Ve čtvrtek 31. října se v pražském kině Lucerna uskuteční slavnostní zahájení 15. ročníku projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Během večera budou předány Ceny Příběhů bezpráví třem pamětníkům za jejich odvážné postoje a vzdor vůči komunistickému režimu, oceněni budou poprvé i zahraniční obhájci lidských práv. Přes 680 zapojených škol si letos vybírá z nabídky tří filmů, které se tematicky vztahují k výročí sametové revoluce a fenoménu emigrace.
Za dosavadní existenci projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách uspořádaly školy 8 238 projekcí, kterých se zúčastnilo bezmála 339 000 žáků. Také během letošního listopadu se na stovkách českých základních a středních škol uskuteční filmové projekce s tematikou moderních československých dějin doprovázené besedami s pamětníky, historiky i filmaři. „Považuji za zásadně důležité komunikovat s mladou generací o tom, v jaké době jsem vyrůstal a žil v minulém režimu. Chci se podělit o svůj osobní příběh. Snažím se jim přiblížit souvislosti a zážitky tak, aby je mohli pochopit po svém a mohli si udělat svůj názor, i si vážit možností, které jim život ve svobodě nabízí," říká herec Jan Potměšil, který navštěvuje školy zapojené do projektu.
„Projekt Příběhy bezpráví vznikl před patnácti lety – v reakci na skutečnost, že na mnoha školách neměli žáci možnost dozvědět se ve výuce více o komunistickém režimu, tedy o nedávné minulosti, která stále výrazně ovlivňuje naše životy. Platí to bohužel i nyní, třicet let po sametové revoluci. Přitom bez hlubší znalosti toho, jak vypadalo uvedení zdánlivě ušlechtilé komunistické ideologie do praxe, bez jasného pojmenování zločinné podstaty tehdejšího režimu, mladí lidé snáze uvěří báchorkám o jeho pozitivech. Vzniká tak prostor pro různé demagogy a populisty, kteří zejména v poslední době ve zvýšené míře nabízejí snadná a rychlá řešení složitých otázek a slibují, že právě oni zavedou pořádek a blaho pro všechny,“ říká ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.
K tematickému zaměření letošního ročníku dodává: „Pro kulaté výročí pádu železné opony jsme připravili nový film nazvaný 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu. Společně s publikací Emigrace a život v exilu přibližuje téma emigrace, které zůstává dlouhodobě poněkud stranou pozornosti a není předmětem širší společenské debaty. Naše moderní dějiny jsou přitom mimo jiné dějinami útěků a vyhánění. Jsem přesvědčen, že exil je v souvislosti s výročím konce komunistické diktatury na místě připomenout. Pokud si navíc uvědomíme, kolik desítek tisíc Čechů našlo v těžkých dobách útočiště v cizině, přivede nás to k hlubšímu zamyšlení nad osudy lidí odcházejících z méně šťastných koutů světa, aby mohli žít důstojně nebo „jen“ přežít.“
Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky tří filmů. Tentokrát se tematicky vztahují k 30. výročí konce komunistického režimu u nás i v okolních státech a k tématu emigrace.
Nejnovějším z nich je dokument Karla Strachoty 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu přinášející příběh jednadvacetiletého studenta Petra, který v roce 1989 emigroval z Československa do Francie. Snímek přibližuje na Petrově osudu nelehké začátky života v emigraci, osamělost v nové zemi, ale i radost z nabyté svobody. Pomocí archivů také připomíná klíčové události při pozvolném rozpadu sovětského bloku včetně role studentů při pádu režimu v tehdejším Československu.
Dalším snímkem je půlhodinový sestřih dokumentu Jana Špáty Největší přání 1989, který na základě názorů pestré škály mladých lidí věrně zachycuje stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí.
Třetím titulem je nejpřehrávanější film portálu JSNS.CZ 1989: Z deníku Ivany A., jehož předlohou se stal autentický deník osmnáctileté Ivany. Střihový snímek obohacený unikátními archivy, animacemi a výraznou hudbou je osobitým pohledem středoškolačky na poslední rok existence komunistického Československa. Jeho ukázku najdete ve videu v úvodu článku.
