Ten chlap, co zabil Captaina Ameriku: Neviditelná chapadla, kam se podíváš | Reflex.cz
nahoru

Ten chlap, co zabil Captaina Ameriku: Neviditelná chapadla, kam se podíváš

Richard Klíčník10. srpna 2019 • 10:00
Ten chlap, co zabil Captaina Ameriku: Neviditelná chapadla, kam se podíváš
foto: Archiv nakladatelství BB/art

Ed Brubaker patří dlouhá léta mezi elitní komiksové scenáristy, jejichž díla jsou adorována kritikou i fanoušky. Pravda, vyčítají mu emocionální odstup, s nímž provádí svým postavám ukrutné věci – vždyť ten chlap zabil Captaina Ameriku! Třetí díl řady Fatale, který právě vyšel v BB/artu, není výjimkou.

Precizní oko kamery, pomyslná objektivita, podání svědectví o hrůzách, které se někde zaručeně dějí. Brubakerovy komiksy jsou – cimrmanovsky řečeno – jako doopravdy. Je jedno, jestli píše superhrdinský komiks, popisuje gangsterské příběhy odkudsi z předměstí či policejní jednotku v Gothamu, nebo jako v tomto případě skládá hold H. P. Lovecraftovi a přivádí do našeho světa prastará božstva a bytosti s chapadly okolo úst.

Chladný jako hrůza

Nikdy se nevměšuje. Možná je to tím, že sám začínal jako výtvarník, ale jeho odstup od příběhu je hmatatelný a v případě Fatale místy děsivý. Navíc vyšel již třetí díl a ani po jeho dočtení z toho nebudete příliš moudří. Ano, pocit znepokojení narůstá a jisti si můžete být tím, že jde doopravdy o poctu Lovecraftovi. Zejména po epizodě z roku 1936, v níž se hlavní hrdinka, která je evidentně klíčem k celé záhadě, setkává s autorem brakového čtiva s podezřele obdobným jménem Ravencroft.

Ed Brubaker nás tentokrát nechává putovat časem, aby předvedl, že příběh ženy, pro kterou muži vraždí, není žádnou novinkou. V průběhu století vždy žila nějaká ženština s prokletím či darem osudové přitažlivosti. Jednou se ocitáme ve středověké Francii roku 1286, podruhé v Rumunsku ve válečném roce 1943 a nakonec i na Divokém západě léta Páně 1883. Časem cestuje autor nesoustavně, v každém období poodhrne roušku z chapadel, aby ji opět cudně zatáhl.

Svět za oponou

Nevíte nic, ale ono nic je fascinující. Brubaker vykresluje skrytý svět prolínající se s tím naším. Hrůzné bytosti, na jejichž existenci jsme raději zapomněli a znovu se o nich dozvědět netoužíme. Už ale nutně potřebujeme vědět, kdo je tajemná Josephine, která rozhýbávala děj prvních dvou dílů. Kdo nebo co je ve skutečnosti žena, pro kterou stojí za to žít a bez ní nikoli.

Brubaker už musí s pravdou ven, novinka s názvem Na západ od pekla je totiž třetím dílem z pěti, a nechat čtenáře bloumat a tápat, je od autora přímo nestoudné. Ale partie, kterou se svými čtenáři rozehrál, je zábavná pro něj i pro nás.

Chapadla z drsné školy

Kresba Seana Phillipse je konstantní, odpovídá noirovému žánru, v němž se Brubaker tak rád pohybuje. Zkrátka jde o jednu z těch komiksových řad, jejíž pokračování na pultech knihkupectví čtenář kvituje spíše nadšeně než s pocitem útrpné povinnosti pořídit si další díl, když už s tím jednou začal.

Závěrem lze snad už jenom napsat: Více Brubakera! Jeho komiksy v posledních deseti letech jednoznačně představují to nejlepší z amerického mainstreamu, co u nás vychází. Smutnou pravdou je, že u nás mezi nejprodávanější komiksové autory nepatří. Ale osud už je takový. Má podivná chapadla a nikdo nechápe jeho principy.

Richard Klíčník




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější