Doktor Albert Horák v komedii století „S tebou mě baví svět“, otec princezny Bosany a loupící král v pohádce „Tři veteráni“ či sarkastický doktor Josef Berka v satirické komedii „Vážení přátelé, ano“. Těmito a dalšími rolemi se do povědomí mnoha generací diváků zapsal slovenský herec a humorista Július Satinský. Dnes by se tento parťák Milana Lasici a zábavný glosátor života dožil 75 let.
Satinský se narodil v Bratislavě 20. srpna 1941 a ve slovenské metropoli prožil prakticky celé dětství. Jeho herecký talent se projevoval již v dětství a roku 1958 vyhrál v recitační soutěži Hviezdoslavov Kubín. Vystudoval Střední pedagogickou školu, ovšem jako učitel poté nikdy nepracoval. Po maturitě chtěl studovat herectví, ale nebyl přijat a tak se nakonec dostal na Vysokou školu múzických umění, kde v letech 1962 – 66 studoval dramaturgii. Od roku 1964 působil tři roky jako dramaturg v Československé televizi v Bratislavě.
Od roku 1959 Satinský vystupoval v komické dvojici s Milanem Lasicou v autorských relacích. Na konci 60. let účinkovali v Tatra revue v Bratislavě a později v Divadle na korze. V letech 1971 až 1972 vystupovali společně v kabaretu Večerní Brno, jelikož na Slovensku měli zákaz umělecké činnosti. Poté se vrátili zpět a od roku 1972 společně vystupovali v opeře Nové scény v Bratislavě. V roce 1982 odešli účinkovat do nově otevřeného Studia S, které později přejmenovali na Studio L+S. Zde Július zůstal až do konce svého života. Populární dvojice zde 20. prosince 1999 oslavila 40 let svého vystupování.
Svou velkou stopu zanechal Satinský i ve filmu. Děti si ho pamatují coby inženýra Křečka v seriálu „Křeček v noční košili“, jako krále z pohádky „Tři veteráni“ nebo z nesmrtelné komedie „S tebou mě baví svět“. Dospělí jej znají z Pecháčkova „Vážení přátelé, ano“ nebo jako pilota Štefana z Menzelovy komedie „Vesničko, má středisková“.
Július Satinský byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla tanečnice ze slovenské Lúčnice Olga Lajdová. Ta ale tragicky zemřela při koupání na Panenských ostrovech. Satinský byl z její smrti těžce otřesen a chtěl se upít k smrti, protože jeho život ztratil jiskru. Později ale poznal doktorku z protialkoholního oddělení Vieru a s tou se také v roce 1985 oženil. Narodily se jim dvě děti, dcera Lucie a syn Ján. Jeho zdraví však bylo nalomeno i na „jiné frontě“. Trpěl rakovinou tlustého střeva a té také 29. prosince 2002 podlehl.
