Pokles denních přírůstků infikovaných koronavirem, ke kterému opakovaně docházelo v minulých dnech, ještě není podle Jana Trnky důvodem k přílišnému optimismu. „Dochází sice ke zpomalování růstu, možná začátku nějaké stagnace, ale nebyl bych superpozitivní, protože se může stát to, co vidíme v jiných zemích, že počty nakažených a zejména počty v nemocnicích na JIPkách budou dlouhodobě stagnovat, což bude znamenat, že pro zdravotnický systém to bude velmi dlouhá zátěž, která bude trvat týdny,“ odhaduje biochemik a lékař nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje, jehož nedílnou součástí bude řada dalších úmrtí a dlouhodobých následků. Skeptický je i k výroku, že by se mutace omikron mohla stát vánočním dárkem pro lidstvo. „Data, jak přichází, spíš nepotvrzují, že by to byla varianta, která by měla velmi mírný průběh. Myslím si, že to bude spíš dáreček nepříjemný a patogenita bude podobná jako delta.“ Řešení vidí v povinném očkování, které by měl nařídit stát.
„Z toho, co víme v tuhle chvíli, je pravděpodobné, že omikron převládne,“ říká lékař a biochemik Jan Trnka s tím, že počet odhalených případů je přímo úměrný tomu, jak daná země sekvenuje. Je proto reálné, že v Česku je nakažených touto mutací více než jeden potvrzený. Tomu nasvědčují i náznaky vlastností viru. „Jako velmi pravděpodobné se ukazuje, že je nakažlivější než varianta delta a její subvarianty, které jsou u nás dominantní. Zatím ještě nevíme, jestli je to dané tím, že se lépe přenáší, anebo tím, že uhýbá imunitě. Z dat, která se každým dnem vyvíjí, to na mě působí tak, že je to kombinace obojího. Zdá se, že nakažlivost oproti deltě může být čtyřikrát, pětkrát, možná šestkrát vyšší,“ upřesňuje a pro srovnání doplňuje: „Rozdíl, který jsme viděli, když přišla delta, byl 1,7krát zhruba, teď se díváme na rozdíl možná pětkrát vyššího přenosu, což je opravdu dramatické.“
Další specifikum nové mutace je její původ. „Omikron se tak velmi liší od delty, protože pochází z mnohem starší větve viru. Vychází z verze viru, která byla prevalentní v Africe patrně někdy v polovině roku 2020. To znamená, že virus na nějakou dobu zmizel, nikde nebyl detektován, tam se vyvíjel a teď najednou vstoupil do populace a my jsme si ho všimli.“ Navzdory rozdílnosti obou variant koronaviru je podle Trnky žádoucí pokračovat v očkování všech věkových skupin včetně dětí. „Říct si, počkejme si na novou vakcínu je nesmysl, to může trvat čtyři, pět měsíců, než ji budeme mít, a takhle dlouho čekat nemůžeme,“ říká a upozorňuje, že po třetí dávce se teoreticky může vylepšovat nejen kvantita imunitní odpovědi, ale i její kvalita.
Perspektivou, kterou je potřeba pořád připomínat, je, že svoboda jedněch je vykoupena velkou nesvobodou jiných. „Není to zadarmo, není to tak, že je tady stát, který chce buzerovat lidi, ale má to druhou stranu, jednak tu finanční, ale i tu lidskou – vyhoření, odchody ze zdravotnictví, bude to znamenat, že někdo nesežene lékaře, že nebudou sestry a budou se muset zavírat oddělení. To jsou náklady, které nejsou vidět, a myslím si, že v té rovnici, koho omezit a jak moc, by měly být brány v úvahu,“ dodává Trnka, podle kterého stát selhat při zvládání epidemie, nedokázal ochránit svoje občany a nevyužil k tomu dostupné nástroje. „Povinné očkování by mohlo vrátit důvěru některých lidí ve stát, v to, že je schopen aspoň něco pro lidi udělat. Povinné očkování funguje, je tady s námi desítky let a osvědčilo se velmi dobře, proč to neudělat i u covidu.“
O tom, co si myslí o kombinování vakcín za účelem zvýšení účinnosti třetí dávky, proč se podle něj budoucí vláda zahnala do kouta a jaká opatření by mohla znamenat zvrat současného stavu, mluvil Jan Trnka v Prostoru X.
