Trosky ruského airbusu na Sinaji

Trosky ruského airbusu na Sinaji Zdroj: Profimedia

Dovolenou na Sinaji si rozmyslete. Je to ráj pro turisty, ale i teroristy

Většina lidí si na jméno Petr Kořán už nevzpomene. Byl to první český turista, který zahynul při teroristickém útoku islamistů v cizině. Konkrétně 23. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu na Sinaji, z kterého minulou sobotu odletělo i ruské letadlo, ve kterém zahynulo 224 lidí. Některé indicie naznačují, že na palubě stroje mohla explodovat bomba. K atentátu se mezitím přihlásili džihádisté z organizace Provincie Sinaj, která je v alianci s Islámským státem. Je za těchto okolností bezpečné jezdit na Sinaj, který je léta také oblíbeným cílem českých turistů?

Sinaj je pro cestování jedním z nejvíc zvláštních míst na světě, protože na ploše pouhých 61 tisíc kilometrů čtverečních (Česko má rozlohu téměř 79 tisíc kilometrů čtvrerečních) najdete obrovské rozdíly jak ve kvalitě služeb a života, tak především v otázkách bezpečnosti.

Na jihu bují dovolenková letoviska Šarm aš-Šajch, Dahab či Nuweiba, kam jezdí i tisíce Čechů. Několik desítek kilometrů od nich je pak posvátná hora Sinaj, kde podle Bible dal Hospodin tabulku s Desaterem přikázání Mojžíšovi.

Beduíni se radikalizují a berou věci do svých rukou

Ve vnitrozemí poloostrova je už situace pro cizince o poznání nebezpečnější, protože tam žijí původní Beduíni, z nichž někteří jsou přesvědčeni, že Egypťané jim ukradli půdu, na které si postavili turistická zařízení pro cizince. Nátlak, zastrašování a podvody byly přitom při zabírání a pronájmu pozemků na Sinaji zejména za někdejšího režimu prezidenta Husního Mubáraka (vládl v letech 1981 – 2011) skutečně velmi obvyklé. Některé spory Beduíni po revoluci v roce 2011 začali řešit násilím. Po revoluci navíc v podstatě ze Sinaje prchla zkorumpovaná egyptská policie a její návrat byl hodně váhavý. Mezitím se mnoho zdejších beduínských mladíků v posledních letech přidalo k islámským radikálům.

Extrémisté působí zejména na severu Sinaje, kde často bojují s policií a nepočetnou armádou. Nejsilnější je organizace Provincie Sinaj (předtím se jmenovala Ansar Bait al-Maqdis), která v listopadu 2014 ohlásila spojenectví s Islámským státem v Sýrii a Iráku. Odhaduje se, že má kolem 1000 až 1500 bojovníků. A ti poměrně otevřeně operují jen nějakých 200 až 300 kilometrů od rušných letovisek plných cizinců.

Krvavá organizace Provincie Sinaj

Odpověď na otázku, zda mají na svědomí také ruské letadlo, snad někdy dostaneme. Ale výčet útoků a atentátů radikálů na Sinaji je jen za posledních pět let nesmírně dlouhý. Kromě jiného v lednu 2014 sestřelili raketou země-vzduch vrtulník egyptské armády, ve kterém zahynulo pět vojáků. V říjnu minulého roku zavraždili 28 vojáků u sinajského města Al-Aríš. Podnikli útoky i v Káhiře a jiných egyptských městech. A podařilo se jim raketou dokonce zaútočit na vojenskou loď na moři.

Jak je ale možné, že v Egyptě, kde poměrně silná armáda celá desetiletí mimořádně tvrdě (až krutě) zasahuje proti islamistům, funguje na Sinaji tak odolná extrémistická organizace, kterou se nepodařilo zlikvidovat či omezit její činnost?

Po válce v roce 1967 obsadil Sinajský poloostrov Izrael a definitivně ho vyklidil až v roce 1982. Na základě mírových smluv z let 1978 a 1979 je Sinaj v podstatě demilitarizovaným územím, na kterém smí egyptská armáda operovat jen omezeně. Na tento nebezpečný anachronismus ale samozřejmě islamisté žádný ohled neberou, vyhovuje jim, přestože je nebezpečný jak pro Egypt, tak pro Izrael, který má s poloostrovem hranici.

Teroristé útočí na turistický ruch  v rámci promyšlené strategie

Jsou tedy letoviska na Sinajském poloostrově v ohrožení? Mají se i čeští turisté bát? Bohužel vyloučit útok islámských teroristů nelze dnes v podstatě nikde na světě. Na Sinaji se jich odehrálo už poměrně hodně a další budou pravděpodobně v budoucnosti následovat. Poloostrov je sice krásné, ale skutečně ne vždy úplně bezpečné místo pro dovolenou.

Islamistům ale nejde na Sinaji primárně o životy zahraničních turistů, jejich cílem jsou především nejrůznější režimy muslimského světa, včetně toho v Egyptě. Protože cestovní ruch produkuje kolem 15 procent egyptského HDP a pracují v něm a v odvětvích na něj navázaných miliony lidí, radikálové se snaží turistický byznys omezit či zlikvidovat a tím oslabit vládu v Káhiře. Její slabost může fundamentalisty posílit a ještě více zradikalizovat společnost.

Dva letošní atentáty v Tunisku – březnový v muzeu Bardo v metropoli Tunisu a červnový na hotel u města Súsa – dokázaly podstatně poškodit ekonomiku země, neboť přijela jen asi čtvrtina očekávaného počtu turistů. Akce kolem ruského letadla má stejný cíl a je úplně jedno, zda ho zničili skutečně islamisté. Plán se už mezitím naplňuje. Na rozdíl od poměrně slabých teroristických skupin v Tunisku, je ale situaci na Sinaji jiná. Horší…