Veřejnoprávní média vás na Letnou nevytáhla? Tady je 20 dalších důvodů, proč vyjít do ulic

Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Statisícové demonstrace v Česku zůstávají navzdory své velikosti pokojné a ukazují, že občanský protest může mít sílu i bez násilí. V minulosti už navíc dokázaly ovlivnit českou politiku.
Boj o nezávislost veřejnoprávních médií je jen jedním z důvodů, proč by lidé měli vyjít do ulic. Důvodů k nespokojenosti s kroky vlády přibývá.
Od oslabování podpory Ukrajině přes střety zájmů Andreje Babiše až po útoky na justici a kulturní scénu. To všechno jsou podle Martina Bartkovského důvody k občanskému protestu.
Je hezké žít v Česku. Vážně. Zatímco západní i jižní Evropa při protestech hoří, ničí se výlohy, auta i sochy a v obchodech se rabuje, statisícové demonstrace u nás doma mají charakter mírumilovných happeningů. Poslední protestní akce na Letné pořádaná spolkem Milion chvilek byla skutečně monstrózní, i když konkrétní čísla lidé zpochybňují. Pokud vezmu číslo 350 tisíc lidí, tvoří to více než tři procenta naší populace.
Kdyby obdobný poměr povstal ve Francii nebo v Británii, rovnalo by se to dvěma miliónům lidí. A třeba v celých USA už by to bylo 11 miliónů demonstrantů. To je skutečně obrovská síla davu. A já jsem moc rád, že na Letné to bylo využito k hromadnému zpěvu, rozsvěcování světýlek, ke sborové recitaci a potlesku břichomluvecké performanci dvojice Svěrák – Čepelka.
Já jsem prostě rád, když jediný boj, kterým se české demonstrace vyznačují, je boj o nejvtipnější transparent. Řada lidí pak ale bude remcat, k čemu to všechno je. No tak třeba v minulosti už demonstrace ochránily veřejné instituce, zabránily jmenování některých velmi pochybných lidí do veřejných funkcí či konsolidaci opozičních sil a porážce vládního bloku v předminulých volbách. Takže to rozhodně málo není.
V Maďarsku vynesly manifestace do čela země současného premiéra, v Srbsku padl ve volbách Aleksandar Vučić a novou vládu skládají, coby politická síla, právě demonstranti, kteří se zformovali v politické hnutí. Tyhle ambice Milion chvilek nemá. Poskytují špičkový servis pro nespokojené lidi. Samotná změna pak musí přijít od politiků. A je to tak dobře.
Bezprecedentní množství lidí vyhnal na Letenskou pláň boj za veřejnoprávní média. To je trochu paradox, když současně s touto akcí dochází u vedení ČT k přijímání vládních požadavků. Zatímco zaměstnanci stávkují, ředitelé se chystají s Babišem a Klempířem dohodnout. Z obrazovky navíc mizí kvalitní novináři a velká část lidí podporujících veřejnoprávní média má problém třeba s jejich hospodařením či s vyvážeností zpravodajství. V Česku se aktuálně děje celá řada věcí, které by mohly vyústit v to, že se nám tu bude žít podstatně hůř.
Pokud vám tedy média veřejné služby nepřipadají jako dobrý důvod k občanskému vyjádření nesouhlasu s vládními kroky, tady je dvacet dalších, kvůli kterým už se demonstrovat vyplatí:
1 slábnoucí podpora napadené Ukrajině
2 orientace naší země směrem na Rusko a Čínu
3 zavírání očí před exportem zboží do zemí nám otevřeně nepřátelským
4 zlehčování hybridní války
5 podílení se na hybridní válce na straně nepřítele
6 útoky na ženy ze strany vládních poslanců, ministrů i premiéra, kterým věnujeme aktuální číslo Reflexu
7 oslabování obranyschopnosti země
8 útoky na českou armádu a dekonstrukce jejího
vojenského velení
9 střet zájmů premiéra v oblasti zemědělství
10 střet zájmů premiéra v oblasti potravinářství
11 střet zájmů premiéra v oblasti zdravotnictví
12 oslabování justice a soudní moci ve prospěch obžalovaného premiéra
13 kroky, které vedou k masívnímu zadlužování země
14 zásahy do podnikání, vymýšlení nekoncepčních a sektorových daní i posilování moci státu tak, aby mohl označit cokoli za strategickou surovinu a její výrobce penalizovat
15 vládní podpora spolkům usilujícím o změnu režimu v ČR a pořádání konference se slovenskými a německými neonacisty
16 dosazování nekompetentních kamarádů do veřejných funkcí spojené s následnou destrukcí státních institucí
17 oslabování ochrany zranitelných skupin obyvatel, když Úřad vlády rozprášil vlastní expertní skupiny
18 pokoutné protlačování zásadních zákonů výhradně poslaneckou, a ne vládní cestou, případně formou přílepků
19 obrat ve státní protidrogové politice od „harm reduction“ k tvrdé represi
20 rozvrat kulturních institucí a útoky na nezávislost české kulturní scény.
Pokud vám ani tyto důvody nepřijdou dostatečné, můžete si sami vymyslet dvacet dalších. Jen se pojďme shodnout všichni na tom, že protesty v Česku musí zůstat nenásilné. Píšu to o pondělní uzávěrce a věřím, že to tak zůstane i po úterních oslavách 17. listopadu.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.




















