Ještě ani neoschla tiskařská barva na románu Jaroslava Kalfaře Kosmonaut z Čech a máme tu další knihu pojednávající z ciziny o české historii. Tentokrát komiksovou a vydanou nakladatelstvím Argo.
Truchlivý amoret pražský vznikl celkem neobvyklým způsobem. Velšskému spisovateli Jamesi Staffordovi zamotala hlavu magická Praha a rozhodl se, že o ní vytvoří komiks. Problém byl, že neuměl kreslit – a ukázky jeho kreseb ke konci knihy dosvědčí, že to bylo velmi přesné zhodnocení stavu věcí. V internetových fórech či díky inzerátu postupně nalezl čtyři výtvarníky z různých končin světa, kteří byli ochotni jít s ním do bláznivého podniku a zkomponovat komiks o nesmrtelném pražském amorkovi, který město chrání a proplouvá dávnými pověstmi. Tu se pohádá s Janem Nepomuckým o Krotitele duchů, onde pochlastává po hospodách se židovským Golemem…
Vtipné je, že hlavní kreslíř knihy, Filipínec AJ Bernardo, nikdy v Praze nebyl. Ale komu to dnes, v éře Google Street View, vadí? Obrázky kreslili dva Filipínci, Rumunka a Češka. Ke knize existuje také soundtrack, který nedal dohromady nikdo menší než Roger OʼDonnell, klávesista The Cure. A na přebalu ji chválí Samuel L. Jackson. Cool.
Silná stránka knihy? Výtvarné mistrovství zmíněného kreslíře AJ Bernarda. Jeho jakoby trochu ušpiněné pérovky bohatě využívají kontrastů světla a stínu, vyžívají se ve změně perspektivy téměř v každém políčku a sama skladba políček na stránce je mimořádně dynamická. A slabá stránka? Amoretovi příliš neprospívá, že se skládá z krátkých, uzavřených příběhů. Často nemají ani deset stran, a tak namísto propracovanější story dostáváme do ruky v podstatě sbírku kreslených vtipů.
Stafford scenárista je středně zdatný. Umí napsat silný, neobyčejný příběh, třeba ten o Oběšenci malostranském, ale i fádní banalitu, jako je například antitaxikářská satira Nástrahy cestování v pronajatém kočáře bez koní. Děj často vychází z reálií doby Rudolfa II., ale posazen je nejčastěji do současnosti. Z kvarteta výtvarníků bohužel nejhůře vychází česká kreslířka Lenka Šimečková, která zejména (nepříliš originální) kapitolu o Rusalce vybavila barvotiskovým realismem, řemeslně zručným, avšak bez přesahu.
Je možné, že ve světové popkultuře opět nastává čas magické Prahy a že ji budou objevovat a vytěžovat další autoři. Lehce superhrdinská a zároveň dekadentní figurka Staffordova amoreta jim k tomu poskytne dostatek šípů lásky k české metropoli.
