Statisíce utečenců z Blízkého východu proudí do Evropy, aby unikly násilí a našly tu nový domov. Zároveň statisíce Evropanů proudí na tentýž Blízký východ, aby si – při pobytu, pravda, jen dočasném — odpočinuly od shonu a napětí svého vlastního světa. Tento dvousměrný, napohled paradoxní a absurdní pohyb je příznačnou charakteristikou současného světa. Nic ovšem nefunguje věčně…
Třikrát se Islámský stát přihlásil k atentátu na ruské letadlo, které směřovalo ze Sinaje do Petrohradu. Na jeho palubě zahynulo 224 lidí. Přesto se mnozí zdráhali možnost teroristického útoku připustit. „Islámský stát a další přidružené skupiny nejsou schopny sestřelit letadlo v takové výšce, což v tomto případě bylo zhruba deset kilometrů,“ ujišťoval krátce po katastrofě britský bezpečnostní expert.
Ano, zřejmě ho nejsou schopny sestřelit, ale jsou schopny propašovat na jeho palubu nálož nebo jiné smrtící zařízení. A tak britský ministr zahraničí v polovině minulého týdne prohlásil, že „velmi pravděpodobnou“ příčinou pádu letadla je útok Islámského státu, respektive některé z jeho odnoží operující na Sinajském poloostrově. A včera, tedy v neděli, už hovořila egyptská vyšetřovací komise o devadesátiprocentní jistotě výbuchu nálože.
Nechtěné se tak zřejmě stalo realitou. Zdaleka nejde o první útok proti Evropanům na Blízkém východě. Přitom jen v Egyptě si až dosud užívalo dovolenou na osmdesát tisíc Rusů – a o pár set kilometrů dál vedou Rusové válku (jakkoli v jejich případě není zcela zřejmé, proti komu vlastně). Totéž platí o Britech a vůbec západních spojencích. Jejich vojáci se účastní operací proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii, turisté se opalují v Egyptě.
Hovoříme přitom o části světa, kde byly administrativní hranice vytyčeny před mnoha lety víceméně uměle a (s výjimkou těch izraelských) jsou často velmi vágní a prostupné. O části světa, kde tradiční vědomí panarabské integrity našlo nové vyjádření v radikálním výkladu islámu. Hranice na Blízkém východě jednoduše ztrácejí význam.
Západ vede jakkoli zřejmě nedostatečnou, přesto však válku s militantním islámem. Občas se dokonce mluví o třetí světové válce. Na Blízkém východě panuje násilí, které vyhání statisíce lidí do Evropy. Že bude v takové situaci dlouhodobě neudržitelné cestovat „za sluníčkem a lenošením“ do míst, kde se tohle všechno odehrává, a kde dokonce tak jako v Egyptě zvítězili před čtyřmi lety ve volbách radikální islamisté, je celkem nasnadě.
