nahoru

Bojujeme s extremismem, ne s islámem, tvrdí Karima Bennoune, spisovatelka původem z Alžírska

Kateřina Kadlecová28. července 2016 • 13:10
Profesorka Kalifornské univerzity KArima Bennoune(48 kdysi musela kvůli islamistům opustit rodné Alžírsko. Dnes sbírá po celém světě příběhy odpůrců terorismu a totality.
Profesorka Kalifornské univerzity KArima Bennoune(48 kdysi musela kvůli islamistům opustit rodné Alžírsko. Dnes sbírá po celém světě příběhy odpůrců terorismu a totality.
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Terorismus je podle ní politický, nikoli náboženský problém. Ví o něm víc než dost. Profesorka Kalifornské univerzity Karima Bennoune (48) kdysi musela kvůli islamistům opustit rodné Alžírsko, dnes je pozorovatelkou OSN v oblasti lidských práv a sbírá po celém světě příběhy odpůrců terorismu a totality. V Praze jsme se setkaly ještě před útokem v Nice, u příležitosti křtu českého vydání její knihy s názvem Tady vaše fatwa neplatí. V dnešním Reflexu s ní najdete rozhovor.

Pro svou knihu Tady vaše fatwa neplatí (v květnu ji česky vydalo nakladatelství Vyšehrad) jste vedla rozhovory s třemi sty lidmi původem z islámského světa, kteří ve své vlasti i ve vynuceném exilu bojovali a bojují proti fundamentalismu a násilí. Nejzásadnějším příběhem bezpráví a vzdoru však pro vás jistě je příběh vašeho otce Mahfúda Bennouna, profesora antropologie.

Můj táta si v Alžírsku v devadesátých letech prožil, jaké to je, mluvit proti extremistům a nést za to následky. Oni byli vyzbrojeni puškami, on byl vyzbrojen plnicím perem. Musel odejít z univerzity, opustit domov a žít ve skrytu, nepřestal ale publikovat a psát. Napsal mluvčímu ozbrojených rebelů otevřený dopis v roce 1995: „Vaše hnutí je odsouzeno ke zmaru.“ A do novin zase: „Drtíte islám pod podrážkou ve jménu džihádu! Tohle je radikální rozchod s islámem tak, jak ho praktikovali a jak jej žili vaši předkové.“ Tyhle věty zde opakuju pro dnešní teroristy, tohle přesně totiž dělají. Hrozně jsme se tehdy o tátu báli, chtěli jsme, aby emigroval, ale jako spousta dalších lidí byl tvrdohlavý a naštvaný na to, co dělají jeho zemi ve jménu náboženské tradice, ve které vyrůstal. V Alžírsku tou dobou lidi masově protestovali, posílali děti do škol, i když jim to džihádisti zakazovali. I matky ve všem tom strachu věděly, že jedinou nadějí pro jejich děti i jejich vlast je vzdělání. Ano, je to příšerná volba, ale zkušenost ukázala, že čím víc lidí se postaví teroru, v o to větším bezpečí ona skupina odpůrců je. Já tehdy byla v  mizerném rozpoložení – říkala jsem si, že kdyby tak jen svět věděl nejen o teroristech, ale i o všech těch hrdinech, kteří proti nim povstali, celé by to dopadlo jinak. Rozhodla jsem se tedy, že najdu tolik lidí, kolik bude v mých silách, co dělají totéž co tehdy tatínek a jeho kolegové, a rozšířím do světa jejich příběhy. Jak bojovali s extremisty? Co si z toho odnesli do dalšího života, jak je to poznamenalo?

Rok 2016 může být ještě horší, je teprve kousek za pololetím

Je islám náboženství nebezpečné z podstaty, jak tvrdí mnozí? Křesťané a buddhisté prý nikoho v barech, na letištích ani v oslavných průvodech na promenádách nezabíjejí…

Možná ne v západním světě, ale v Barmě po sobě extremističtí budhističtí mniši nechali desítky mrtvých muslimů, v Indii zase hromadně vraždí hinduističtí nacionalisté. Každé náboženství světa v sobě má aspekty, které jsou velmi humanistické, a aspekty velmi regresivní. Veškerá světová náboženství bohužel bojují s fundamentalismem.

Evropské úřady nás před terorismem nemohou ochránit
Jiří X. Doležal 27. července 2016 • 02:31

Evropské úřady nás před terorismem nemohou ochránit

Členové indických organizací odpovědných za šafránový teror skutečně roku 1999 upálili australského křesťanského misionáře a jeho dva malé syny, podminovali vlaky i mešity…

…a míří dokonce na své vlastní lidi, na hinduisty, kteří podle nich praktikují víru pouze vlažně. A co dělají gayům křesťanští fundamentalisté ve Spojených státech nebo v Africe… Ale proti nesmírně početnému, ideově jednotnému, celosvětově rozšířenému a těžce ozbrojenému Islámskému státu a jeho teroristickým akcím to jsou pochopitelně jednotlivosti. Podle mě je možné mluvit o reformě islámu stejně jako o reformě jakéhokoli jiného náboženství, ale terorismus je politický problém; bojujeme s extremismem, ne s islámem. Nejde o náboženství, ale o zločiny pravicových extremistických hnutí, která z politických důvodů manipulují lidmi a nutí jim své velmi zpátečnické interpretace nikoli jako spirituální projekt, ale jako prostředek převzetí moci a útisku jiných lidí. A my, ať jsme věřící, nebo ne, jsme do toho zataženi, musíme proti těmto hnutím vystupovat, sledovat je, studovat je.

Politici už asi nebudou nikam jezdit. Nevadí, vždyť mají telefony
Marek Stoniš 27. července 2016 • 10:02

Politici už asi nebudou nikam jezdit. Nevadí, vždyť mají telefony

Jak je na tom dnes vaše rodné Alžírsko?

Dnes se u nás hodně mluví o tom, zda jsme, nebo nejsme imunní vůči vzmachu Islámského státu. Někteří lidé říkají, že zkušenost z devadesátých let měla na mou vlast podobný efekt jako na člověka očkování – že už u nás nikdy nemůžeme mít džihádistický puč nebo dokonce vládu, protože už jsme tím prošli a obyvatelstvo dobře ví, že je to špatná věc. Ale kritici říkají, a mají pravdu, že jsme selhali ve výchově mladých, že jsme s nimi dost nemluvili o minulosti, že jsme je nepoučili a oni tudíž mohou být vůči ideologiím zranitelní. Rozhodně ovšem nejsme zralí na okamžitou mezinárodní pomoc a velké politické řešení ze strany Západu, jako jsou dnes třeba Sýrie nebo Irák. Ale hrozba rekrutování mladých a zranitelných i teroristické činy typu sebevražedných atentátů je aktuální po celém světě, takže promyšlená sociální, vzdělávací a bezpečnostní politika by neměly být zbraněmi, ale bezpodmínečnou a okamžitou prevencí. Ti, co rekrutují, mají kromě reálných zbraní v rukou i další, také mocné: excelentně pracují s takzvanými novými médii, zručně ovládají sociální sítě a jejich propaganda je nesmírně silná. Před rokem jsem se bavila s mladým Kanaďanem, který tomu kdysi podlehl a málem se stal džihádistou, po 11. září si to ovšem okamžitě zamyslel. Od té doby jako znalec onoho prostředí chodí na internetu do džihádistických chatovacích místností a snaží se tu vyvracet to, co všichni ostatní diskutující tvrdí, snaží se do ideologie vnést rozum. To, co dělá, je sice smrtelně nebezpečné, ale nesmírně prospěšné.

Celý rozhovor s Karimou Bennoune si přečtete v Reflexu č. 30, který vychází 28. července.

Reflex 30/2016





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,900
23,070
29,630
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější