Opakované teroristické útoky a následný neklid, který zažívá v poledních týdnech náš kontinent, budou mít zásadní dopad na mnohé volby, které čekají Evropu. Vládnoucí politici totiž nenabízejí žádná řešení a EU je ochrnuta po Brexitu. Politická elita pouze hovoří o jednotě, solidaritě a okázale jezdí na místa útoků. To je ale strašlivě málo. Volič na to odpoví po svém a může to být reakce velmi emotivní.
Velký test prodělá již za několik týdnů uprchlická vítací politika německé kancléřky Angely Merkelové. Už 4. září se budou konat zemské volby v severoněmeckém Meklenbursku – Předním Pomořansku. Protiuprchlická a antiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD) má v tomto státě podle průzkumů podporu 20 až 25 procent. Některé odhady dokonce hovoří o tom, že by mohla tyto zemské volby vyhrát a to by byl v Německu skutečný průlom.
Evropa pak upře pozornost k metropoli Berlínu, kde se zemské volby budou konat 18. září. Zde průzkumy věští oslabení CDU, strany kancléřky Merkelové. A opět posílení AfD až na 15 či 20 procent. V Berlíně před pěti lety s 15 zvolenými poslanci zabodovali Piráti, ale ti po nekonečných vzájemných hádkách prakticky zmizeli z politické mapy. Jejich hlasy by mohli „uloupit“ Zelení a také značně posílit.
Hlasování do místních zastupitelstev se 11. září uskuteční také v Dolním Sasku.
Merkelová a její CDU se pořád tváří, že do celostátních parlamentních voleb, které se uskuteční příští rok (zřejmě někdy v září) půjde sebevražedně s podobnou politikou jako v minulosti. To vyvolává znepokojení u její koaliční sestry, bavorské CSU, která chce proti migraci zřetelně přitvrdit.
Současně s CDU postupně všude v Německu oslabuje i sociálnědemokratická SPD, která v mnohém připomíná naši ČSSD. Tedy ani ryba, ani rak.
Velký úder už dostaly zavedené strany v červnu v Itálii. Zvláštní je, že česká média to v podstatě pominula. Ve volbách do městských zastupitelstev v Římě a Turíně vyhráli kandidáti Hnutí pěti hvězdiček komika a bloggera Beppe Grilla. Virginia Raggiová například dostala v Římě v druhém kole přes 67 procent hlasů a zcela rozdrtila kandidáta vládní Demokratické strany. Stejná situace (jistě, s jiným výsledkem) nastala v Turíně, kde vyhrála opět žena z Hnutí pěti hvězdiček – Chiara Appendinová. Poraženým byl také muž zastupující Demokratickou stranu, která vládne na celostátní úrovni. V Neapoli pak vyhrál nezávislý kandidát Luigi de Magistris.
Za prakticky stoprocentní se považuje i to, že do druhého kola prezidentských voleb ve Francii, které se uskuteční v květnu 2017, se dostane šéfka Národní fronty, Marine Le Penová. Ta v podstatě nemusí nic dělat, protože výkon socialistického prezidenta Françoise Hollanda je skutečně úděsný.
Zajímavé volby se uskuteční v březnu 2017 i v Nizozemsku. Proč jsou tolik zajímavé? V průzkumech vede známý kritik islámu a Koránu Geert Wilders.
Češi budou jistě sledovat i opakované druhé prezidentských voleb v Rakousku, kde má 2. října šanci vyhrát kandidát Svobodných Norbert Hofer. Ten kritizuje jak velkou uprchlickou vlnu, tak byrokratickou EU. Zajímavé je, jak na to zareagovala vídeňská vláda – najednou začala zpřísňovat migrační politiku a opevňovat hranice Rakouska.
Problémem většiny zavedených stran v Evropě ale pořád zůstává to, že nechtějí pojmenovat pravé příčiny současné krize. Těmi jsou přebujelá a často nefunkční Evropská unie, islamismus a naprosto nezvládnutá migrační politika. Žádná řešení mnoho velkých stran nenabízí, jen opakují svoje nesmyslné mantry, jak se vše opět zlepší. To je zcela naivní a v některých aspektech dokonce nebezpečná politika. Evropa se proto postupně mění a otřásá. Jak moc, to uvidíme už v příštím roce.
