Litr nafty pod 50 korun? Babišův klamavý populismus narazil na realitu, premiér by se měl omluvit
Vláda obnovuje cenové regulace a snižuje spotřební daň u paliv, aby udržela cenu nafty pod padesáti korunami, což však podle analytiků představuje spíše symbolický a předvolební krok s minimálním dopadem na inflaci.
Současná vládní opatření ostře kontrastují s dřívějšími radikálními požadavky Andreje Babiše z doby, kdy byl v opozici a prosazoval výrazně nižší strop pro ceny paliv i nulovou sazbu DPH.
Přestože dřívější populistické návrhy po vzoru Maďarska narazily na ekonomickou realitu, premiér se ke svým předchozím slibům nehlásí a přijímá obdobný postup, který v minulosti kritizoval.
Vláda vrací cenové regulace pohonných hmot. Premiér Andrej Babiš se chválí, že snižuje ceny nafty a benzínu o dvě až tři koruny na litr. V opozici byl ale mnohem razantnější. Buď jen populisticky lhal, nebo vůbec netušil, o čem mluví.
Od začátku října vláda znovu vyhlašuje cenové stropy pohonných hmot, omezuje marže prodejcům a sníží spotřební daň u nafty. Zatímco snížení daně přinese okamžitý, byť kosmetický efekt, cenové stropy jsou diskutabilní a nedávají velký smysl. Sníží se ceny velkých distributorů u čerpacích stanic na dálnicích, ale kompenzovat si je mohou jinde.
Předvolební populismus
Ministerstvo financí tento krok odůvodňuje přetrvávající kritickou situací na Blízkém východě. Nenápadně přiznává, že za neutěšenou situaci na světových trzích s ropou může hloupá a neuvážená akce jejich guru Donalda Trumpa. Zejména jeho egu teď lidé vděčí za drahá paliva a plyn, jejichž ceny byly před útokem na Írán stabilizované.
Návrat státních regulací nevítají s velkým pochopením distributoři pohonných hmot a zvláště mnozí menší prodejci na ně doplatili poklesem tržeb. Vláda podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka volí politicky motivovanou cestu, která může situaci na domácím trhu ještě zhoršit.
Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že maximální přípustná cena nafty je 48,58 korun za litr, cena benzínu 45,92 korun za litr. Z toho je patrné, že vládní opatření mají jen symbolický předvolební efekt, aby nebyla překročena rekordní průměrná hranice 50 korun za litr nafty.
Obavy z této „magické“ hranice jsou patrné z vyjádření Andreje Babiše, jelikož na některých pumpách už byla k mání za 52 korun. „Teď všichni křičí, že se to blíží k padesáti nebo jsme na padesáti,“ stěžuje si premiér a doufá, že se ceny nafty po zásahu vlády udrží pod padesátikorunovou hranicí.
Schillerová věří, že „toto opatření bude působit výrazně protiinflačně a uleví firmám i domácnostem“, což zní jako výsměch. V praxi to zatím vypadá tak, že některé pumpy na dálnicích snížily ceny o tři koruny, jinde jen o korunu, ale pořád je průměrná cena benzínu o 13 korun a nafty o 16 korun za litr vyšší než v lednu. To na výraznou úlevu firmám a domácnostem nevypadá.
Vláda bojuje proti inflaci?
Vláda zřejmě vychází z předpokladu, že jejímu skalnímu voličskému jádru stačí ujištění premiéra Babiše, že situaci řeší bez ohledu na ekonomickou realitu, a uvěří jí cokoli. Anebo už všichni členové vlády propadli macinkovskému trolení.
Jak si přebrat starost ministryně financí, za níž jdou tři nejhorší rozpočtové schodky v polistopadové historii, že tyto mikrozásahy budou mít výrazně protiinflační vliv? Schillerová současně prosadila rozpočet se schodkem 386 miliard korun, kde po komediálním vyjednávání s Motoristy a SPD o „úsporách“ ještě zvýšila vládní výdaje o šest miliard korun na mzdy státních zaměstnanců.
Výrazné zvyšování mezd je naopak proinflační opatření, jelikož podněcuje spotřebu, stejně jako dynamické zadlužování státu. Schillerová to možná ví, jenže vytváření virtuální reality je oblíbená sportovní disciplína Babišovy garnitury. Jak jinak si vysvětlit současný rétorický posun premiéra od období jeho nesmiřitelné opozice?
S podobným problémem se potýkala Fialova vláda, která po Babišovi zdědila třetí nejrychleji rostoucí inflací v Evropě. V lednu 2022 dosáhla 10 procent a její zvyšování umocnila energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajině.
Snadná a rychlá řešení
V téže době došlo k akceleraci růstu cen pohonných hmot, jež v březnu 2022 dosáhly podobných hodnot jako dnes. Babiš ale usoudil, že státotvornost, byť v této výjimečné situaci, mu u jeho voličů nic nevynese. Proto pružně změnil taktiku a začal mystifikovat veřejnost, že existují snadná a rychlá řešení.
Šéf ANO na to šel jinak, než postupně aktivizována Putinova pátá kolona, která už tehdy apelovala na dovoz „levných“ surovin z Ruska, nehledě na jeho válečné zločiny. Dnes na ni navazuje SPD. Babiš nešetřil hraběcími radami okoukanými u svého spojence Viktora Orbána.
„Nesmíme zapomínat na české občany a hrozbu energetické chudoby. Vláda musí okamžitě zastropovat cenu benzinu a nafty na 35 Kč za litr a zároveň snížit DPH prodejcům na nulu,“ vyzýval Fialův kabinet, jehož opatření, zejména dočasné snížení spotřební daně, jaké používá jeho vláda dnes, považoval za nedostatečná.
Stejně se chovala SPD. „Navrhujeme, aby vláda plošně snížila DPH a zastropovala ceny za energie a pohonné hmoty,“ připojil se Tomio Okamura a nezůstalo jen u slov. Na jaře 2022 předložila skupina poslanců ANO ve složení Andrej Babiš, Alena Schillerová, Karel Havlíček a Jana Mračková Vildumetzová návrh novely zákona, stanovujícího nulovou sazbu DPH u prodeje nafty a benzínu.
Schillerová argumentovala tím, že drahé pohonné hmoty přímo zatěžují domácnosti, zdražují dopravu, zdražují logistiku a následně se promítají do cen prakticky veškerého zboží. Mají tedy sekundární proinflační efekt. Dnes je situace odlišná?
Opozice své razantní návrhy naštěstí neprosadila, předváděla jen marketingový populismus. Jednak by vyšel stát hodně draho, řádově víc než schválená opatření Fialovy vlády. Pokud by regulace trvaly celý rok, přišla by státní pokladna zhruba o 50 miliard korun. Co je ale ještě horší, mohl by se dostavit maďarský efekt, kde po zastropování cen docházely zásoby pohonných hmot.
Pokrytecké vytloukání politických bodů
Orbánovo nízké stropování cen paliv skončilo fiaskem a jeho katastrofální ekonomická politika je v Evropě odstrašujícím příkladem, jak se to nemá dělat. Možná také proto si Babiš uvědomil, že tudy cesta nevede. V opozici vytloukal laciné politické body, v konfrontaci s realitou narazil.
Boj s vysokými cenami pohonných hmot nemá jednoduchá řešení a zásadně je ovlivní až zklidnění či ukončení krize na Blízkém východě. Pokud dojde k dalšímu mírnému poklesu ceny nafty, půjde už jen o reakci na vývoj světových trhů, se kterým nemá česká vláda nic společného.
Dnes se však odkrývá Babišovo pokrytectví, když tepal své předchůdce, že neslyší na jeho radikální návrhy a nezařídí o čtrnáct a deset korun nižší ceny nafty a benzínu. Seriózní politik by uznal a omluvil se, že vytvářel nereálná očekávání. Národní vlády mají jen velmi omezené možnosti, aniž by došlo k těžkému poškození ekonomiky.
Premiér Babiš se však chová přesně opačně. Ke svým včerejším nápadům se nehlásí a dnes argumentuje stejně jako Fiala. A s velkou slávou oznámenému administrativnímu snížení cen paliv o dvě koruny jeho sympatizanti ještě zatleskají.
