Zákon o prokazování původu majetku je zbytečný a nefunguje

Zákon o prokazování původu majetku je zbytečný a nefunguje Zdroj: Profimedia

Zákon o prokazování původu majetku je zbytečný a vůbec nefunguje

Není žádnou novinkou, že si mnozí naši politici myslí, že čím více regulace, tím lépe. Koneckonců o tom v novoročním projevu celkem trefně hovořil i předseda Senátu Jaroslav Kubera. A je též pravdou, že všemožné regulace společnosti svobodných lidí rádi prosazují politici napříč politickým spektrem. A Zákon o prokazování původu majetku, za který bojoval především Andrej Babiš a který platí od prosince 2016, je naprosto exemplárním příkladem regulace, která vůbec nefunguje.

Zákon o prokazování původu majetku dopadá na všechny fyzické i právnické osoby, u nichž došlo k vyššímu nárůstu majetku, než jsou příjmy deklarované v daňových přiznáních. Rozdíl musí činit více než pět milionů korun. Česká finanční správa pak může dané poplatníky vyzvat, ať původ majetku prokáží. Pokud se jim to nepodaří, příslušné orgány veřejné správy mohou nepřiznaný příjem dodatečně zdanit. Na první pohled to vypadá hezky, ovšem realita je tristní.

Jediný případ za rok

Vzpomínáte na ten velký mediální humbuk, když byl zmíněný zákon přijímán a jeho autoři slibovali nevídané úspěchy? Tak čtěte pozorně. A raději se něčeho přidržte, ať to s vámi hned na úvod roku nepraští o zem, laskaví čtenáři. Dle citovaného právního předpisu se úspěšně podařilo doměřit daň od prosince 2016 jen v jednom jediném případě. Ano, čtete dobře, v jediném.

Na to, že přijetí a realizace této normy zaměstnaly (primárně a sekundárně) stovky, možná i tisíce lidí a stála nás několik milionů korun, jde o velice nízké číslo. Dodejme, že veřejná správa obdržela 1526 podnětů, k výsledku však vedl jen jeden. Smutné.

Bude líp? Těžko

Fanoušci regulací jistě namítnou: Tak to nemůžete počítat, výsledky přijdou později. Inu, optimismus je opium lidstva i evropské veřejné správy, tudíž skutečně není možné zcela vyloučit, že jednou bude lov darebáků v režimu tohoto zákona úspěšnější. Jako skeptický právník tomu ovšem opravdu moc nevěřím.

Nový zákon vnímám spíše jako neproduktivní plácnutí do vody. Jediný vyřešený případ za rok je opravdu hodně málo i na české „knedlíkové“ poměry. Osobně doufám, že se jednou v našem státě dočkáme vlády, která tento nepodařený a hlavně zbytečný zákon zruší.

Autor textu je právník.