Když Steven Spielberg natočil Indiana Jonese, český divák sotva mohl znát americké dobrodružné magazíny ze 30. let, jimž svým filmem složil poklonu. Alan Moore ve svém komiksu udělal něco podobného, ale český čtenář je tentokrát o něco vzdělanější.
Pakliže se vám líbil komiks Liga výjimečných (na film raději zapomeňte), připravilo pro vás vydavatelství Argo podobnou lahůdku. Společně s Kevinem O´Neillem vytvořil legendární Alan Moore trojici dobrodružných komiksových sešitů propojených dalšími dobrodružstvími dcery kapitána Nema. Česky nyní vycházejí v jediném svazku napěchovaném exotikou a krví.
Máte kapitána Nema spojeného s ušlechtilými romány Julese Verna? Zapomeňte. Je doba silných žen a nemova dcera Janni je setsakra silná. Jen móresy podědila po tatínkovi, ba spustila se ještě níže. Spolu se svým manželem zabíjí a loupí v mezinárodních vodách, padni komu padni. V prvním příběhu Srdce z ledu ale narazila na nebezpečnou konkurentku, nesmrtelnou královnu Ayeshu, známou z románů H. R. Haggarda. Ano, literárním hrdinům zdaleka nebude konec. Moore totiž svůj komiks vyšívá z látky, z níž jsou upředeny románové sny. Máme tu v ruce třeskutou poctu mnoha starým dobrodružným příběhům. Pokud je neznáte, ochudíte se o řadu narážek a jemností, ale hrubá kostra příběhu zůstane funkční i bez této znalosti. Držte si klobouky, čeká vás jízda.
V prvním příběhu podniká Janni expedici do Antarktidy a doputuje k nebezpečným Horám šílenství. Ocitneme se v choromyslných končinách próz H. P. Lovecrafta, kde se může stát cokoliv, od krajiny přítomnosti, kde přestává existovat časová souslednost, až po staré dobré chapadlovitě-slizké obludy, které od věků nečekají na nic jiného, než požrat váš zdravý rozum a nakonec i ubohou tělesnou schránku.
Druhý příběh Berlínské růže je ještě zábavnější. Nemova dcera se rozhodne zachránit své blízké ze spárů nacistů. Jsme v alternativní retro-budoucnosti, německá říše evidentně vítězně táhne světem, zhmotnělá v pochmurnou modernistickou techno-dystopii obhospodařovávanou uniformovanými zombie nacisty. Po chvíli čtenář zjistí, že se ocitl ve světě filmu Metropolis a naše hrdiny tu ohrožuje sličná mechanická žena, která v kultovním filmu Fritze Langa založila pantheon filmových robotů. Vyvrcholením je ovšem souboj na šavle mezi Janni a Ayeshou, vypointovaný po tarantinovském způsobu. Luxusní záležitost.
Třetí díl zastihne Nemovu dceru již jako starou dámu a jestliže předchozí díl ctil expresionistické filmy, tento si pohrává s estetikou „campu“, postmoderních béčkových exploatačních komedií, kde nechybějí ani nacisté, ani ňadraté blondýny, ani exotické ostrovy, ani svalnatí superhrdinové, ani dinosauři.
Svůj literární um a humor Moore ještě předvede v literárních intermezzech parodujících růžné novinářské žánry. Nemo není z rodu závažných děl Alana Moora, jako byli Strážci či Z pekla. Je to čirá radost starého komiksového pardála, který i v pětašedesáti letech umí prodat nostalgii s punkovým nasazením. Je to málo? Ne, je to víc než dost.
