nahoru

Případ zveřejněné fotky zloděje kol aneb Proč stát vlastně nevěří státu?

Petr Kolman15. března 2018 • 13:40
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Profimedia.cz

Jako právníkovi i občanovi mi dlouho nejde do hlavy, proč stát (resp. správní orgány) může v Česku podávat kasační stížnosti. Nevěří snad náš stát státu? Pokusím se věc vysvětlit od Adama. Nejprve – co je to vlastně zmíněná kasační stížnost?

Jde o tzv. mimořádný opravný prostředek používaný ve správním soudnictví. Lidově napsáno, pakliže nejste v mimořádných případech spokojeni s rozsudkem krajského správního soudu, můžete podat proti tomuto vadnému rozhodnutí citovanou „kasačku“. O kasačních stížnostech následně rozhoduje Nejvyšší správní soud v Brně.

Kterak jsem již předznamenal výše, za problematické pokládám, že tento právní instrument může využívat i stát a jeho orgány (např. ministerstvo financí). Skutečnost, že ho mohou používat fyzické a právnické osoby, které ve správním soudnictví „soupeří“ se státem, respektive se brání jeho mnohdy podivným rozhodnutím, pokládám naopak za správné.Problematičnost věci si ukažme na konkrétním nedávném případu.

Podivná normalizace: Zemanovi zazpívá David
Jiří X. Doležal 13. března 2018 • 20:08

Podivná normalizace: Zemanovi zazpívá David

Zloděj nedal souhlas

Pražskému obchodníkovi odcizila před šesti lety jedna fyzická osoba (dříve by se politicky nekorektně řeklo asi zloděj, či dokonce darebák) elektrokolo v ceně nezanedbatelných padesáti tisíc korun českých. Od té doby vandroval zmíněný obchodník po soudech.

Jádrem případu bylo, že si okradený podnikatel se souhlasem státní správy – konkrétně Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) – instaloval do své prodejny kamery. A díky nim si celou krádež (samozřejmě včetně pachatele) dostatečně natočil. Světe div se, po několika dnech měl obchodník elektrokolo zpět, a to díky tomu, že uvedené záběry zveřejnil na sociálních sítích.

V čem byl problém? Pachatel, který mu ukradl bicykl za 50 tisíc korun, mu totiž nedal ke zveřejnění své fotografie souhlas. Diskutabilní sankci (pokutu 5000 korun plus náklady řízení) udělil obchodníkovi citovaný ÚOOÚ. 

Majitel obchodu zveřejnil fotku zloděje. A dostal za to pokutu

Stát nevěří státu

Poté následoval zajímavý právní vývoj. Pražský podnikatel zažaloval ÚOOÚ u Městského soudu v Praze a – světe, znovu div se – vyhrál. Peněžitý trest mu byl soudem zrušen.

Nicméně vše pokračovalo, proti zrušujícímu soudnímu verdiktu podali ochránci dat z ÚOOÚ mimořádný opravný prostředek v rámci správního soudnictví – tedy kasační stížnost. Ano, tu, která je hlavním stavebním kamenem předloženého článku.

Okradený podnikatel měl podle názoru citovaného ústředního úřadu předat záběry pouze české policii a ponechat na jejím uvážení, zda by bylo vhodné, spravedlivé a účelné záběry z kamer publikovat. Nejvyšší správní soud, jako soud rozhodující o kasační stížnosti, se s tímto právním názorem ztotožnil a ÚOOÚ vyhověl.

Pro podnikatele to mělo nemilé důsledky – pokuta za jeho detektivní aktivitu tak opět nabyla platnosti.

Zeman „sjednotitel“: Na Hradě zazpívá Vondráčková s Davidem, v podhradí plánují…

Ústavní soud odmítl stížnost

Zde snad čtenáře možná už také napadá klíčová otázka: Proč mohou státní orgány podávat kasační stížnosti? Stát de facto nevěří státu (respektive „svým“ veřejným, nikoliv soukromým soudům)?

Nicméně ještě na skok zpátky k naší bicyklové kauze. Před pár týdny rozhodl ve věci Ústavní soud, kam se rozhněvaný, avšak vytrvalý podnikatel poté obrátil. Jak to v Brně dopadlo?

Ústavní soud ČR rozhodl, že se případem nebude zabývat. A zmíněnou stížnost odmítl. Stručně napsáno Ústavní soud se de facto ztotožnil s názorem Nejvyššího správního soudu, že živnostník měl souhlas pouze a jen s pořizováním záznamu kvůli ochraně majetku, ale ne již k další publikací, v našem případě na sociálních sítích.

Předestřený případ ve mně jako v občanovi budí rozpaky.

Facebook pomohl vypátrat ukradené elektrokolo. A zviditelnil český obchod

Zveřejnit záběr se vyplatilo

Výkladem dnešního českého pozitivního práva dojdeme skutečně k závěru, že záznamy z kamerového systému je při hledání pachatelů krádeží možné předat jen Policii ČR. Publikovat je například na sociálních sítích či nástěnce v supermarketu opravdu nyní nelze.

Připomeňme skutečnost, že policisté ukradené elektrokolo vypátrali po třech dnech, a to paradoxně též údajně díky snímku „protiprávně“ zveřejněnému na Facebooku.

Přirozeně, něco jiného by bylo, kdyby zmíněný podnikatel záznam schválně poupravil a třeba by perfidně z krádeže obvinil například konkurenci či svou bývalou ženu.

Nepochybně žádný podnikatel by si též nezasloužil zastání, kdyby na weby či sociální sítě bezdůvodně umisťoval fotky z kamerových systémů, a narušoval tím soukromí svých zákazníků. Nicméně o to ve zmíněném případě rovněž nešlo.

Aplikující orgán – tedy ÚOOÚ – měl dle mého názoru intenzivněji využít institutu správního uvážení a neudělit zde vzhledem k okolnostem a charakteru případu pokutu žádnou. A hlavně se velice divím, že zde podával citovanou kasační stížnost, tedy že se hned na počátku nepodvolil autoritativnímu rozhodnutí Městského soudu.

Geniální vědec Stephen Hawking se stal součástí popkultury. Jak žil a jaký byl?

Obecnější závěr

Mám za to, že správní úřady by v budoucnosti (jak říkají právníci de lege ferenda) neměly mít právo podávat kasační stížnosti. Tedy že by ze zákona nesměly vyjadřovat nesouhlas s rozhodnutími veřejných správních soudů.

Nota bene soudní řízení se v ČR (ale to platí i pro ostatní státy EU) vleče již tak dlouhá léta, proto si myslím, že alespoň tento zákaz by mohl částečně „odbřemenit“ české soudy a napomoci tak k vyšší efektivnosti a rychlosti soudního řízení.

Douška na úplný závěr – autor si je přirozeně vědom, že se nejedná o jediný problém české justice.

Autor je právník a VŠ pedagog.

Chyťte zloděje! Anebo radši ne?! Mají správní orgány používat zdravý rozum, nebo…
Unikátní maskování: Továrna Boeing byla za války ukryta pod falešnou obytnou čtvrť





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,530
21,690
28,740
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější