Glosujeme volby v Turecku online: Recep Erdogan jde do druhého kola jako favorit

FAVORIT PRO DRUHÉ KOLO: JEDNOZNAČNĚ ERDOĞAN

Výsledky prvního kola dělají jednoznačného favorita pro již potvrzené druhé kolo z Recepa Erdoğana. K 50 procentům hlasů mu chyběl jen malý kousek – půl procenta, což je asi 250 tisíc hlasů z odevzdaných více než 55 milionů. Vysoká volební účast už nedává ani jednomu z kandidátů velké šance oslovit nové voliče. Ve hře zůstává jen více než 5 procent třetího kandidáta Sinana Oğana, jehož nacionalističtí voliči mají logicky blíže k současnému prezidentovi než liberálnímu Kılıçdaroğluovi. Samotný Oğan o podpoře opozičního kandidáta bude uvažovat jen za splnění několika podmínek, mezi kterými figuruje i vyřazení kurdské strany HDP z politického systému. To ale Kılıçdaroğlu nemůže slíbit, i kdyby chtěl, protože by tí m ztratil téměř všechny kurdské voliče, jejichž masivní podporu v prvním kole získal. Cesta k prezidenství se teď zdá pro Kemala Kılıçdaroğlu uzavřená.

Ještě nás ale čeká určitě velmi dynamických 14 dnů do začátku druhého kola, které proběhne 28. května.

KILIÇDAROGLU VYHRÁL ISTANBUL I ANKARU

Opoziční kandidát Kılıçdaroğlu vyhrál obě největší turecká města – Istanbul i Ankaru. K lepšímu celkovému zisku ale potřeboval v těchto tradičních baštách levicové a sekulární opozice uspět ještě o něco lépe. Dobře to dokladuje výsledek z Istanbulu, kde Kılıçdaroğlu získal 48,55 %, ale bývalý starosta tohoto města Erdoğan zaostal jen o 200 tisíc hlasů a připsal si zde pěkných 46,69 %. Ve městě, které bývá kvůli velké migraci z venkova, označováno za zmenšeninu celého Turecka ale opozice očekávala větší náskok.

Kılıçdaroğlu  vyhrál nad Erdoğanem jen v 30 ze 77 provincií. Jednalo se výhradně o regiony na západě Turecka kolem velkých měst Istanbul a Izmir (Smyrna), evropské provincie na západ od Istanbulu, jižní turistické pobřeží kolem Čechy oblíbené Antalayi, bezprostřední okolí Ankary a kurdské oblasti na jihovýchodě země. Nejvíce Kılıçdaroğlu zabodoval v rodné provincii Tunceli (80,26 %) ve střední Anatolii, kde je silně zastoupená alevitská menšina.

Erdoğan nejvíce kraloval ve střední Anatolii s rekordem 78,86 % ve východoanatolském Bayburtu.

POTVRZENÉ DRUHÉ KOLO

Po sečtení 99,9 % všech hlasů turecká centrální volební komise oficiálně oznámila, že se bude 28. května konat druhé kolo prezidentských voleb.

Žádný kandidát podle jejích údajů nezískal nadpoloviční většinu hlasů a už se to ani nemůže změnit. Recep Erdoğan získal 49,5 % (27 milionů a 88 tisíc hlasů), jeho opoziční rival ze strany CHP Kemal Kılıçdaroğlu si připsal 44,89 % (24 milionů a 568 tisíc), nacionalista Sinan Oğan obdržel 5,17 % (2 miliony 829 tisíc hlasů).

 Muharrem Ince, který před volbami odstoupil, si přesto připsal 0,44 % hlasů, což v absolutním čísle dělalo přes 238 tisíc hlasů od voličů, kteří mu hlas dali v předčasném hlasování v zahraničí, nebo o jeho rezignaci nevěděli.

Sledovaný výsledek v zahraničí přinesl ještě výraznější Erdoğanovo vítězství než bylo celkové skóre voleb. Mezi zahraničními Turky Erdoğan získal přes 57 % hlasů byl by zde zvolen již v prvním kole. Kılıçdaroğlu zde dostal jen 39,85 % hlasů a Oğan 1,9 % hlasů.

MŮŽE JEŠTĚ ERDOĞAN POSÍLIT NA 50 %?

Aktuálně je sečteno 99,2 % hlasů. Recep Erdoğan opět pomalu sílí. Nyní je jeho výsledek 49,4 %. Zbývá sečíst zhruba 400 tisíc hlasů, které pochází téměř výhradně od Turků žijících v cizině.  K dosažení 50 % hlasů by ale lídr AKP a současný prezident potřeboval získat hodně přes 300 tisíc hlasů, což se nejeví jako příliš reálné, i když má zatím v zahraničí více navrch než v Turecku. V zahraničí ale přesto vede „jen“ s 54 %, takže se v tomto kontextu zdá druhé kolo jako téměř nevyhnutelné.

ERDOĞAN OVLÁDNE PARLAMENT

Zatímco v prezidentských volbách ještě čekáme, zda opravdu dojde na druhé kolo, výsledek parlamentních voleb je fakticky jistý. Erdoğanova koalice Liodvá aliance, kterou tvoří zejména jeho islamistická strana AKP a ultranacionalistická formace MHP, vyhrála parlamentní volby, když si po sečtení 99 procent hlasů připsala sama téměř polovinu hlasů – 49,31 % a připisuje si zatím 321 křesel z celkem šesti stovek. AKP ale podle průběžného výsledku ani tentokrát nebude mít sama většinu, protože na islamisty připadne „jen“ 266 hlasů.

Opoziční Národní aliance, složená z levicově kemalistické CHP a národně konzervativní Dobré strany (IYI), si připíše 213 křesel za celkem 35,18 % hlasů. V parlamentu zasedne ještě levicová a převážně kurdská Aliance práce a svobody ( Emek ve Özgürlük) s 66 mandáty za 10,52 procent.

I poměr mezi Erdoğanovým blokem (49,31 %) a součtem hlasů pro všechny parlamentní opoziční strany (45,70 %) neznamená dobrý výhled pro případné druhé kolo prezdientských voleb.

OPOZICE ZAOSTALA ZA OČEKÁVÁNÍM

Prozatímní výsledky jsou ovšem značným zklamáním pro sjednocenou opozici. Ta uvěřila předvolebním průzkumům, v nichž se zdálo, že její kandidát Kemal Kılıçdaroğlu může vyhrát už v prvním kole. Teď se naopak musí strachovat o to, aby se druhé kolo vůbec konalo.   

ERDOĞAN: JEŠTĚ MOHU VYHRÁT V I. KOLE

Nad ránem Recep Erdoğan vystoupil z balkonu sídla své strany v Ankaře, aby pozdravil své příznivce. V projevu mluvil o svém dobrém výsledku a přesvědčení, že po sečtení všech hlasů se stane znovu hlavou státu již v prvním kole.

SEČTENO TÉMĚŘ 99 %, VÝSLEDKY SIGNALIZUJÍ II. KOLO

Během noci se sice sčítání posunulo o 10 procent v počtu sečtených hlasů, ale nedošlo k zásadním pohybům ve výsledku. Současný prezident je stále nejsilnější se 49,3 % Kılıçdaroğlu vyšplhal jen na 45,0 % a nacionalistický politik požadující odsunutí všech syrských uprchlíků Oğan zaznamenal dosud překvapivých 5,2 %.

ERDOĞAN BY DNES NEVYHRÁL

I podle vládní agentury Anadolu již prezident Erdoğan nevítězí v prvním kole, ale poprvé její zisk spadl pod 50 procent. Sečteno je něco málo přes 89 procent hlasů.

DRUHÉ KOLO NA DOHLED: ERDOĞAN 50,0 %

Vládní agentura Anadolu zveřejnila, že po sečtení 87,6 % hlasů volilo Erdoğana přesně 50,0 % voličů. To znamená, že vzhledem k jeho klesajícímu trendu a oblastem, v nichž ještě jsou nesečtené hlasy, nezíská prezident nadpoloviční většinu a za 14 dnů by se mělo konat druhé kolo prezidentských voleb.

AKP ODMÍTÁ ZPOCHYBŇOVÁNÍ SČÍTÁNÍ

Vládní strana reaguje na zpochybňování dosavadního sčítání a odmítá pochybení. Mluví o tom, že není důvod k panice, kterou šíří opozice. Podle AKP je třeba věřit institucím.

ERDOĞAN I OFICIÁLNĚ „PADÁ“ K 50 %

Už i vládní agentura Anadolu začíná „měknout“ a po sečtení tří čtvrtin hlasů už je podle Erdoğan jen těsně nad 50 % hlasů (50,5 %). Kılıçdaroğlu oproti tomu již vystoupal na 43 % hlasů.

NAŘÍDIL ERDOĞAN MANIPULACI S VÝSLEDKY?

Podle tureckého novináře Mesuta Yetkina byla státní tisková agentura Anadolu i televize TRT prezidentem instruována, aby držely rozdíl hlasů mezi ním a Kılıçdaroğlem na deseti procentech, než Erdoğan vystoupí s projevem. Otázka je, co jeho projev bude obsahovat…

KDO VEDE? OBA!

Podle státní agentury Anadolu je sečteno přes polovinu hlasů a Erdoğan vede nad Kılıçdaroğlem v poměru 51,8 % ku 42,4 %.

Naopak podle opozici blízké agentury ANKA je aktuální stav: Kilicdaroglu: 47.2 %, Erdogan 47 %, Ogan 5,3 %.

PODIVNÉ SČÍTÁNÍ

Někteří novináři v Turecku tvrdí, že Erdoğanův náskok je způsoben z části tím, že jeho strana AKP napadá výsledky v mnoha okrscích, kde vede opoziční kandidát Kılıçdaroğlu. Do vyřešení oficiální námitky se výsledky nemohou oficiálně zveřejnit.

OPOZICE: VEDEME

O manipulaci s výsledky už veřejně mluví i opoziční straostové Istanbulu a Ankary. Ve veřejném prohlášení odkázali na to, že státní agentura Anadolu už takto postupovala v minulosti, kde měla AKP na počátku sčítání velký náskok, protože se okrsky zveřejňovaly "výběrově".

Opoziční prezidentský kandidát Kılıçdaroğlu zase zveřejnil tweet, podle něhož už ve sčítání vede.

BLÍŽÍME SE K POLOVINĚ, ERDOĞAN MÁ 52 %

Aktuálně je sečteno 45,7 %. Erdoğan nadále oslabuje a aktuálně získal už „jen“ 52,3 % hlasů. Kandidát sjednocené opozice Kılıçdaroğlu pomalu ale jistě sílí. Nyní už „drží“ 41,6 %. Třetí vzadu Oğan stále má nad 5 procent (5,3 %).

Příznivci opozice se na sítích zlobí, že se opět jako v minulých volbách přednostně zveřejňují výsledky z obvodů, kde uspěl lépe současný prezident. Téhle teorii nahrává pohled na výsledky v jednotlivých provinciích, kde skutečně překvapivě koreluje počet „sečtených“ hlasů s podporou Erdoğana. Je třeba ale přiznat, že to z velké části způsobuje podpora Erdoğana na venkově.

SEČTENA VÍCE NEŽ ČTVRTINA. NÁSKOK SE SNIŽUJE

Je sečtena více než čtvrtina hlasů (27,6 %). Erdoğan klesl a má aktuálně 53,9 % hlasů, druhý Kılıçdaroğlu už překročil hranici 40 procent a nadále prezidenta stíhá (40,1 %). Ogan stále nad 5 procenty.

NÁSKOK ERDOĞANA BY MĚL BÝT VĚTŠÍ

Náskok Erdoğan po sečtení zhruba pětiny hlasů je nižší než po sečtení stejného počtu okrsků před 5 lety. To by mělo znamenat, že Erdoğan dnes nezíská nad 50 procent hlasů, pokud budou tyto trendy pokračovat. Připomeňme, že první hlasy pochází spíše z východu a venkova, kde je lídr AKP silnější než ve zbytku země.

PRVNÍ VÝSLEDKY: VEDE ERDOĞAN

Je sečteno prvních 17 procent hlasů. Podle očekávání je v čele v tuto chvíli s 56 procenty hlasů dosavadní prezident Erdoğan, druhý  Kılıçdaroğlu s 38,1 % a třetí překvapivě silný Ogan s 5,4 %.

REKORDNÍ ÚČAST

Očekávaný těsný výsledek dovedl k volebním urnám rekordní počet voličů. Volební účast vystoupila na 93,6 %, což je více než sedm procent více než minule.

Zatím ale nejsou známy žádné výsledky.

ERDOĞAN SE NEČEKANĚ VRÁTIL DO ANKARY

Prezident Erdoğan tradičně sledoval sčítání výsledků voleb v Istanbulu a až v noci odlétal do Ankary na povolební projevy.  Dnes ale nečekaně přicestoval do hlavního města ihned po tom, co odevzdal v Istanbulu hlas. Výsledky bude sledovat v ankarské centrále AKP. I to předzvěst očekávaného velmi těsného výsledku.

Na twitteru prezident vyzval občany, aby bránily volební urny. Překvapivá slova od muže, který dosud v zemi ovládal téměř úplně všechno a teď naznačuje, že třeba bránit volební výsledek před ukradením.

DOHLASOVÁVAJÍ FRONTY

Na některých místech se hlasovalo i po 16. hodině, protože volební zákon umožňuje odvolit všem, kteří stojí ve frontě na konci času vyhrazeného na volby. Všem ve frontě jsou vybrány „občánky“ a umožní se jim odevzdat hlas.  

KOSTKY JSOU VRŽENY, ZAČALO DLOUHÉ SČÍTÁNÍ

Více než 190 tisíc volebních místností v Turecku a na hraničních přechodech se uzavřelo. Začíná dlouhé sčítání hlasů. Ještě čtyři hodiny ale budou informace o výsledcích omezeny. Minule volební komise tato omezení o hodinu zkrátila, ale dnes je to méně pravděpodobné kvůli očekávanému těsnému výsledku.

POSLEDNÍ HODINA, ERDOĞAN POVEDE

Turci mohou ve volebních místnostech nebo na hraničních přechodech již volit jen poslední hodinu. Ale i po 16. hodině našeho času bude zveřejňování výsledků regulováno volebním zákonem. Zprávy, předpovědi výsledku a komentáře jsou úplně zakázané ještě hodinu po uzavření volebních místností. Další tři hodiny se pak budou moci zveřejňovat jen oficiální výsledky z volební komise.

Navíc je nutné zdůraznit, že jako první budou přicházet hlasy hlavně z menších okrsků a provincií na východě země, které jsou baštou Erdoğana a jeho islamistické AKP. Všeobecně se proto očekává, že islamističtí kandidáti zprvu výrazně povedou. Až hlasy ze západu a velkých měst rozdíl začnou stahovat. Večer a noc proto bude ve znamení dotahování opozice a čekání, zda nakonec dokáže převážit.

ŠPATNÁ ZPRÁVA PRO ERDOĞANA: HODNĚ KURDŮ HLASUJE

Informace o průběhu voleb na jihovýchodě Turecka ukazují, že i zde je hodně vysoká volební účast. V těchto oblastech žije kurdská komunita. Jednou z velkých předvolebních otázek bylo, zda Kurdové přijdou k volbám, když tentokrát nemají prezidentského kandidáta. Jejich zřejmě vysoká volební účast není dobrou zprávou pro Erdoğana a jeho koalici. Kurdové totiž z velké části hlasují pro své strany, které podpořily Kılıçdaroğlua. Erdoğan se ale může utěšovat tím, že mohou volit jen v parlamentních volbách, když nemají vlastního kurdského prezidentského kandidáta, i tím, že jejich konzervativní část přece jenom alespoň částečně hlasuje pro islamisty.

NĚMCI ERDOGANA NECHTĚJÍ, NĚMEČTÍ TURCI ANO

Podle průzkumu si dvě třetiny Němců přejí, aby Erdoğan dnes pohrál. To dost odporuje názorům jejich tureckých sousedů. Před pěti lety totiž pro Erdoğana hlasovalo v Německu přes 62 procent zdejších tureckých voličů, zatímco celkově ve volbách obdržel „jen“ 52 procent hlasů.

SIGNÁLY VYSOKÉ ÚČASTI

Zejména v Istanbulu se tvoří ve volebních místnostech dlouhé fronty.  Je to považováno za doklad vysoké účasti. V Turecku je při tom účast tradičně relativně vysoká a pohybuje se až kolem 85 procent.

Fronty ale dnes mohou být způsobené i tím, že volební lístek je letos rekordně dlouhý a voliči ho musí po označení vložit do relativně malé obálky.  

ROZHODNOU HLASY ZE ZAHRANIČÍ?

Právě hlasy Turků žijících mimo vlast mohou ale být klíčové. V zahraničí žije 3 miliony a 400 tisíc tureckých voličů, přičemž milion a půl jsou Turci žijící v Německu. Už teď je jisté, že na ambasádách a konzulátech nyní hlasovalo 1,7 milionu tureckých občanů. To znamená nárůst účasti oproti minulým volbám, kdy hlasovalo jen 1,4 milionu voličů. Nárůst účasti by zřejmě měl pomoci spíše Erdoğanovi, protože turecká diaspora ho nadprůměrně podporuje, protože ho mnoho jejích členů považuje za politika, který povznesl váhu Turecka ve světě. Příznivce v zahraničí ale letos mobilizovala i opozice.

Z účasti v zahraničí, kde už volby skončily, se většinou vyvozuje, že Kılıçdaroğlu musí v Turecku vyhrát se zhruba 50,5 procenty, aby celkově převážil náskok Erdoğana v zahraničí.

CO VĚŠTÍ PRŮZKUMY

V Turecku existuje mnoho rozličných agentur, které předpovídají hodně odlišné výsledky voleb. Většina z nich má v období před volbami ale lídra opozičních stran Kemala Kılıçdaroğlu těsně nad nebo těsně pod 50 procenty. Nyní by mu mělo nahrát i odstoupení Muharra İnceho, jehož předpokládané hlasy by se měly přelít spíše k němu. Teoreticky by proto Kılıçdaroğlu mohl vyhrát už dnes v prvním kole a být zvolen.

Otázkou ale zůstává jak zapůsobí fakt, že Turecko je po letech Erdoğanovy vlády poměrně autoritativní a vláda aktivně potlačuje opozici. Stačí se podívat třeba na anglicky psanou stránku turecké veřejné televize, která i dnes obsahuje oslavný text na současného prezidenta.

Na paměti je ovšem třeba mít i to, že průzkumy jsou dělány jen v Turecku a nezahrnují hlasy v turecké diaspoře ve světě, která je tradičně naladěna nadprůměrně pro Erdoğana.

NA CO HRAJE PROPREZIDENTSKÁ STRANA? STRAŠÍ LGBT

Příznivci vlády a prezidenta Erdoğana v kampani rádi zdůrazňovali tři momenty, ke kterým podle nich dojde, pokud dnes vyhraje sekulární kemalistická opozice. Strašili Turky, že prý budou zakázány islámské školy, mešita Hagia Sofia v Istanbulu bude opět přeměněna na muzeum (Erdoğan zde za své vlády obnovil mešitu)  a budou prosazovány hodnoty LGBT.

Opozice naopak zdůrazňovala autoritářství Erdoğana, ekonomický úpadek a neschopnost řešit problémy Turecka, včetně následků zemětřesení.

BĚHEM DOPOLEDNE ODVOLILI TŘI PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI

Jako první odvolil v hlavním městě Ankaře Kemal Kılıçdaroğlu. Současný prezident volil za podpory mnoha příznivců v Istanbulu, odkud pochází. Nacionalistický kandidát Sinan Oğan svůj hlas už také odevzdal a hlasoval také v Ankaře.

PROČ ODSTOUPIL İNCE? SEJMULI HO RUSOVÉ, NEBO AMERIČANI?

Závěrem volební kampaně v Turecku hýbalo zejména neočekávané odstoupení čtvrtého kandidáta Muharra İnceho. Ten z voleb odstoupil ve čtvrtek po tom, co se začala šířit videa, která ho měla ukazovat v choulostivých okamžicích. On jejich pravost popřel, ale stejně rezignoval. Udělal to ale až v době, kdy už se volilo v zahraničí, takže volební komise rozhodla, že se jeho hlasy budou stejně počítat jako platné.

Vláda i opozice teď bojují o jeho příznivce. Muharrem İnce minule kandidoval za opoziční CHP, ale nyní vystupoval jako reprezentant třetí síly mezi vládou a opozicí. Při rezignaci nejprve nikoho nepodpořil. Podle Kılıçdaroğlua za útoky na něj stojí Rusko, ministr vnitra z Erdoğanovy AKP zase veřejně vyhlásil, že za kampaní stojí USA a také organizace kolem exilového duchovního Gülena, které chtěly İnceho vyřadit, aby pomohly Kılıçdaroğluovi.

VOLBY NA SUCHO

Turci si ve volební den pivo nedají. Starší generace si ještě vzpomenou na doby, kdy se i u nás nesmělo v den voleb pít. V Turecku je dnes od rána zakázáno prodávat alkohol i ho na veřejnosti konzumovat. Možná to překvapí v muslimské zemi, ale Turecko je v tomto ohledu poměrně sekularizované.

KDO JE OĞAN? NACIONALISTA BEZ ŠANCE

Sinan Oğan, který je azerského původu, patří k nacionalistickému politickému proudu. Byl v minulosti poslancem za ultranacionalistickou stranu MHP. Pokusil se být i jejím předsedou, ale neuspěl. Nakonec se se stranou rozešel, protože odmítal její úzkou spolupráci s Erdoğanovou AKP. V preferencím má jen jednotky procent a žádnou šanci na postup do druhého kola. Jeho případné hlasy budou asi chybět spíše Erdoğanovi. K němu by také zřejmě přešla většina Oğanových hlasů v druhém kole.

HLASOVÁNÍ ZAČALO

Po celém Turecku se otevřelo 190 736 volebních místností. Turci žijící v zahraničí mohou navíc i dnes hlasovat na hraničních přechodech. Volební místnosti obou typů zůstanou otevřeny do páté hodiny odpoledne tureckého času, kdy u nás bude 16:00.

KDO JE KILIÇDAROGLU? KEMALISTICKÝ LÍDR SJEDNOCENÉ OPOZICE

Podle většiny průzkumů je zatím mírným favoritem kandidát sjednocené opozice a předseda kemalistické Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kılıçdaroğlu. Tento dlouholetý úředník sice vede sociálnědemokraticky orientovanou stranu, která je hlavní ochránkyní odkazu sekulárního Turecka, jak ho založil Mustafa Kemal Atatürk, ale v letošních volbách se zatím sešikovala široká aliance od nacionalistů po kurdské politiky. Kılıçdaroğlu už jako opoziční vůdce s Erdoğanem prohrál řadu voleb, ale teď prozápadnímu politikovi do karet hraje horší ekonomická situace i následky ničivého zemětřesení. Kılıçdaroğlu v rámci strany a opozice neustoupil charismatičtějším starostům Istanbulu a Ankary a má teď reálnou šanci v 74 letech nahradit v čele země dosavadní hlavu státu. Slibuje, že po volbách prosadí návrat Turecka k parlamentnímu systému a bude více spolupracovat se Západem. Jeho případnou politiku v čele země by ale jistě ovlivnila různorodost široké koalice, která se za ním sešikovala. Kılıçdaroğlu nepatří k sunitskému islámu, který je v Turecku většinový, ale v letošní kampani připustil, že je šíitským alevitou. Vládní strany o něm navíc tvrdí, že je Kurd, což on sám popírá a mluví o turkmenském původu.

Některé průzkumy mu dokonce dávají šanci zvítězit už v prvním kole. 

KDO JE ERDOGAN? ISLAMISTICKÝ „SULTÁN“

Současný turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan je hlavou státu od roku 2014, kdy byl zvolen první přímo volenou hlavou země. Před tím už ale od roku 2003 vykonával funkci premiéra, když jím založená islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyhrála volby a začala na dlouho dominovat turecké politice. Ještě před tím se ale Erdoğan proslavil jako starosta Istanbulu, kde se ve čtvrti Kasimpasa narodil. Ve volbách 1994 se totiž stal prvním islamistickým starostou Istanbulu v historii.

V politice Erdoğan od počátku prosazuje větší vliv islámu na tureckou politiku. Původně se definoval jako „islámský demokrat“, což měla být obdoba evropských křesťanských demokratů, a zastánce demokratizace politiky v zemi, kde dlouho měla velký vliv armáda. Postupně se ale zaměřil na nacionální kartu, budování Turecka jako regionální mocnosti a vytváření více méně autokratického režimu, v němž se utlačuje opozice. Všechny tyto prvky, stejně jako odklon od spolupráce se Západem, nabrali na síle po neúspěšném pokusy o puč v roce 2016. Po něm Erdoğan prosadil změnu ústavy na presidentský systém a Turci ho v roce 2018 opět v prvním kole zvolili prezidentem.  Letos může kandidovat i na třetí funkční období, protože se po změně ústavy jeho první mandát nepočítá.

Ve většině průzkumů he Erdoğan zatím druhý za opozičním kandidátem, ale stále má šanci na obhajobu. Ve volbách kromě řady menších stran podporuje samozřejmě jeho islamistická strana AKP, ale také silně nacionalistická parlamentní strana MHP.

Erdoğanovi se v zemi přezdívá „Sultán“, což má symbolizovat jeho výlučné postavení v politice i to, že se rád inspiruje v historické postavě sultána Sulejmana Nádherného.  

UŽ JEN TŘI KANDIDÁTI

O prezidentský úřad se původně ucházelo kvarteto kandidátů a ti také zůstali na volebních lístcích. Ve čtvrtek ale svou vůli odstoupit z voleb veřejně vyjádřil kandidát Strany Vlast Muharrem İnce po tom, co začala internetu kolovat jeho údajná pornografická nahrávka.

Reálně proto už kandidují jen současný držitel funkce Recep Erdogan, lídr opozice a strany CHP  Kemal Kılıçdaroğlu a kandidát Aliance předků a nacionalistický politik Sinan Oğan.

64 MILIONŮ VOLIČŮ

Právo volit dnes má více než 64 milionů Turků. Přibližně 3 miliony a 400 tisíc z nich žije mimo Turecko a mohli v předstihu hlasovat na ambasádách a konzultátech. S volebním výsledkem by vedle nich mohli výrazně zahýbat i prvovoliči, kterých se dnes poprvé k volebním urnám může podívat více než šest milionů.

Na území Turecka se dnes bude hlasovat od sedmi hodin ráno našeho času (v Turecku je o hodinu více) až do čtyř odpoledne.

První výsledky se čekají ale až večer.

JAK SE VOLÍ?

Podle ústavy, která byla v Turecku upravena referendem po neúspěšném pokusu o puč, volí hlavu státu nově přímo občané země. Volební systém je dvoukolový a ke zvolení je třeba v prvním i druhém kole minimálně 50 procent hlasů.

Naopak 600 členů Velkého národního shromáždění, jak se jmenuje turecký jednokomorový parlament, se vybírá podle pravidel poměrného zastoupení. Hlasuje se v 81 obvodech, které kopíruje 77 tureckých provincií s jedinou výjimkou, kdy jsou čtyři největší provincie (Istanbul, Ankara, Izmir a Bursa rozděleny na dva nebo tři volební obvody. Mandáty se rozdělují pomocí D´Hondtova dělitele a mandáty připadnou stranám nebo koalicím, které překročí hranici 7 procent hlasů. 

TURECKO HLASUJE V KLÍČOVÝCH VOLBÁCH

Dnešní prezidentské a parlamentní volby rozhodnou o tom, zda bude i po dvou dekádách pokračovat v Turecku éra Recepa Tayyipa Erdoğana.

Vůdce islamistické a konzervativní strany AKP obhajuje nejenom mandát prezdienta, ale většinu v parlamentu pro svou politickou formaci.

Za celou Erdoğanovu éru nebyla opozice nikdy blíž k možnosti ho volbami odstavit od moci.