Kandidatura Karla Řehky do Senátu budí pozdvižení. Ministr Zůna ho kritizuje, konkurenti haní i chválí
Senátní kandidatura bývalého náčelníka generálního štábu Karla Řehky v obvodu Plzeň-město vyvolala mnoho reakcí i některé otázky. Řehka má totiž do 31. srpna pracovní kontrakt s armádou. Ministru obrany Jaromíru Zůnovi se postup generála nelíbí. Pohledy jeho konkurentů v samotné Plzni jsou pak rozdílné. Mandát v západočeském městě obhajuje stávající senátor Lumír Aschenbrenner (ODS).
Otázky vyvolala kandidatura Řehky i proto, že vojákům ve služebním poměru je zapovězeno být členy stran a hnutí a nesmí vykonávat politické funkce. Jak to tedy s Řehkou je, když je do konce srpna pořád vojákem? Neobešel zákon? Neobešel.
Jenže ne každý považuje jeho postup, když se rozhodl kandidovat jako nezávislý za Starosty, za vhodný. Navíc STAN na svých stránkách či sociálních sítích u jeho jména explicitně neuvádí, že generál je nezávislý kandidát. Tam to vypadá, že naopak pevně patří k tomuto hnutí. Což je ale volební taktika.
Reflex proto oslovil šest lidí, kteří vysvětlují, jak se na kandidaturu známého vojáka dívají. Jediný, kdo na naše dotazy nereagoval, byl samotný generál Řehka.
Vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna, kterého do vlády nominovala SPD, je k Řehkovi velmi kritický a považuje jeho současný postup za nemístný politický aktivismus. Ministr Reflexu řekl: „Litera zákona říká, že voják z povolání se může k volbám zaregistrovat i během služebního poměru jako nezávislý. Přestože formálně toto generál Řehka dodržel, jeho veřejně deklarovaná spojitost s konkrétním politickým subjektem odporuje přinejmenším duchu zákona a vrhá špatné světlo i na Armádu ČR. Opakovaně jsem ho přitom na tuto okolnost upozorňoval. Nepřijatelný politický aktivismus byl ale již součástí jeho působení ve funkci náčelníka generálního štábu – zároveň s vymykáním se armády z civilní kontroly, s verbálními útoky proti politikům ve veřejném prostoru, s označováním zpravodajských služeb za bezpečnostní riziko, s permanentními mezilidskými konflikty… A tak bych mohl pokračovat dále. Generalitě takové jednání nepřísluší a neslouží jejím příslušníkům ke cti. Velmi dobře jsem věděl, proč jsem ihned po nástupu do funkce ministra obrany uvedl, že jednou z mých priorit je rotace na pozici náčelníka Generálního štábu Armády ČR v nejbližším termínu. Pan generál Řehka bohužel se svými již neskrývanými politickými aktivitami nepočkal ani do skončení svého služebního poměru.“
Zdeňka Sobarňa Košvancová z oddělení komunikace s veřejností generálního štábu Armády České republiky Reflexu vysvětlila, zda Řehka při své kandidatuře splnil vše podle zákona. Košvancová napsala: „Voják z povolání je ze zákona povinen se podrobit určitým omezením svých občanských a politických práv. Například zákazu být členem politické strany nebo politického hnutí, který stanoven v § 45 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Nicméně kandidovat na veřejnou funkci na kandidátní listině některého subjektu, anebo s jeho podporou, voják zakázáno nemá. S tím se logicky pojí i možnost vést politickou kampaň. Opačný výklad by byl příliš restriktivní a znevýhodňoval by vojáky proti ostatním kandidátům. I tak je ale voják povinen dodržovat některá omezení, zejména zákaz ve vojenských objektech pořádat politická shromáždění a provádět politickou agitaci. Rovněž je povinen chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil. Za dodržení těchto podmínek je voják oprávněn kandidovat ve volbách a ucházet se o veřejnou funkci, a to včetně funkce senátora Parlamentu ČR.“
Tak k tomu se dá dodat jen to, že se snad bude Karel Řehka chovat do konce srpna „spořádaně“, což v české politice ale není obvyklé.
Samotný Řehka na dotazy Reflexu neodpověděl, ale v tiskové zprávě ke své kandidatuře, která byla publikována na webu Starostů, říká: „Svůj život jsem zasvětil bezpečnosti, obraně a službě vlasti. Naučil jsem se rozhodovat pod tlakem, nést odpovědnost za své kroky, naslouchat lidem a hledat řešení i v situacích, kdy žádná snadná cesta neexistuje. Chci své zemi dále sloužit a své zkušenosti využít ve prospěch spoluobčanů v Plzni i celé ČR. Chci být dále nezávislý, ale podpory Starostů si velmi vážím,” uvedl ke své kandidatuře Karel Řehka.
Ovšem jeho spojení s Plzní vidí někteří jeho senátní protikandidáti jako umělé a nevěří mu.
Lumír Aschenbrenner (ODS), který patří v posledních desetiletích mezi nejúspěšnější plzeňské politiky, je od roku 1998 starostou v obvodu Slovany a vyhrál senátní volby v obvodu Plzeň-město v letech 2014 i 2020, vidí Řehku takto: „Jeho kandidaturu jsem zaregistroval. I pochybnosti, které kolem ní kolují. Pan generál veřejnost dlouho napínal s tím, zda vůbec bude do Senátu kandidovat. Celou dobu přitom mluvil o své nezávislé kandidatuře. Nakonec ale požádal o podporu hnutí STAN. Možná si asi vyhodnotil, že tisíc podpisů by ve volebním okrsku, kde nežije, nezískal. Osobně ale protikandidáty nepovažuji za nepřátele. Pokud bych mandát obhájil, rád bych v Senátu pokračoval ve své práci místopředsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu,“ řekl Aschenbrenner.
Lucie Kantorová, náměstkyně plzeňského primátora pro oblast školství a cestovního ruchu, která kandiduje do Senátu za hnutí ANO, popsala Reflexu kandidaturu generála takto: „K otázce zákona upravujícího služební poměr vojáků se nechci vyjadřovat, protože tuto problematiku detailně neznám. Mě osobně spíše překvapuje, že pan Řehka kandiduje právě za senátní obvod Plzeň-město. Podle mých informací nemá k městu bližší vazbu, nežije zde a místní problematiku a potřeby občanů dobře nezná. Proto si myslím, že je namístě otázka, co konkrétně může nabídnout občanům Plzně a jak chce zastupovat jejich zájmy, když nemá každodenní a dlouhodobou zkušenost s tím, co město a lidí, kteří v něm trvale žijí, trápí.“
Zastupitel Plzně i kraje Daniel Kůs, který kandiduje do Senátu za Českou pirátskou stranu, ale nabídl na Řehku úplně jiný pohled. Reflexu sdělil: „Já si myslím, že kandidatura pana generála Řehky splňuje všechny náležitosti kladené zákonem. A myslím si, že pan Řehka je skvělý kandidát a věřím, že mandát získá. To, že do něj bude současná vládní koalice kopat, bylo jasné, protože vnímá a akcentuje reálné bezpečnostní hrozby pro naši zemi, které oni nezodpovědně bagatelizují. Na armádu spíš špatné světlo vrhá pan ministr Zůna, který ani neví co má říkat, dokud mu to SPD neodsouhlasí. Tak možná, že tohle má povolené říkat.“
Jak je vidět, názory na senátní kandidaturu Karla Řehky se liší. Různá hodnocení ale Řehka dostával i v době, kdy byl náčelníkem generálního štábu. Jenže politika není armáda. V politice je někdy více minových polí a záludných léček, než Řehka poznal při svých bojových misích. Navíc říjnový výsledek nemají v rukou politici, ale voliči. Ti u každého kandidáta zváží pro a proti.
