Příběh o nezdolnosti a optimismu, to je podle dokumentaristky Heleny Třeštíkové její nový film Anny, který sleduje 16 let v životě prostitutky Anny. Režisérka říká, že Anny chtěla spojit příjemné s užitečným a přivydělat si. V rozhovoru popisuje svůj pohled na dokument, na vstupování do života svých hrdinů i další vývoj třeba u recidivisty Reného. A taky vysvětluje, proč se bojí o budoucnost České televize, jejíž otřesy by mohly dopadnout i na její tvorbu.
Studenti FAMU o mně říkají, že jsem hyena, snažím se ale popisovat pravdu, jsem kronikářka doby, říká Třeštíková. Její hrdinové jsou prý hlavně autentičtí a pravdiví. Připouští, že někdy se jim snaží i pomoct, třeba když narkomance Katce sháněla doktora nebo jí pomáhala finančně. Kritiku na svou adresu vnímá, stejně jako hranici toho, kam může dokumentarista zajít.
S poslední hrdinkou, prostitutkou Anny se seznámila v rámci natáčení s organizací Rozkoš bez rizika. Líčí, jak se 45letá žena prostitutkou vůbec může stát. Anny prý měla pozitivní vztah k mužům a byla osamělá, snažila se spojit příjemné s užitečným. Pro muže byla i zpovědnicí a šlapala až do nedávné smrti. Třeštíková říká, že pro ni byla nezdolná a optimistická, zároveň ale připouští, že ona nezdolnost mohla pramenit prostě z nutnosti si vydělat.
Třeštíková zároveň znovu točí s recidivistou Reném. Z posledních 13 let strávil ve vězení 3 roky, řídil totiž bez řidičáku. Třeštíková se pozastavuje nad tím, jak může taková věc člověka do vězení přivést. Pobyt v něm totiž podle ní nic nezlepší, lepší jsou alternativní tresty nebo sociální práce. René se navíc naposledy dostal do nejlehčí káznice, kde prý byli vězni „amatéři“.
Jak se Helena Třeštíková dívá na nejistotu kolem budoucnosti České televize? Vybírá si záměrně lidi z okraje společnosti? Jak reaguje na kritiku? A čím ji oslovila prostitutka Anny?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
