Vladimír Pikora: Mediální lynč přerůstá ve fyzické násilí ve společnosti | Reflex.cz
nahoru

Vladimír Pikora: Mediální lynč přerůstá ve fyzické násilí ve společnosti

Vladimír Pikora13. června 2019 • 16:30
Dominik Feri a Ladislav Jakl aneb Jedno po hubě je jiné než druhé po hubě - ilustrační snímek
Dominik Feri a Ladislav Jakl aneb Jedno po hubě je jiné než druhé po hubě - ilustrační snímek
• foto: 
Twitter, Profimedia.cz

Řada lidí už nechce demokracii. Zdá se jim přežitá. Chtějí „liberální demokracii“. Ať už ale chtějí cokoliv a nazývají to jakkoliv, ve skutečnosti jen dali prostor mediokracii. Média diktují, o čem se bude veřejně mluvit. Jak se o tom bude mluvit. I co si o tom má běžný člověk myslet. Sice se to mnoha lidem nelíbí, nelíbí se to dokonce i některým médiím, ale ať tak, či onak, výsledkem je, že svoboda a právo na odlišný názor se vytratily. A mediální boj se pomalu mění na krvavou melu.

Zatímco dřív proti sobě bojovala levice a pravice, dnes bojují konzervativci s liberály. (Či spíš opačně: liberálové s konzervativci, jelikož ti druzí častěji než první jen mlčí.) Zatímco dřív tvořily zpravodajství zprávy, dnes je tvoří hodnotové soudy a názory. Argumenty vystřídaly urážky. A není to jen český fenomén; je to fenomén celé západní společnosti.

Soudruzi v minulém režimu vzkazovali „štvavým“ vysílačkám, že kdo seje vítr, sklidí bouři. V tom snad jediném měli pravdu, i když úplně naruby, než si představovali: V Americe to už pociťují takzvaná liberální média, jejichž motorem je televizní stanice CNN. Její sledovanost totiž prudce klesá.

Trump lže? Díky, už to číst nechci

Zdá se, že diváci už nechtějí slyšet, že prezident Trump lže, nýbrž chtějí vědět, co prezident říká. Zdá se, že čím dál víc lidí ho chce vyslechnout, zamyslet se nad jeho slovy a poté samostatně posoudit, zda jeho názor je chytrý, či hloupý. Přece jen je to prezident stále ještě nejmocnější země světa a byl demokraticky zvolen — ačkoli se to menšině nelíbí a nechce prohru přijmout. Diváky stále víc zajímá prezident; nikoli nějaký názor novináře na prezidenta, který je vydáván za zprávu.

Šarlatánka se zlobí na JXD. Místo omluvy chtěla vytisknout reklamu, z výsledku šťastná …

Lidé nechtějí dokola slyšet „zprávy“ typu, že prezident lže častěji, než si vy myjete ruce. Tak koncipovaná „zpráva“ prostě postrádá důvěryhodnost: Možná že prezident lže o svých příjmech, milenkách, financování… Prostě o kdečem, kde se mu to hodí. Ale lhát tak často, jak liberální média uvádějí, a to i o věcech, kde k tomu zjevně chybí osobní motivace? To je zkrátka nepředstavitelné. Proč by potřeboval lhát tak často? Nebude to spíš tak, že jakmile prezident řekne něco, co se novináři nelíbí, rozumějme: má jiný názor než novinář, je označen za lháře…? Pak ovšem nejde o lež, ale o jiný názor. Slovo „lež“ tím najednou ztratilo původní smysl.

Došlo to tak daleko, že někteří američtí filozofové prohlašují, že takzvané fake news nejsou lži, ale jen mediální označení pro pravicové názory. Vlastností fake news tudíž pak je, že nikdy nejsou levicové. Že na tom něco bude, dokreslují zprávy, že 40 % Američanů nyní vzhlíží k socialismu. To ovšem jen proto, že si ho neumějí představit a vlastně nevědí, co obdivují.

Neřestná Paříž: Jedinečný pohled do čtvrti červených luceren kolem známého kabaretu…

Blíží se americký socialismus?

Liberální média by zjevně potřebovala, aby ten údajně úžasný socialismus přišel v Americe co nejdřív, protože pokud bude zachován kapitalismus, s aktuálním dramatickým poklesem diváků brzo zkrachují. CNN nyní sází na příští prezidentské volby. Ty by jí údajně měly přivést diváky zpět. Čekají, že vyhraje socialista.

Kdyby to bylo jen v Americe, nechá mě to klidným. Bohužel něco hodně podobného běží i u nás. I u nás liberální a konzervativní média popisují dva odlišné světy s tím, že liberálové mají potřebu lidi s jiným názorem označit za lháře.

Jakl vs. Feri

Hezkým příkladem může být kauza Jakl. Když byl někdejší tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl napaden v metru kvůli politickému názoru, většina liberálních médii mlčela, jako by se nic nestalo. Byl to pravý opak nedávné situace, kdy byl napaden poslanec Feri. Tehdy se naopak tato média mohla přetrhnout, aby to označila za útok na demokracii. Jako by jedno po hubě bylo jiné než druhé po hubě.

Vstup do EU byla chyba, teď by to šlo jinak. Politikům je třeba vzít moc, říká šéf…

Jenže když se o několik dní později údajný útočník na Ladislava Jakla přihlásil policii a popsal situaci přesně obráceně než Jakl, mohla se stejná do té doby mlčící liberální média přetrhnout, aby informovala, že Jakl lže, protože už přece „víme“, že to všechno bylo jinak. Fakt??!! Jak může o realitě kdokoliv cokoliv vědět, nebyl-li na místě nebo neviděl-li záběry z kamer? Máme jen dva opačné názory proti sobě. Až po vyslechnutí svědků a uzavření vyšetřování můžeme soudit. Liberální média už ale vědí. Jejich nadpisy už Jakla odsoudily. Média věří tomu, čemu věřit chtějí, a posílají to jako fakt dál.

(Bohužel jsem se nikde nedočetl, proč údajný protivník Ladislava Jakla, podle něhož bylo vše jinak, takže není útočníkem, nýbrž napadeným, otálel s ohlášením věci na policii. Myslím, že je normální, že je-li někdo napaden, hlásí to. Naopak předpokládám, že jen málo útočníků přijde na policii a událost hlásí jako první…)

Smrt, strach a beznaděj. Unikátní fotky ukazují málo známé masakry Židů v Pobaltí

To, že liberální média kvůli nedůvěryhodným komentářům vydávaným za zprávy směřují ke krachu a musí škemrat o podporu, mi nevadí. Vadí mi, jak zhoršují náladu ve společnosti. A opět nejen v USA či u nás.

Zavrženíhodná heterosexuální většina

Minulý týden proběhla médii zpráva o tom, jak útočníci napadli v Británii dvě lesby: Chtěli, aby se na povel líbaly. Podobných útoků přibývá. Zatímco v roce 2014 evidovala policie v Británii 1488 napadení kvůli sexuální orientaci, loni jejich počet přesáhl 2300. To ukazuje rostoucí agresivitu ve společnosti. Jenomže přesně tuhle agresivitu mnohá média svými štvavými komentáři na podporu menšin a na úkor majority podněcují.

Mnoho lidí totiž začalo mít pocit, že jsou jako majorita utlačováni. Možno dosadit leccos: třeba heterosexuální majorita a další. Osobně neznám nikoho, kdo by měl něco proti homosexuálům; znám ale hodně lidí, kterým vadí pocit, že se jako heterosexuální většina mají cítit nějak odsouzeníhodní (ať už je jejich pocit oprávněný, či ne). Tenhle pocit se rekrutuje z faktu, že tlak minorit na získání místa na slunci už je příliš velký. A média v tomhle ohledu nespojují, média společnost rozdělují. Tedy ji ničí.

Marek Stoniš: Komunistická drzost, která nezná mezí
Marek Stoniš 11. června 2019 • 08:34

Marek Stoniš: Komunistická drzost, která nezná mezí

Média by měla jasně rozlišovat mezi zprávami a komentáři. Měla by připustit, že někdo může mít i jiný názor. A že když má někdo jiný názor, není to lež, ale názorová pluralita, jež je ŽÁDOUCÍ. Je naprosto nepřípustné, aby novináři veřejně uráželi politiky, odmítali se za to omluvit a brali urážky jiných názorů jako normu. Novináři by měli zůstávat nestranní. Čtenář, posluchač či divák si mají názor na zprávy udělat sami.

Názoru by se měl novinář „dopouštět“ jen v komentáři, který má být ovšem od zpráv jasně oddělen. Ani tady by však novinář neměl napětí ve společnosti gradovat směrem k násilí. Novináři se tváří, že nechápou, že příště nebude napaden Jakl, ale podrážděnou společností oni sami. To nebude úplně dobrý stav.

Podivný osud největšího hotelu na světě: Hitlerův čtyřkilometrový kolos nepřivítal…
Dominik Hašek: Babiš fňuká jako fracek, jeho voliče bych přesvědčil. Kandidatura na…

Vladimír Pikora



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Šmejdi dál kasírují a důchodci se dál zbavují úspor. Český mincovní obchod se po třech letech nezměnil
PREMIUM X Zrcadlo českého národa: Karel Gott si v roce 1977 zvolil stranu hřiště. A vybral si špatně
PREMIUM X Jak na pazourek? Zkušený mistr řemesla vás naučí nejlepší řemeslné triky neandertálců
PREMIUM X Východ vrací úder: Počítačové hry válcují Hollywood a Češi jsou u toho
PREMIUM X Jefim Fištejn: Pokrok nezastavíš aneb Politická korektnost za hranicí absurdity

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější