„Na vrcholu hospitalizací ještě nejsme, tam nás ještě pár dní čeká, ale začaly hodně klesat počty nových případů u dětí,“ říká Lucia Houfková, která sleduje na základě dostupných dat dynamiku šíření covidu, a z ní se snaží krátkodobě predikovat situaci. „Co ještě nevypadá pozitivně, je trend vážných případů, ty teď začaly růst. Tam doufám, že je to důsledkem zpoždění. Nejdřív zpomalují nové případy, pak hospitalizace a pak vážné případy, což je tím, že nemoc je u lidí s vážným průběhem na delší dobu,“ dodává matematička. Ta na sebe upozornila svými analýzami na facebookovém blogu Covid zápisky. Kvůli nim byla nejen nařčena vědcem Janem Kulveitem z ohýbání dat, ale také přizvána do Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Poradní orgán vznikající vlády už má za sebou několik online jednání, na většinovou shodu v něm to ale zatím nevypadá. „O některých věcech už jsme hlasovali. Pro to, abychom se shodli, musí mít stejný názor většina, což si myslím, že bude v téhle skupině těžké.“
„Posledních pár dní se stalo, že nové případy byly několikrát nižší než před týdnem. Bohužel nové případy jsou strašně ovlivněné testovací strategií, podle toho, kde a kolik lidí se testuje. Když se hodně testuje ve školách, tak najednou přibyde hodně dětí, takže tahle čísla nejsou úplně šťastná,“ vysvětluje matematička Lucia Houfková a doplňuje: „Dívám se proto na data hospitalizací, ta mi přijdou důležitější, protože to, co nás zajímá, je, kolik lidí končí v nemocnicích. U nich je vývoj taky pozitivní, zpomalování začalo už před delší dobou, pak se trochu zastavilo a teď to vypadá už zase pozitivně.“
Ve všech predikcích ale datová analytička tak optimistická není. Obává se, že najít konsenzus v odborném týmu Národního institutu pro zvládnutí pandemie nebude snadné. „Jsou tam různorodé pohledy. V co jsem doufala, a ještě stále doufám, je, že se dokážeme podívat na nějaká data a modely a dát doporučení, co by se dalo dělat. Chtěla jsem se soustředit hlavně na hledání rizik, že bychom je dokázali matematicky najít, aby se identifikovaly oblasti, kde je větší riziko,“ říká a pochybnosti zřejmě nemá sama. V původně osmadvacetičlenné skupině vedené vakcinologem Romanem Chlíbkem, jejíž složení bylo oficiálně představeno koncem října, už podle ní došlo k personálním změnám. „Ztratila jsem trošku pojem o počtu, protože někteří lidi skončili a někteří se přidávají. Původní návrhy byly nějaké jiné.“
Bez reakce nezůstal ani bublinový graf zobrazující virové nálože očkovaných a neočkovaných, který Houfková zveřejnila na svém facebookovém blogu Covid zápisky. Podle Jana Kulveita z MESES byl příkladem manipulace. „Mě ten spor překvapil a docela mě mrzí. Zajímalo mě, jak vysokou nálož mají očkovaní v době, kdy se nakazí. Změřili jsme to a virová nálož vyšla u očkovaných vyšší. To mně v tu chvíli přišlo jako hrozně zajímavá informace, tak jsem ji dala na Facebook,“ doplňuje ke svému příspěvku, který vyvolal na sociálních sítích emotivní diskuzi, s tím, že Kulveit pozměnil původní význam toho, co napsala. Souhlasí s tím, že možných výkladů je víc, proto považuje za mimořádně důležité data sledovat a interpretace hledat. „Nejhorší je se na data nedívat a jen si myslet.“
Co je podle ní klíčové pro zvládnutí dalšího vývoje epidemie, proč se na veřejnost dostávají informace ve zkreslené podobě nebo jak přesně je možné vyčíslit rizikovost vakcín a covidu prozradila v rozhovoru pro Prostor X.
