Pokud Jan Novák něco vyčítá Milanu Kunderovi v tolik diskutované monografii, je to Kunderův nedostatek nápadů. Něco takového by Novák věru nemohl vytknout Alejandru Jodorowskému, který je prakticky stejně stár jako Kundera, ale jeho mysl je jediný tvůrčí vír nejrůznějších šílených nápadů. Ty, které použil na čtyři alba komiksu Královská krev, by jinému autorovi vystačily na ságu o mnoha tisících stran.
Narážka na počet stran není náhodná, Královská krev by se zcela jistě dala označit jako odpověď slavného latinskoamerického spisovatele na Píseň ledu a ohně George R. R. Martina, jen snad ještě zhuštěnější než poslední Martinova kniha Oheň a krev, ve které zachycuje tři století vlády rodu Targaryenů.
Královské rody to nemají lehké
Pravda, zde jde pouze o dvě generace, ale co všechno stihne v rámci jednoho komiksu natropit král Alvar, to by ani Tyrion nedokázal za dva celé životy. Převypravovat děj nemá věru smysl, ale zatímco v první knize (nakladatelství Crew vydalo čtyři komiksová alba ve dvou samostatných knihách) šlo o uchvácení trůnu, incestní sňatek a pomstu, je to v závěru mnohem komplikovanější.
Možná pro lepší představu uveďme krátký výčet. Na scéně se postupně objeví znetvořený a podlý kralevic, princezna bojovnice, vlky odchované dítě, duchovní mistr a jeho astrální projekce, dvé duchů, spiknutí církevních hodnostářů, vlkodlaci a nakonec i upíři. Ve vedlejších rolích vystupují odebraná varlata a vydloubnuté oči. Naštěstí Alejandro Jodorowsky vyznává ty pravé hodnoty a v závěru skutečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí.
Temný příběh, temná kresba
Cesta k vítězství je však dlouhá a krvavá. A ve skutečnosti není dlouhá dost. Jodorowsky vynáší jeden motiv za druhým, jako by ani nešlo o komiks, ale o lízaný mariáš. Trumfuje sám sebe, a protože ví, že rozsah knih je omezený, působí zkratky někdy až komicky. Jakékoli žerty ale naprosto odmítá kresba čínského výtvarníka Dongzi Liu (* 1982). Temná, realistická, evidentně odkazující ke španělskému výtvarníkovi Royovi, jenž také miluje kreslení nejrůznějších monster a krásných ženských těl.
Jodorowsky práci scenáristy rozumí dokonale, a i když v tomto konkrétním případě napíná komiksovou formu na samou hranici únosnosti, nakonec všechny dějové linie dokáže uspokojivě – i když ve spěchu – uzavřít.
Český trh má tak zejména díky němu k dispozici temnou komiksovou fantasy, po které by nakladatelství jinak sáhlo možná jen zdráhavě. Ale Jodorowsky žije a jeho komiksy táhnou a stále baví. Pokud patříte mezi autorovy fanoušky, určitě si eskapády krále Alvara – zejména takhle v létě – užijete.
