Mladá fronta vydala jako IV. svazek ediční řady České květnové povstání ve fotografii publikaci Pavla Žáčka PRAHOU POD PANCÍŘEM VLASOVCŮ. Autor si neklade za cíl detailně zmapovat celou historii Vlasovova hnutí, ale tentokrát se soustředil především na nasazení těžkých zbraní a obrněných sil vlasovců do bojů na straně povstalců během Pražského povstání.
Problematice Vlasovova hnutí se věnuje dlouhodobě. Poprvé o něm publikoval ve Studentských listech a věnoval se mu rovněž v tištěném Reflexu.
Vystoupení ruské 1. pěší divize Ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska (VS KONR) v závěrečných dnech druhé světové války v Evropě dodnes vyvolává zcela protichůdné reakce. Oprostíme-li se od ideologických klišé, pak je nesporné, že ryze z vojenského hlediska znamenala pomoc vlasovců v kritických dnech Pražského povstání značný vojenský přínos. Platili za něj krvavou cenu. Podle odborného redaktora této knihy Tomáše Jakla z Vojenského historického ústavu ztratili asi devět set mužů, z nichž třetina přišla o život. Ani to je však nemohlo zachránit od vesměs tragického konce, neboť vítězové – v tomto případě Rudá armáda – neměli s kolaboranty slitování. Nikdo realisticky uvažující z České národní rady nemohl začít nad pomocí vlasovců jásat, pokud se nechtěl vystavit perzekuci
Na druhou stranu ovšem nelze pochybovat, že generálporučík Vlasov tak učinil doslova za pět minut dvanáct v zoufalé snaze získat aspoň trochu náklonnost Spojenců. Patřil k prominentním sovětským generálům, citovaným během sovětské protiofenzívy u Moskvy v prosinci 1941 vedle tak zvučných jmen, jako například generálové Žukov a Rokossovskij. Po zničení 2. úderné armády následujícího roku, jíž velel, obrátil o 180 stupňů a dal se – zdůrazněme, že dobrovolně, nikoli pod fyzickým a psychickým nátlakem jako jiní zajatci – plně do služeb Němců. Nebyl sice zdaleka jediným sovětským generálem nebo vysokým důstojníkem, jenž tak učinil, nicméně alespoň z našeho pohledu je právě vzhledem ke své úloze v Květnovém povstání nejznámější.
O hnutí vlasovců již existuje překladová i původní literatura i v češtině. Žáčkův přínos vedle poctivé badatelské práce, opírající se o rozsáhlý archívní výzkum, spočívá zejména ve shromáždění a publikování více než dvou set padesáti vesměs dosud nezveřejněných fotografií. V obrazové části také tkví těžiště jeho poslední knihy. Pro zájemce o dějiny hnutí generála Vlasova, Květnové povstání, ale i druhou světovou válku obecně je tento svazek jistě vítaným obohacením.
