový.
Velmi atraktivním vzhledem upoutá ohrožený hřib Le Galové, který bývá považován za naši nejkrásnější houbu, i jeho druhá forma hřib Špinarův. Dále silně ohrožený hřib rubínový s karmínově červenými póry, hřib přívěskatý, hřib plavý, hřib Kluzákův, hřib medotrpký či hřib pružný. Rezervace Luční je též jedinou lokalitou v České republice, kde se pravidelně vyskytuje hvězdovka vypouklá, a je třetím místem na světě, kde bylo nalezeno ouško pestré. Pod listím z dubů roste velmi vzácná masovka hvězdovýtrusná vonící po ovocných bonbónech. Je zde na 40 druhů holubinkovitých, 30 druhů pavučinců, 21 druhů ryzců, 13 druhů čirůvek a 11 druhů muchomůrek.
Čirůvky rostou od jara až do prvních mrazíků. Jak je bezpečně poznat? >>>
Mykologova galerie
Ačkoliv je místo plné hub, sbírání je zde zakázáno a za porušení hrozí vysoké pokuty. Podle mykologa Pavla Špinara, který o rezervaci pečuje a je jejím správcem, návštěvníci z drtivé většiny pravidla respektují. Nebylo tomu tak ale vždy.
„Po x let tady musel člověk houby před nenechavými houbaři chránit. Ze začátku jsem je přikrýval, což se moc neosvědčilo. Potom mě napadlo, že když houby naopak odkryju a označím, tak z toho houbař nic mít nebude, a navíc bude vědět, že je houba jedovatá a chráněná,“ říká Pavel Špinar. Kolem hub proto staví ohrádky z klacíků a přidává cedulky s českým a latinským názvem a informací o četnosti a jedovatosti. Jeho mnohaleté úsilí se časem zúročilo a místní obyvatelé i návštěvníci se dnes do snahy o ochranu sami aktivně zapojují.
Kam jít na houby? Mykologové a houbaři odtajnili nejlepší místa z celé ČR >>>
Staré duby a nízká hráz
Proč je hráz Lučního tak ojedinělá? Na první pohled vypadá podobně jako jakákoli jiná z nepočitatelných jihočeských hrází. Výjimečná je ale tím, že se díky její nízké výšce dostane vlhkost vodních par snadno až přímo k houbám. Je situována na jihovýchod a z obou stran je lemována statnými letními duby, z nichž některé mají podle odhadů stáří přes 400 let.
Tyto stromy hráz chrání před větrem vysušujícím přízemní vlhkost a na jejich kořeny je navázáno staré podhoubí, které se zde mohlo stovky let nerušeně rozvíjet. „Je zde velmi vzácné podhoubí. Záleží na tom, jaké jsou povětrnostní podmínky, aby se nastartovalo a houby vyrostly. Obecně platí, že čím je podhoubí starší, tím větší plodnice vytváří. A zde se houby vyskytovaly již v devatenáctém století,“ vysvětluje Pavel Špinar a dodává, že podle svědectví místní obyvatelky Růženy Doubové chodíval na tuto hráz sbírat houby hrabě Jan Harrach s chotí.
Rezervaci Luční se věnuje právě probíhající výstava v Českých Budějovicích
Ku příležitosti 30. výročí vyhlášení první mykologické rezervace Luční se v historické budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích koná výstava s názvem Houby na hrázích rybníků v jižních Čechách. Hlavní část výstavy tvoří reprodukce fotografických záběrů plodnic hub v přirozeném prostředí.
Návštěvníci výstavy se mohou seznámit i s výsledky intenzivního, tři desítky let trvajícího sledování růstu hub v NPP Luční a část expozice se věnuje i přírodní rezervaci Vrbenské rybníky. Výstava trvá do 28. 10. 2018.
