Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Marek Douša

Never more imbecilům na koncertech, které živá hudba nezajímá

Zkazit ostatním koncert se dá mnoha způsoby. Třeba polít někoho pivem. Nebo si ho celý natáčet na mobil, což už je bohužel ale skoro standard. O třídu výš patří – aspoň podle svého přesvědčení – škůdci, kteří sedí ve VIP zónách a vesele tlachají, muzika nemuzika. Za něco víc se také považují lidé, kteří jsou mladší než ostatní, případně starší než ostatní – a dávají jim to sežrat během hádek o klimatickou krizi. A na koni se cítí i mnozí recenzenti, kteří to, jaký chtěl natočit film, vědí líp než jeho autor. Filmař Jan Prušinovský by mohl vyprávět.

Kateřina Kadlecová: Čeští návštěvníci koncertů ve VIP zónách skutečně bývají „VERY IMBECILE PEOPLE“. Ve středu 16. listopadu musela britská zpěvačka Laura Mvula na svém koncertu v pražském prostoru Roxy užvaněnce, co přišli jen na žraso, bublinky a pokec, prosit o ztišení. A je to problém čím dál častější. Opravdu potřebujeme další covidové uzávěry, abychom si zase začali vážit živé hudby?

Jana Bohutínská: Když nedávno probíhala vysokoškolská klimatická stávka, byla jsem v šoku z (ne)kultury mezigeneračního dialogu, jak se projevovala hlavně na sociálních sítích. Co se týče AGEISMU, nic jiného to nebylo, má zdejší společnost hroší kůži či klapky na očích. Jestli se nechceme smířit s tím, že nenávidět někoho jen proto, že je starší nebo mladší, je normální, měli bychom zapracovat i na respektující komunikaci.

Vojtěch Rynda: Jan Prušinovský natočil komedii Grand Prix: svižnou, zábavnou, a i když se odehrává v sociálně slabém prostředí, prostou společenskokritických ostnů. A hned se na něj sesypala recenzentská moudra, že tam taková kritika chybí, že se měly postavy polepšit, že jsme ty herce i dané prostředí už ve filmu viděli a kdesi cosi. Prušinovského předchozímu filmu, rovněž vynikajícím Chybám, zase bylo vyčítáno, že není vyprávěný optikou jiné postavy. V obecné rovině střílím do vlastních řad: přeju nám recenzentům, abychom více ctili autorský záměr než to, jaký bychom ten který film chtěli mít my.

Never more imbecilům na koncertech, kteří kazí zážitek těm, co chtějí – překvapivě – slyšet hudbu.