Zdá se, že to nakonec klapne. Loni byl už napsaný na programu, ale nakonec přijet nemohl. Ale po devadesátce nabral nové síly a tentokrát snad opravdu přijede – za necelý týden na veletrh Svět knihy. Alejandro Jodorowsky, muž, který toho ovlivnil víc, než si myslíte.
Chilan narozený emigrantům z Ruska a Ukrajiny většinu života strávil v uměleckých kruzích Evropy, ponejvíce ve Francii. Od poloviny 60. let začal točit filmy a psát komiksy; prorazil nejprve v první disciplíně. Jeho snímek El Topo (1970) se stal prvním filmem, který zosobnil kategorii „půlnočních filmů“ – autorských, umělecky vyhraněných a zároveň často silně brakových kousků jako stvořených k projekcím v malých artových kinech v pozdních nočních hodinách. Jak to známe ze speciální sekce MFF KV, že.
Ve zmíněném surreálném westernu se Alejandro Jodorowsky, který vždy šel až na dřeň, nerozpakoval být co nejosobnější. Hlavní roli hraje on sám a jeho malý syn. A když dojde na scénu znásilnění, skutečně herečku v poušti, v doprovodu pouze kameramana a zvukaře, znásilní. Zpočátku se k tomu hrdě přiznává, později už ostudnou kauzu zametá pod koberec.
Beatle svůj zadek nedá lacino
Film nicméně okouzlil Beatles, kteří mu dali peníze na další snímek, The Holy Mountain. Měl v něm hrát dokonce George Harrison, ale když se ve scénáři dočetl, že tam má být zabírán jeho holý zadek, z projektu vycouval. Film lze zařadit do zlatého fondu sociálně kritických, vizuálně surrealistických děl, dodnes je podmanivou podívanou. „Teď stojí jeden film stovky milionů dolarů a kde jim je konec?“ ptá se řečnicky Jodorowsky. „Moje díla jsou pravdivá a mají zdravý kořínek, proto přetrvávají i po půl století.“
S filmařinou ale narazil, když mu ve druhé polovině 70. let byla svěřena Duna a ukázalo se, že megalomansky zamýšlená produkce by se nikdy nedala zaplatit. Od té doby se filmové společnosti Jodorowského spíše bály a dávaly od něj ruce pryč.
S Moebiem do vesmíru i pod kalhotky
Vrhl se plnými silami do psaní komiksových scénářů, což pro něj bylo něco jako filmování jinými prostředky, za mnohem nižší náklady. Na počátku této dráhy se šťastně sešel s nejlepším komiksovým výtvarníkem Moebiem a od roku 1980 společně tvořili kultovní komiks Incal. A později také erotický, no, řekněme rovnou pornografický komiks Andělské drápky.
V podobně výpravné publikaci a velkém formátu nyní vydavatelství Argo sáhlo po jejich úplně prvním společném díle, kresleném příběhu Oči kočky, původně vydaném v roce 1978. Ačkoliv je od Andělských drápků dělí dvacet let, výtvarně si jsou podobné. Celostránkové kresby se střídají s malými obrázky a vytvářejí repetitivní rytmus. Oči kočky je drobný, krutý příběh o touze slepého vidět. Symbolicky to vyjadřuje celoživotní Jodorowského téma – prozřít šalebnou realitu a vidět pravou skutečnost v celé její nahotě. Nebo přinejmenším pochopit, že se světem motáme jako slepé děti.
