Nekonečná diskuse o suchu a v posledních dnech naopak hrozba lokálních povodní. Tak rozdílné jsou podoby počasí, které můžeme i v Česku pozorovat v poslední době. Souvisí to s postupnými změnami klimatu, ale také s neuvážlivým hospodařením v krajině či nezodpovědným přístupem ke zdrojům vody. Tyto vážné otázky řeší na pražské Kampě výstava „Voda a civilizace“, která byla pro neobvykle velký zájem návštěvníků prodloužena do 26. června. Co na ní můžete vidět?
Specifickou výstavu „Voda a civilizace“ tvoří pod širým nebem na pražské Kampě 22 oboustranných panelů, na kterých jsou příběhy související s vodou z různých částí světa. Každý panel nese komentář významného českého nebo zahraničního vědce a experta. Panely jsou osvětlené a můžete je proto vidět i v noci. Podle pořadatelů od 2. května, kdy byla výstava (je zdarma) otevřena, ji navštívily už desítky tisíc lidí.
Fotografie z celého světa i České republiky představují nejenom někdy neuvážlivé hospodaření s vodou, ale také velké povodně u nás, nejstarší závlahové kanály v Izraeli, ukazují, jak vznikají zásoby pitné vody či dokumentují brutální dopady plastů na život zvířat v oceánech. Ale dozvíte se například i to, odkud pocházejí nejstarší zprávy o masové migraci (což je dnes mimořádně sledované téma), které právě s vodou souvisejí.
„Výstava je světově unikátním projektem. Voda byla, je i bude jedním z hlavních faktorů ovlivňujících každodenní kvalitu našeho života, každého člověka i lidské dějiny. Často panuje názor, že všichni na ni mají nárok a téměř nic nestojí a že voda je zdánlivě nekonečná a věčná. Ale nemusí tak tomu být navždy. Naším cílem je vytrhnout lidi vytrhnout z letargie a zajetých archetypů. Chceme je přesvědčit, že osud světa kolem nás záleží na chování a myšlení každého z nás,“ říká Miroslav Bárta, kurátor a spoluautor výstavy, známý český archeolog a egyptolog.
Zajímavé je, že výstavu Voda a civilizace kromě desítek tisíc návštěvníků už vidělo i mnoho českých politiků. „Před Českou republikou neleží naléhavější a důležitější úkol, než příprava a adaptace na dopady změny klimatu, především na dlouhotrvající sucho, ale i přívalové deště a náhlé záplavy. To nezvládneme bez zdravé a pestré krajiny, o kterou musíme pečovat tak, abychom v ní dokázali co nejvíce vody zadržet. Musíme změnit složení lesů, obnovovat původní říční koryta a mokřady, vrátit do české krajiny meze a remízky, znovu používat selský rozum,“ prohlásil v souvislosti s výstavou ministr životního prostředí Richard Brabec.
Zda to tak bude, uvidíme v nejbližších letech. Navíc pro hospodaření s vodou není důležitý jen přístup každého člověka, ale také postoj zemědělců, průmyslových podniků a také firem, které ji vyrábějí a hospodaří s ní. „Prostřednictvím našich aktivit umožňujeme zdroje vody chránit, dobře s nimi hospodařit a recyklovat je. Základem je u toho snižování naší vlastní ekologické stopy i ekologické stopy našich zákazníků,“ vysvětluje Philippe Guitard, generální ředitel skupiny Veolia pro střední a východní Evropu, která je hlavním partnerem projektu Voda a civilizace.
Po zhlédnutí výstavy ale člověka napadne, proč se vlastně lidstvo dlouhodobě chová k vodě tak lehkovážně? Proč někdy zacházíme s touto vzácnou a životně důležitou surovinou a komoditou tak nezodpovědně? A může takové jednání a chování pokračovat i v 21. století? Na tyto otázky si může dát odpovědi i sami, protože výstava Voda a civilizace na pražské Kampě potrvá ještě téměř do konce června.
