Ezopovy bajky jsou fundamentální dílo, které přenáší lidovou moudrost napříč dějinami a vysvětluje na příbězích ptáků, stromů, zvířat či věcí, co je vlastně ten člověk zač a proč se odnepaměti chová právě tak a tak. A věřte, je to stále stejný bambula, který dělá stejné chyby, stejně špatná rozhodnutí a trpí stále stejnými neřestmi. Ezop a potom i další bajkáři použili dobrý fór, tedy že jako protagonisty zmíněných mikropříběhů angažovali zvířátka-nebožátka. Ochránci zvířecích práv jistě bojují proti takovému zneužití oněch nevinných tvorů.
Ezop ve své úspornosti nenabízí svým příštím vykladačům takové možnosti jako například dramatičtí autoři, od těch antických až po Shakespeara, kteří vlastně také vyhmátli archetypální situace, o něž se na světě stále stejně hraje...
Ojedinělá událost nejen pro stolky do obýváků
Pro nová vydání Ezopových Bajek netřeba aktualizací; stačí obyčejný starý xerox nebo kopírka. V těch nemnoha řádcích Ezopova textu to všechno prostě pořád je! Přesto se v každé generaci najdou autoři, kteří se znovu, po svém, pokoušejí uchopit a ilustrovat klasickou předlohu a vtisknout jí i svou tvář. Jiří Kolář a Václav Hollar, Josef Lada, Jiří Žáček a Adolf Born… třeba.
A tak tu nyní máme knihu zatím nejnovější. Ezopa převyprávěla botanička a popularizátorka pohádek a bajek Marta Knauerová, nádherné ilustrace pocházejí z dílny Atily Vöröse, maďarského rodáka usídleného v Česku. Ve spolupráci s nakladatelstvím Edika dali na sklonku loňského roku vzniknout více než třísetstránkové knize, která jako xeroxová kopie rozhodně nevypadá; váží dva a půl kilogramu a díky svému formátu i úpravě rozhodně obstojí i mezi coffee table books, tedy knihami, jež se pro potěchu oka rozkládají na stolku pro návštěvy. Představuje ojedinělou událost na knižním trhu, který ani jinak netrpí nedostatkem kvalitních titulů.
Nejsou ta zviřátka nádherná?
Kniha se dočkala vlastního typu písma, sličné grafické úpravy, stříbrné ořízky, kovaných rohů… Vypadá to takhle napsané pompézně? Chyba lávky, je to vlastně uměřené a jako pocta velkému Ezopovi zcela odpovídající.
Autorka převyprávněného textu Marta Knauerová slouží myšlence nenápadně a oddaně, absolvent pražské AVU Atila Vörös se naopak rozmáchl k ilustracím, které mají blízko ke grafickému románu nebo ke grafickým povídkám, což sice nezní právě hezky, ale zrovna nemám po ruce přesnější termín.
Představu si uděláte, když si prohlédnete obrázky v přiložené galerii. Nečiňte tak ovšem na displeji mobilu, spíš na kvalitním mnohapalcovém monitoru. No nejsou ta zviřátka nádherná?
