Nekonečné Babišovy zájmy. Jak kauza Agrofert oslabuje vyjednávací pozici Česka v oblasti evropských dotací?

Andrej Babiš

Andrej Babiš • Zdroj: ČTK / AP / Omar Havana

Pavel Páral
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Když vládne Andrej Babiš, nelze se zřejmě obejít bez diskusí o střetu zájmů a nějaká kauza na vás vykoukne pomalu každý týden. Ve svém prvním období, po volbách v roce 2017, zkonstruoval svěřenský fond, který měl vyhovět čerstvě schválenému zákonu o konfliktu zájmů, zvanému Lex Babiš. Fond měl premiéra odstřihnout od jeho firem, které značnou část svého profitu těží z evropských i národních dotací a státních zakázek. Bylo to až směšné. Fond spravovali jeho nejbližší právníci a v jeho orgánech seděla manželka Monika. Naši vládní úředníci se tvářili, že je všechno v pořádku, a dotace jely dál.

Brusel si takové zacházení se svými penězi nenechal líbit. Komise v roce 2019 konstatovala střet zájmů v souvislosti s Agrofertem. Výsledkem byly systémová doporučení a finanční korekce. Část dotací, jež Agrofert čerpal, byla prohlášena za nezpůsobilou a náklady nakonec nesl český státní rozpočet. Ve zveřejněných dokumentech se uvádělo, že Agrofert neoprávněně získal evropské a národní dotace v řádu stovek miliónů eur, což vedlo k požadavkům na vrácení a pozastavení plateb. Kolik doopravdy bylo neoprávněně vyčerpáno, však dodnes nevíme. Některé firmy z Agrofertu stále vedou, většinou neúspěšně, soudní spory o vyplacení schválených dotací zaražených Komisí.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů