Kristýna Kočí

Kristýna Kočí Zdroj: Václav Teichmann

Huml a Kočí z kola ven, dezintegrace Věcí veřejných pokračuje

Současné události kolem i uvnitř Věcí veřejných je něco, co jsem v polistopadové politice dosud nezažil - a dříve také ne, píše politolog Bohumil Doležal.

 

Ministr Bárta přiznal, že dal Škárkovi 170 tisíc, nebyl to ovšem úplatek, ale přátelská půjčka. Sdělil to veřejnosti třesoucím se hlasem uprostřed svých věrných, s Hradčany v pozadí: „Jaroslav Škárka byl mým blízkým člověkem, spolupracovníkem, se kterým mne spojovala stranická příslušnost, ale i přátelství. Znám ho osm let. V tomto domě jsme spolu vypili mnoho lahví vína, řešili mnoho těžkých chvil, i jeho osobních“.

 

 

Režie výstupu byla pečlivá, to ale nic nemění na tom, že z důvodů jistě vážných si ministr netroufl jednoduše popřít to, že dal Škárkovi peníze. (Je to zvláštní, obálka s jeho otisky, případně otisky na penězích nejsou přece žádný přesvědčivý důkaz.) Tím se záležitost s „půjčkou“ dostala na zhruba stejnou rovinu jako slavná půjčka expremiéra Grosse nebo údajné finanční problémy exministra Čunka. Tady jde ovšem o to, že explodovala rozbuška, která možná rozmetá celou stranu, případně i celou koalici. Navíc se ke Škárkovi přidala i předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí, která tvrdí, že jí Bárta za mlčení a loajalitu poskytl půl milionu korun. Je nepochopitelné, co ty lidi vede k přiznáním, která přece nemohou dost dobře politicky přežít (pokud zároveň přiznají, že ty peníze vzali; poslankyně Kočí tvrdí, že jí pan Bárta vložil půl melounu do desek na stole).



Předseda VV John vyjádřil názor, že Škárka zešílel. To vypadá samozřejmě velmi účelově, ale důvody, které pana Škárku vedly, se uhadují opravdu obtížně. Koaliční partneři VV jsou vzniklou situací poněkud dezorientováni. Poslanecký klub VV má celkem 24 poslanců, podle večerního zpravodajství ČT se ovšem údajně 7 poslanců „štíplo“, čtyři směřují do ODS, tři do TOP09. Pokud je to pravda, mohla by pak, ryze teoreticky ovšem, vládnout i „malá koalice ODS – TOP09“ s minimální většinou jednoho hlasu, i ta většina je ovšem ryze teoretická, protože jeden z těch, co prý hodlají přestoupit do ODS, je poslanec Huml. Poslanec Huml ovšem, vzhledem ke své - decentně řečeno svérázné letoře - by ovšem pro ODS byl sice jeden poslanec, jenže minus jeden, nikoli plus jeden.

 



Poslanecký klub VV se měl dnes sejít najednou ne třech místech, nakonec se sešel na jednom (v PS), ale hned se rozdělil na dvě části, větší zasedala v sídle strany, menší (čtyřčlenná) v čele s předsedkyní Kočí, zůstala ve Sněmovně. ČSSD žádá nové hlasování o důvěře vládě, otázka ovšem je, zda vláda ještě vůbec existuje. Způsob vylučování ze strany je ve VV dosti svérázný. Místopředsedkyně VV (a předsedkyně ústavněprávního výboru PS) Karolína Peake si nepamatuje, zda na včerejší noční schůzce rady VV hlasovali všichni pro Škárkovo vyloučení, byla to prý však rozhodně drtivá většina. To o tom nepořizovali žádný zápis?



Zároveň pan Škárka začal mluvit o tom, jak agentura ABL sledovala (v roce 2006) i zastupitele Prahy 1, kde se Věci veřejné kdysi na komunální úrovni etablovaly (podrobněji o tom referuje dnešní MfD). Vzniká dojem, že smyslem Agentury bylo shánět svému tehdejšímu majiteli Vítu Bártovi kompromitující údaje na politické konkurenty. To mi připadá divné, ta agentura přece musela vydělávat, aby na podobné aktivity měla, a ty aktivity závisely na tom, kolik vydělá. Člověk by řekl, že prostor pro sledování politiků nemohl být v roce 2006 moc velký a vzniká stejná otázka jako v případě Prahy 11, totiž zda si náhodou někdo to sledování u ABL neobjednal (pak by to byl v první řadě jeho problém).



A poslední zpráva: poslanecký klub VV vyloučil ze svých řad poslance Humla a Kočí. Pro vyloučení hlasovalo minimálně sedmnáct, maximálně devatenáct členů. Zjevně podle modelu: tóčnoje vrémja dvěnádcať časóv, maximálno trinádcať.

 

 

Musím říci, nynější dění kolem VV a ve VV, kolem vládní koalice a ve vládní koalici je něco, co jsem od listopadu 1989 nezažil (a předtím taky ne, předtím tu ale žádná politika neexistovala).



Zdá se, že na přímé volbě prezidenta se ODS a ČSSD neshodnou (a shodnout by se musely, je zapotřebí ústavní většiny v obou komorách parlamentu). Jednak není přímé volbě nakloněn Senát, prý napříč spektrem (senátoři by přestali být voliteli prezidenta a Senát by tak pozbyl na váze), jednak se obě strany nedokážou shodnout na omezení prezidentských kompetencí. ČSSD žádá rozšíření odvolatelnosti prezidenta o „hrubé porušení ústavy“ (nepřipadá mi podstatné), trestní odpovědnost hlavy státu (dtto), omezení pravomocí prezidenta (zcela podstatné, mají recht) a prodloužení funkčního období (rozhodně ne). ČSSD chce též omezit udílení amnestie (neměla by se udělovat ještě před vynesením rozsudku). To mi připadá správné.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/