Hurá do školy aneb Jak studijní neúspěchy mohou vést k sebevraždě

Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. • Zdroj: ČTK

Petr Kolman
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Máme tu začátek školního roku. Aby zde nebyl holubník, je ministerskou vyhláškou (MŠMT) jednotně stanoveno, že období školního vyučování ve školním roce 2017/2018 začne ve všech českých základních, středních, základních uměleckých školách a konzervatořích v pondělí 4. září 2017.

Pokládáme určitě za rozumné, že MŠMT nenařídilo začátek již na pátek 1. září, zbytečně by tím přivodilo provozní problémy školám i rodinám.

Děti, respektive žáci a studenti mají též z této velkorysosti určitě radost. Notabene není důležité, jak dlouho celkově žák ve škole pobývá, ale co se tam reálně naučí.

Na druhou stranu je, v nadsázce řečeno, chvályhodné, že ministr školství (ruku na srdce, řeknete z hlavy, tedy bez Googlu, jeho jméno a příjmení?) nesklouzl k populismu a v souvislosti s blížícími se volbami nestanovil začátek školního roku třeba až na pondělí 18. září.

V rámci černého humoru, který sdílí jistě i nejeden čtenář Reflexu, si dovolím zavzpomínat na jeden pozapomenutý kriminální případ, jinak smutný, který byl však ve vedlejší linii prosvícen i nevídanou láskou ke vzdělání, respektive odpovědností za studijní (ne)úspěchy. A proto je snad dobré ho připomenout právě v tyto sváteční dny, kdy školáci zasednou do lavic.

Mezi nejbrutálnější vrahy české a československé historie patřil Ladislav Hojer. Jmenovaný koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let brutálně zavraždil na území tehdejšího, normalizačního socialistického státu ve zkratce nazývaného ČSSR celkem pětici žen. A další brutálně znásilnil. Takže není pravdivá mj. romantická představa mnohých dnešních lidí, kteří si myslí, že za minulého režimu nebyla kriminalita. Byla, a jaká, ale o tom není tato glosa.

Avšak zpátky k vrahu Hojerovi. V pořadí jeho čtvrtou obětí byla osmnáctiletá dívka z Brna. Velice smutné, nicméně vyšetřování přineslo jeden i na tu dobu kuriózní aspekt.

Mezi první podezřelé (falešná stopa) patřila početná řecká komunita, s níž se zavražděná slečna údajně mnohdy stýkala. Nicméně zvrat nastal, když se k citované vraždě v dopise na rozloučenou přiznal student z Jordánska. Učinil tak ještě před tím, než se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu. Potom překvapeným kriminalistům uvedl, že se k vraždě doznal, aby odvrátil pozornost od svých studijních neúspěchů!

Nepovedený jordánský student a následně neúspěšný sebevrah tehdejším československým policistům tvrdil, že by studijními neúspěchy pošpinil pověst rodiny více než vraždou. Neuvěřitelné! V nadsázce řečeno, za takovou odpovědnost za studijní výsledky by se nemusel stydět ani J. A. Komenský.

Žákům a studentům přeji do nového školního roku mnoho úspěchů, a pokud vám studium nepůjde podle vašich představ (případně představ vašich zákonných zástupců), určitě krizi neřešte jako zmíněný brněnsko-jordánský student.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů