Gastronomické poklady jsou všude po Česku a Lukáš Hejlík vám je chce ukázat. Říká, že už je víc než jen herec, ale hraní mu dává výhodu. Objíždí celou republiku s projektem Listování a sbírá tipy na kvalitní hospody do Gastromapy. Vyzkoušel jich už přes 1500 a utratil víc než půl druhého milionu. Tvrdí, že ví, kde se nespálíte. Teď vydává knihu a chce, abyste se s ní vydali na cesty za jídlem.
Strašně si přál být herec, pak ale prozřel a řekl si, že nechce skončit ve stereotypu. Hejlík hrál v Ošklivce Katce nebo Ordinaci v růžové zahradě a zpětně se prý musí trochu smát. Přiznává, že možná nebyl dost dobrý, ale nabídku na kvalitní roli by ani teď neodmítl. V seriálech skončil i kvůli Gastromapě, které se chtěl víc věnovat, protože to nikdo jiný nedělal.
Hejlík říká, že je urputný blázen a je schopný dát dohromady stovky příběhů ze svých cest tak, aby lidem pomohly. Chce radit, kde se v Česku dá dobře najíst, ale v knize Gastromapa 365 nabízí taky tipy na výlety nebo hodně nečekaná místa, jako je třeba brněnská kavárna vedle transfúzní stanice. Podniky mu nic neplatí a lidé do nich prý díky jeho reportům hodně chodí. Říká, že peníze utrácí prakticky jen za jídlo.
Nechce lézt do zelí kritikům, není prý odborník. Jde o autentické zkušenosti, které mají být spíš pozitivní. Hejlík přiznává, že je někdy málo kritický, ale píše prý i za majitele podniků. Chce přinášet jejich příběhy a ukázat, kdo za restauracemi stojí. Baví ho přitom trendy, zmiňuje třeba restaurace z Tábora, kde najdete věci, které jinde nejsou.
Proč je v Česku stále recept na úspěch kvalitní tradiční české jídlo a čepované pivo? Je vůbec ještě co objevovat? Co je podle Lukáše Hejlíka na projektu Gastromapy unikátní? A jak se vlastně dívá na herectví?
