Český streamer a rapper Damien Dante alias DeeThane zahájil 7. května svou koncertní tour. Po dvou letech se vrátil na hudební pódium u příležitosti vydání nového EP. Začal v plzeňském klubu Anděl, pokračoval v Mostě a Kolíně. V plánu je dalších 5 zastávek.
Hudbě se věnuješ od mala. Co tě k ní přitáhlo?
Celá moje rodina byla hudební. Moje máma učila zpěv, moje sestra i bratr studovali konzervatoř, sestra dokonce stále učí zpěv. Tím pádem se tak nějak očekávalo, že si naleznu cestu i já, ale tehdy jsem skončil u basketballu na prakticky celé moje mládí. Nahrával jsem nějaké písničky, dokonce, když jsem se trošku s hudbou rozjel, někdo našel moji starou písničku, co jsem nahrál asi ve 13 letech ve studiu v Třebíči. Pak jsem měl trošku jiné komplikace v životě, kdy jsem musel od toho všeho odejít a probojovat se problémama. Jakmile se mi naskytla ta příležitost se k tomu vrátit a hlavně to dělat pořádně, chopil jsem se jí. Víš, stream je super, celkově celá ta práce s hraním videoher je parádní a miluji to, ale všechno je to strašně digitální. Nemůže se to rovnat s tou energií, co dostaneš od lidí v realitě. Ale zatím pořád zvládám oboje.
Jak bys popsal hudbu, kterou děláš teď? V čem je podle tebe třeba originální?
Já myslím, že byť ty začátky nebyly úplně nejšťastnější teď s pohledem dozadu, tak se moje hudba moc nezměnila. Pořád píšu o čem chci, jak chci, nedržím se trendů, toho jak by se měli věci dělat. Nevím jestli je vyloženě tím přístupem “originální”, ale asi by to trošku dávalo smysl. Ono, když máš člověka, který má klasickou pro něj nudnou práci a bokem má jen nějakou kapelu, se kterou občas hraje po akcích a přijde k němu člověk z hudební branže, řekne mu: “udělej tyto kroky a budeš se moct hudbou živit” tak naprosto dává smysl, že každý muzikant na takové pozici ty kroky udělá a bude je dělat dál. Můžou to být kroky od sledování a kopírování trendů ze zahraničí, přes “jak se chovat a oblékat” až po “s kým si jít podat ruku”. Já to naprosto chápu a respektuji, ale bohužel já tenhle oheň nemám, protože co mi zbyde, když nevyjde hudba? Hraní her z pohodlí mého domova. A to je už samo o sobě naprosto skvělý. Takže si dělám co chci, jak chci, kdy chci a snažím se dělat to tak zatraceně dobře, že to bude mít úspěch i bez těch kroků. Je to náročný, ale alespoň nepřijdu o duši.
Máš nějaké vyšší ambice v hudebním průmyslu?
Já jsem nikdy neudělal písničku, aby měla čísla, nikdy jsem neudělal písničku, aby byl banger na koncert, nikdy jsem nedělal kroky, abych vyprodal Lucernu nebo abych jel na turné. Moje ambice jsou tak vysoké, jak mi hudební průmysl a posluchači v České republice dovolí. Já se budu snažit dělat maximum, budu se snažit dělat všechno co nejlépe a opravdově a jak vysoko se to dostane se uvidí. To už není tolik na mě.
Jak důležitý je pro tebe kontakt s diváky na koncertních tour?
Will Smith jednou řekl v rozhovoru “celý život jsem to chtěl, tak proč bych si na to teď stěžoval” a to je asi moje definice na celkový vztah s fanouškama. Rád poznávám lidi, co poslouchají hudbu, rád je vidím, slyším, mluvím s nimi. Když vydám novou píseň, ani vlastně nevím, kdo tu hudbu pořádně poslouchá. Když pak jsme na koncertě a můžu jim podat ruku a taky poděkovat, že vůbec poslouchají, je to vzácný a je to super.
Jaký byl start turné v Plzni?
Nemohl jsem si vybrat lepší město na start. Plzeň byla fantastická, atmosféra absolutně elektrizující a myslím, že Tour byla zahájena fantasticky. Bylo tam teplo! Ale to by bylo asi kdekoliv s tím, jak moc se tam skákalo a zpívalo. Bylo to famózní a jsem rád, jak jsme to jako celá crew zvládli.
Jak vypadal tvůj režim v posledních dnech před tour? Kolik hodin jsi strávil ve zkušebně? A co nervozita, dostavila se?
V posledních dnech před Tour jsem už spíš jen odpočíval. Měli jsme dohromady asi 30 hodin ve zkušebně, kdy jsme se chystali a připravovali show, věděl jsem, že jsme ready na to co nás čeká, věděl jsem, že jsme připraveni a proto ta nervozita nebyla vůbec na tak vysoké úrovni. Já věřím tomu, že nervozita hlavně vzniká ze strachu z chyb a pak kvůli ní vznikají ještě větší chyby, než by bez ní vznikly. Já mám ten pocit rád, rád jsem pod tlakem, znamená to, že se posouvám, že jdu dopředu, vycházím z komfortní zóny a když je to těžký, tak se jen nadechnu, vydechnu, zasoustředím se nad cíl co mě čeká v nadcházejících hodinách a většinou jsem pak v klidu.
Máš celkem osm zastávek, včetně rodné Třebíče. Bude koncert tam pro tebe speciální?
Určitě. Bydlel jsem v tom městě prvních 15 let mého života, byl jsem tam na základní škole, první ročník střední. Roxy byla první diskotéka, na kterou jsem kdy v životě šel, tehdy mě tam vzal můj starší kamarád Patrik. To, že se tam teď vracím o skoro 12 let později jakožto interpret na turné je něco, co jsem si nikdy nepředstavoval, ale nebudu lhát, když řeknu, že to bude určitě velmi speciální okamžik. Doufám, že přijdou i bývalí spolužáci!
Tour zakončíš kousek od hranic z Polskem v Jablunkově. Proč zrovna tam?
Jablunkov je nedaleko od větších měst a má krásný, známý klub Rokáč. Místo vybral Championship Music a já mám jen radost, město které neznám, fanoušci zdaleka. Tour je celá i objevování měst, takže se těším, jak to tam bude vypadat!
