Společně s Oponou se akce zúčastnily i jiné organizace počínaje Amnesty International a konče stánkem o problematice současné politické scény v Bělorusku, kde byla přítomna maminka jednoho z tisíců politických vězňů, kteří jsou nesmyslně vězněni Lukašenkovým režimem. Svou troškou do mlýna přispěl i Reflex; s Pavlínou Wolfovou jsme dělali, co bylo v našich sílách. Počínaje skokem do Vltavy z tanku Davida Černého (pod heslem: „Umíme v těch sračkách plavat…“), který za Reflex absolvoval Marek Gregor, až po moderování diskuzí, které po celé dva dny na náměstí vzala na starost Pavlína.
Slavnostní zakončení těchto stánků a celého happeningu na Václavském náměstí se událo v podobě koncertu Laury a jejích tygrů, legendárního Visacího zámku či speciálního hosta – vyhoštěného kubánského pankáče žijícího v Mexiku, Porno Para Ricardo. Ten dojal nejednoho diváka, když do davu rozdával pohlednice s fotografií Jana Šibíka, na níž je Ricardo vyfocen na United Islands společně s publikem, které kubánskému režimu vystavilo symbolickou, růžovou kartu.
Účel byl jednoduchý – totiž aby Castrovi vojáci a úředníci měli co nejvíce práce se zlikvidováním všech těchto pohlednic, které jim z Česka začnou jistě co nevidět v hojném počtu chodit. Kubánec také prohlásil: „Odjíždím z Prahy zamilovaný. Zamilovaný do tohoto města a do jeho svobody. Nemohu však odjet zcela spokojen, dokud nepolíbím českou ženu…“ Načež se z publika vynořila slečna, která zpěvákovi zařídila, aby odjel z Prahy opravdu spokojený. A jak se říká, to nejlepší nakonec - na závěr vystoupila jedna z nejlepších současných českých kapel – Monkey Business s Tonyou Graves. Na jevišti se s Monkey Business ohřál při jedné písni také bývalý člen Pražského výběru či bývalý vládní zmocněnec za lidská práva, Michael Kocáb.
S písní Prachy, jenom prachy připomenul divákům repertoár Výběru, který si za bolševika také užil své. Matěj Rupert nahradil hlas Viléma Čoka a show pokračovala až do desíti hodin. Nebýt vyhlášky o rušení nočního klidu, Ruperta by z pódia nedostali. Na závěr symbolický pozdrav panu prezidentu Václavu Havlovi a šlo se na velmi zdařilou after party do Lucerny, kde dost možná najdete nějaké pozůstalce ještě teď. Vždyť se zapíjela svoboda…
A závěr nutná omluva za předchozí číslo Reflexu, kde Marek Gregor ve svém článku nazval sdružení Opona akciovou společností. Stalo se tak kvůli nedopatření v korektorně, když o.s. bylo považováno za překlep a posléze přepsáno na a.s. Tím se Oponě velice omlouváme a ještě jednou gratulujeme ke zdařilé a nepostradatelné akci. Těšíme se na ještě více svobodný Veletrh svobody 2012.
