Fotografování telefonem

Fotografování telefonem Zdroj: Profimedia.cz

Čím větší blbec, tím chytřejší telefon

Nedávno si na úbytek mozkové činnosti spojený s nadužíváním smartphonů a podobných technických nezbytností dnešních dnů stěžoval Umberto Eco. Znělo to staromilsky. Jak jinak. A mé srdce, jež používá telefon k telefonování, maximálně k zaslání zprávy, zaplesalo, přestože mi jeho postoj připadal přece jen příliš vyhraněný (v redakci Reflexu jsou jedinci jako já považováni za zpátečníky a pomýlené zbloudilce).

 

Ano, je nesporné, že většina těch, co neustále jen život fotí a nahrávají, umísťují na všechna možná místa na síti, sdílejí a podobně zanechávají své stopy, kde jen to jde, mnohdy nevnímají, co ten, jejž natáčejí, říká, nesledují život jako takový, nežijí jej, ale jen jej přenášejí nedotčeni myšlenkou či úvahou. To už dávno není jen povzdech intelektuála Eca, ale tvrdý údaj výzkumů. Dobrovolná lobotomizace pod záminkou pokroku probíhá naplno.

 

Ale je to vlastně špatně, když víme, že přes 80 % lidí není schopno vůbec samostatně myslet, neboť jejich duševní schopnosti jsou limitovány a oni prostě nemají „hardware“ na samostatné uvažování, přemýšlení, vlastní názory? Není to jen sice smutný, ale nezbytně nutný vývoj?

 

Skutečné elity (lidé, co naopak myslet dokážou a dělají to, tedy ne ti, kteří jsou vidět a jsou známí a slavní) se dnes pyšní tím, že nejsou na telefonu nonstop, že nesdílejí každý prd s milióny lidí, že si chrání to jediné, co jim dává integritu, a to své soukromí.

 

Dívají se vlastníma očima, ne skrze mobilní telefon s fotoaparátem. Ergo vidí, ne jen tupě a automaticky zaznamenávají. Tito lidé s dalšími lidmi skutečně mluví a poslouchají je, tedy nesdílejí jen slova na souběžných informačních dálnicích, jež se nikdy neprotnou a nemohou zanechat otisk v úvahách.

 

Je to zajisté elitářství nejhrubšího zrna a davy lidí se smartphony, iPady a vším ostatním mají právo tyto jedince, stojící mimo dav nahrávačů a udílečů, odsoudit a zneuctít (což se virtuálně dělá tak snadno, neboť to dokáže kdejaký srab, zatímco ustát svůj názor v debatě v reálném čase z očí do očí je dnes již charakteristika hrdinství).

 

A lidé jako Eco s tím počítají. Po jeho článku se zvedla obrovská vlna odporu právě od lidí, co si ho na přednáškách tak rádi nahrávají. Aby se pak mohli pochlubit, že byli při tom. Ale při čem jsi to vlastně byl? O čem mluvil? No já nevím, ale mám to nahrané, počkej, pošlu ti to.