Okamura má problém. Jeho evropská strana může přijít o peníze
Straně Evropa suverénních národů (ESN), jež sdružuje radikálně-pravicové strany včetně české SPD, německé AfD nebo slovenské Republiky, hrozí nebývalé problémy. Evropský parlament na popud úřadu pro evropské politické strany odhlasoval zahájení řízení kvůli údajnému rozporu politiky zúčastněných stran s hodnotami EU. ESN tak může skončit bez finanční podpory i důležitého zázemí.
Úřad pro evropské politické strany a nadace (APPF) přišel s vlastním materiálem, který k posouzení předložil europoslancům, už v první polovině tohoto roku. Jeho hlavním argumentem je, že svými xenofobními a rasistickými příspěvky politici z velké části stran, které jsou členy ESN, pošlapávají hodnoty Evropské unie. Jak třeba v debatě zdůrazňovali evropští socialisté, daňoví poplatníci v členských zemích by neměli mít povinnost přispívat na činnost někomu, kdo se snaží společenství zevnitř zničit.
Evropská média mezitím zveřejnila útržky toho, co má provinění se proti základním hodnotám sedmadvacítky, jejichž dodržování je základní podmínkou registrace evropské politické strany, dokládat. Dle Euronews se jedná například o sympatii některých členů německé AfD k nacismu. Strana je kvůli tomu v hledáčku zpravodajských služeb i v Německu a v posledních měsících se znovu objevují debaty o možnosti jejího zákazu. Ostatně, právě fakt, že Evropský parlament vyšetřování APPF posvětil, je jedním z dalších podpůrných argumentů pro německé levicové strany, proč by tak mělo být učiněno.
AfD však není na vině jako jediná. Zpráva má obsahovat i vyjádření politiků nizozemského Fóra pro demokracii, kteří vyzývají k „remigraci“ a „boji za bílou Evropu“. Právě tento požadavek se stal v posledních měsících jednou z hlavních agend evropské extrémní pravice v oblasti přístupu k cizincům. A součástí jsou i extrémní výroky představitelů bulharské strany Obroda napadající homosexuály, nebo dokonce i kampaně produkované SPD Tomia Okamury. Report APPF konkrétně zmiňuje vyvěšování rasistických plakátů. Může se tak jednat o nechvalně proslulé billboardy s „chirurgy z dovozu“, případně útočnou protimuslimskou propagaci, kterou se SPD už dříve prezentovala voličům.
Podle evropských pravidel je to právě APPF, která má dbát na monitoring toho, jestli evropské strany dodržují závazky, které jsou pro jejich registraci nutné. Shromáždí-li dostatek relevantního materiálu, který nedodržování závazků dokládá, požádá Evropský parlament, aby zahájení řízení proti straně schválil. K této verifikaci došlo na štrasburském hlasování 7. července. Stalo se tak vůbec poprvé, co evropské instituce k takovému kroku sáhly. Je však zároveň třeba zdůraznit, že se jedná o řízení vedené proti politické straně, ne frakci poslanců v Evropském parlamentu. Ta i tak v případě úspěchu zůstane bez trestu, třebaže strana (například v případě liberální frakce Renew je takovou příslušnou stranou na evropské půdě ALDE) může přijít o financování nebo další institucionální výhody plynoucí z její registrace. Možnými konsekvencemi jsou nejen vyškrtnutí z registru, ale i omezení pravidelného provozu v podobě seškrtání všech výdajů na mzdy, cestovné, administrativní podporu a provoz kanceláří či příspěvků na konání stranických konferencí. Z kasy evropských politických stran pak často jdou i peníze na společné mezinárodní kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Ani Evropský parlament, ani APPF ale nemůžou evropskou stranu zcela zakázat, jako to často lze na úrovni národních států.
Hlasování na půdě Evropského parlamentu o zahájení řízení nebylo vůbec jednoznačné. Pro se vyslovilo 414 poslanců, proti 224 a zdrželo se 18. Informaci o tom, kdo jak hlasoval, nemáme, protože tři frakce, dotčená ESN, konzervativní ECR a Patrioti pro Evropu, požádaly o to, aby volba proběhla tajně. Jsou to ale především ESN a ECR, jejíž součástí je i polské Právo a spravedlnosti nebo česká ODS, kdo opatření kritizují. Kooperaci s konzervativci a reformisty si pochvaluje třeba i europoslanec za AfD Alexander Sell, který podotkl, že „ECR se baví s vlastenci a zároveň EPP (Evropská lidová strana) se baví s ECR“.
A je to právě mainstreamizace extrémní pravice na celé evropské půdě, která se díky tomuto bezprecedentnímu kroku na evropské úrovni znovu dostala na první stránky novin. Nejde jen o víc než dvě stovky europoslanců, kteří řízení s nejextrémnější frakcí odmítají. Součástí debat také je, kolik moci takové strany v Evropě mají nebo jak se jim daří svoji agendu prodávat i ostatním stranám, zejména evropským lidovcům. Především zleva byly kritizovány názorové posuny některých stran, které jsou součástí EPP, v oblasti azylové a migrační politiky.
A flirt s politikou extrémní pravice skutečně není některým členům EPP cizí. Před pár dny byl z této evropské frakce vyloučen třeba slovinský poslanec Branko Grims, zvolený za SDS premiéra Janeze Janši. Ten proslul svými radikálně konzervativními a vyhraněně antimigračními postoji. Hlasoval též pro vyslovení nedůvěry současné Evropské komisi – kterou EPP vede – a před posledními maďarskými parlamentními volbami podpořil Viktora Orbána, přestože jeho hlavní vyzyvatel Peter Magyar je sám členem evropských lidovců. Frakce v oficiálním odůvodnění však tvrdí, že extrémní názory nebyly tím, co k vyloučení europoslance vedlo. Grims se údajně prakticky vůbec neúčastnil jednání frakce, a naopak vystupoval na konferencích Patriotů pro Evropu nebo právě ESN. Před vyloučením ho neuchránil ani argument, že ho za jeho práci pochválil Elon Musk. Jak však podotkl Janša, Grims z celé EPP nemá zdaleka nejkritičtější názory na migraci.
Z toho všeho musí mít těžkou hlavu především lidovecký lídr Manfred Weber. Toho třeba někteří europoslanci zvoleni za ECR označují jako „krupiéra evropského kasina, protože rozdává karty“, zdánlivě úspěšná a radikální prohlášení představitelů menších frakcí však některým lidoveckým politikům opravdu znějí libozvučně i přes to, že EPP určuje evropský kurz. Ani vyloučením slovinského europoslance vnitřní problémy EPP tak končit nemusejí.
ESN se v posledních týdnech snažila ze všech sil zamezit tomu, aby byla spojována s extrémními postoji. Na konci června uspořádala konferenci v Berlíně, jejímž výsledkem bylo přijetí dokumentu pojmenovaného „Berlínská deklarace“. V té se píše, že se strana hlásí k hodnotám demokracie, svobody, rovnosti a vlády práva. „Evropa je domovem bohaté rozmanitosti národů, regionů, lidí, jazyků, vyznání a tradic. Dnes je však tato rozmanitost stále více ohrožována ideologickou konformitou. Ta je prezentována jako jediná legitimní interpretace evropských hodnot,“ brání se proti nařčení hned na úvod přijatého memoranda. Slovensko na zasedání reprezentoval europoslanec Milan Uhrík, Českou republiku pak Ivan David.
Co bude dál? Dle evropských pravidel nyní dojde na vyšetřování, které nemá pevně dané lhůty, a může se tak táhnout měsíce. ESN má však šanci na vysvětlení, případnou nápravu i odvolání se, včetně potenciálního napadnutí finálního rozhodnutí u soudu. Už samotné usnesení Evropského parlamentu o zahájení řízení ale znamená, že nás v evropském boji s extrémismem čekají napínavé chvíle.
