6 let poté: Policejní razie, pád Nečase a chabé výsledky vyšetřování | Reflex.cz
nahoru

6 let poté: Policejní razie, pád Nečase a chabé výsledky vyšetřování

Dušan Šrámek13. června 2019 • 18:00
Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) - ilustrační snímek
Expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) - ilustrační snímek
• foto: 
ČTK

Uplynulo šest let od policejní razie na Úřadu vlády ČR. Hlavní linie vyšetřování namířená proti bývalému státnímu zástupci Liboru Grygárkovi ještě nedoputovala k soudu. Prokázáno nebylo spojení mafie se státní správou. Stejně jako spojitost 150 kilo zlata s hlavními aktéry. Zlato bylo vráceno do banky majiteli a bylo konstatováno, že nemělo s celou kauzou souvislost. Jediný rozsudek padl v kauze bývalé šéfky premiérova sekretariátu Jany Nagyové.

Ta dostala v pravomocném rozsudku třicet měsíců podmíněně. S podmínkou od dvaceti měsíců až dvou a půl roku odešli i všichni tři bývalí šéfové vojenské tajné služby. A to přesto, že olomoucký státní zástupce Radek Bajger požadoval pro všechny nepodmíněný trest ve výši tři a půl roku.

Nepodmíněné tresty by přitom byly logické – co horšího může být než zneužití tajné služby ke sledování manželky premiéra z osobních důvodů, jak celou akci žalobce i soud interpretovali? Zdánlivá benevolentnost může mít ale jinou příčinu. Městský soud nemusel být o skutečné vině zase tak přesvědčen, ale rozhodoval pod vlivem toho, jaké informace v přípravném řízení ovlivňovaly veřejné mínění, co se dostávalo pokoutně do médií a jaký se na celou záležitost tvořil mainstreamový názor veřejnosti.

Na západě od nás byla publikována řada studií, z nichž jednoznačně plyne, že soudci se ve svém rozhodování, ať již úmyslně, či podvědomě, nechají unášet i tím, jak obraz jejich případu odrážejí média.

Pro zkoumání soudcovské nezávislosti, či spíše závislosti udělal mnoho Andrew J. Wistrich, smírčí soudce v jednom z okrsků Kalifornie. Ve studii publikované v roce 2005 prokázal, že i když jsou si soudci vědomi nepřípustnosti některých důkazů nebo informací, vnímají je a nechávají jimi ovlivnit rozsudek.

Známa je i studie několika behaviorálních vědců z roku 2006, kteří zjistili, že jsou soudci i státní zástupci při rozhodování o přiměřené výši trestu mnohdy ovlivněni z hlediska posuzování případu i tím, jak případ posuzují média. Pokusné skupiny byly před rozhodnutím v rámci studie vystaveny telefonátům „novinářů“.

První skupina byla dotázána, zda obžalovaný v daném hypotetickém případě dostane trest vyšší než jeden či nižší než rok. Druhá skupina byla konfrontována s otázkou, zda obžalovaný dostane více, či méně než tři roky. Výsledným zjištěním bylo, že první skupina by přidělovala mnohem nižší tresty než druhá. Není důvod, aby se čeští soudci chovali jinak.

Právě kvůli zajištění nezávislosti soudců na jakýchkoli, byť podprahových informacích má být vedeno přípravné trestní řízení jako neveřejné. Nicméně od počátku kauzy nás bombardovaly nelegální úniky, včetně záznamů policejních odposlechů. Přitom informace musely pocházet buďto od Šlachtových policistů, již případ vyšetřovali, nebo od olomouckých státních zástupců, kteří jej dozorovali. Konečná vina leží na těch druhých, protože právě žalobci jsou odpovědni za dodržování zákonnosti v trestním řízení.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější