Jednou z idejí svátků vánočních by měla být nepochybně skromnost. Vždy si vzpomenu na děcka Flandersova z legendárního seriálu Simpsonovi, která skotačivě výskala: Hurá, budou skromné Vánoce, budou skromné Vánoce (poté, co jejich důvěřivý otec Nedd daroval peníze Homerovi Simpsonovi…
Popravdě řečeno, vánoční svátky v Česku jsou všechno možné, jen ne skromné. O čemž svědčí mj. rekordní tržby e-shopů i návaly v obchodních centrech a na vánočních trzích. Kterak říká takřka osmdesátiletý soused – dnes nachystat dětem či vnoučatům skromné Vánoce, tak na vás zavolají sociálku!
Česká a moravská nestřídmost, jejíž kořeny možno nalézti již v gulášovém socialismu, se mj. projevuje v pití alkoholu. A to samozřejmě nejen o Vánocích.
Šedesát miliard na ulici nenajdeš
Patříme k největším pijákům v Evropě. Průměrný občan ČR ročně spotřebuje 11,7 litrů čistého alkoholu ročně. Což s sebou nese nejen společenské a etické, ale i velké ekonomické dopady. Uvádí se, že na problémy s alkoholem český stát doplácí okolo šedesáti miliard (ne milionů) ročně! Neskutečné číslo – pro ilustraci, je to přibližně pět rozpočtů našeho největšího statutárního města Brna (Praha je jak známo kraj). Není tedy pravda, že pijáci a alkoholici zaplatí svůj koníček ze spotřební daně. Nezaplatí!
Dle údajů Úřadu vlády a Národní protidrogové centrály je zmíněný šedesátimiliardový schodek tvořen především zvýšenými náklady na léčbu nemocí a úrazů způsobených alkoholem, dále pak je pod vlivem alkoholu mj. spácháno jedenáct a půl tisíce trestných činů.
Ještě že nejsem politik, tak to mohu napsat bez servítku: opravdu máloco dlouhodobě vysává české veřejné rozpočty tak jako démon alkohol. Nicméně jděte do voleb s programem – omezíme spotřebu alkoholu, resp. zvýšíme spotřební daň z alkoholu. Naopak král všech tuzemských populistů, ano, myslím pana Andreje Babiše, opakovaně voličům slibuje snížení DPH na točené pivko.
Ďábel alkohol a daň z hříchu
Nalejme si čistého vína, odpovědní politici by se měli odpovědně zamyslet nad zvýšením tzv. daně z hříchu tedy spotřební daně u alkoholu a tabáku. Obecně podporuji snižování daní zejména z lidské práce, nicméně spotřební daň je výjimkou, u které bychom měli postupovat právě opačně, i když to možná mnohým liberálům a liberálkám asi trhá jejich žíly. I zde platí, není daň jako daň.
A pro nás ostatní nezbývá než si připomenout okřídlené a hluboce pravdivé Less is more. A to neplatí jen pro alkohol a tabák.
Autor je právník a publicista
