Vláda stropuje ceny paliv i volební výsledek. Babiš na kampaň utratí miliardy
- Vláda od 1. října znovu na měsíc zastropuje ceny pohonných hmot.
- Ve stejném měsíci se přitom konají komunální a senátní volby.
- Zákon umožňující vládě ceny regulovat si kabinet na jaře prosadil v legislativní nouzi, bez nezávislé kontroly a sám si ponechal pravomoc určovat, kdy krizová situace nastává.
- Teď se ukazuje, k čemu si takto široké pravomoci vláda vytvořila.
Nejdřív se vraťme do dubna letošního roku. Stát tehdy v první polovině měsíce začal denně stropovat ceny nafty a benzinu a ministerstvo financí prominulo část spotřební daně. Šlo to podle platných zákonů. Babišovu kabinetu to ale nestačilo. Poprvé v tomto volebním období si vyžádal legislativní nouzi, tedy režim určený pro chvíle, kdy je státu obrazně řečeno teče do bot. V noci pak Sněmovnou protlačili zákon, který rozhodování o stropech svěřil namísto ministerstvu financí vládě.
Kdo si dal tu práci si zákon přečíst, musel zbystřit. Vláda může ceny paliv regulovat svým nařízením, a to až na dvanáct měsíců. Bránit se proti němu nejde u správních soudů, jako tomu bylo doposud, zbývá jen Ústavní soud. Zasáhnout smí vláda i tehdy, když si to „vyžadují důsledky“ mimořádné situace. Kdy je krize a kdy už ne, tak určuje sama vláda. Opozice varovala, že si kabinet chce ponechat pravomoc i poté, co aktuální krize pomine. Senát zákon odmítl. Sněmovna ho o dva dny později přehlasovala.
Uběhlo pět měsíců a původní obavy dostávají konkrétní podobu. Vláda znovu stropuje, od prvního října, zatím do konce měsíce. Devátého a desátého října se přitom volí do zastupitelstev a do třetiny Senátu, případné druhé kolo senátních voleb proběhne o týden později. Strop tedy začíná týden před volbami a končí dva týdny po nich.
Válka na Blízkém východě, která ceny šponuje tu přitom není od včerejška. USA a Izrael zaútočily na Írán 28. února. V polovině července vláda regulaci ukončila s tím, že mimořádná tržní situace pominula, Česko má jedny z nejnižších cen v Unii a okolní země regulace také ruší. Dopravci přitom upozorňovali, že strop končí právě ve chvíli, kdy ropa po další eskalaci na Blízkém východě zdražuje. Měli pravdu. Nafta, která v poslední den regulace stála v průměru 39,99 koruny, za necelý týden zdražila o dvě a půl koruny. Ekonomové už tehdy nevylučovali návrat regulace v řádu týdnů. Vláda ale celé léto přihlížela, jak cena nafty roste až na průměrných 49,13 koruny. Pokud by vláda myslela svůj regulační záměr vážně, nikdy by ceny stropovat nepřestala.
Ještě sedmého září však premiér prohlásil, že vláda marže prodejců omezovat nebude, protože jsou nízké a prostor v nich není. Ministerstvo financí uvádělo, že české ceny patří v porovnání se sousedy mezi ty nižší. Kdy tedy vláda zasáhne? Havlíček to vysvětlil mimoděk „na férovku“: v momentě, kdy zareagují ostatní země. Ne tedy když cena překročí nějakou hranici, ale když by nečinnost vlády začala být vidět. A tak se také stalo.
Nová krize, nová cena
Kabinet teď své opatření svaluje i na novou eskalaci na Blízkém východě. Po útoku na saúdský ropovod oznámila Saudi Aramco evropským rafineriím, že jim příští měsíc nedodá žádnou ropu. Měsíční strop tak může vypadat jako přesná odpověď na měsíční výpadek. Jenže na pumpách se neprodává nafta z ropy, která připlula tankerem včera. Že čerpací stanice prodávají palivo nakoupené dříve, vysvětloval v létě sám ministr dopravy Ivan Bednárik. Orlen, který zásobuje i české rafinerie, si navíc šestnáct náhradních dodávek nasmlouval dřív, než vláda o stropu rozhodla. A hlavně: strop se počítá z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen, ke kterému se přičte marže. Pokud saúdský výpadek zdraží velkoobchodní cenu, částka na pumpě vzroste tak jako tak.
Mohla vláda postupovat jinak? Snadno. Mohla do zákona o regulaci cen pohonných hmot zapsat objektivní spouštěč, třeba srovnání cen se sousedy, místo aby čekala, až zareagují oni. Mohla prodloužení regulace vázat na souhlas Sněmovny. Mohla ponechat přezkum správním soudům. Mohla zákon projednat standardní cestou, když regulace mezitím běžela podle staré úpravy. Případně stropování cen přes léto vůbec nerušit, protože tržní signály napovídaly tomu, že krize trvá dál. Neudělala nic z toho. Každá taková pojistka by jí totiž vzala to nejcennější: možnost samovolně rozhodnout, kdy je krize a kdy není a tím nahánět body u voličů.
Rozhodně by se Babišův kabinet vyhnul podezření, že si z války udělal záminku, jak ovlivnit veřejné mínění. Když cena v létě letěla nahoru, nedělal nic. Teď, necelé tři týdny před volbami, začal najednou konat. A měsíc stropování cen bude stát přes miliardu korun. Prvního listopadu uvidíme, jestli to skutečně bylo v zájmu řidičů, nebo jen předvolební kampaň.
