Vladimír Dzuro: Mladićův státní pohřeb? Jako by německá vláda uspořádala státní pohřeb za Hitlera
Kriminalista VLADIMÍR DZURO (* 1961) před třiceti lety objasňoval válečné zločiny na Balkáně jakožto první český vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Jeho knihu Vyšetřovatel – Démoni balkánské války a světská spravedlnost z roku 2017 jsme několikrát představili i v Reflexu. Osobně se setkal s válečným zločincem Ratkem Mladićem, který byl shledán vinným ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy a 27. srpna zemřel ve vězení v Haagu. Vladimír Dzuro o této zavrženíhodné osobě, které dnešní Srbsko oficiálně státním pohřbem vzdává hold, napsal pro Reflex osobní vzpomínku. V následujícím čísle Reflexu, 36/2026, najdete velký rozhovor s Vladimírem Dzurem k jeho čerstvé knižní novince s názvem Vyšetřovatel – Zločiny privilegovaných.
S generálem Ratkem Mladićem jsem se potkal dvakrát. Poprvé na jaře 1994, v době, kdy jsem pracoval pro UNPROFOR jako šéf UN Field Security v obleženém Sarajevu. Bylo to krátce poté, co jsem do Sarajeva přiletěl a ujal se své funkce, která byla pro misi UNPROFOR v Sarajevu nová.
Netrvalo dlouho a srbští špioni v řadách UNPROFORu donesli velení VRS v Lukavici, že do města přiletěli bezpečnostní důstojníci OSN. Dodnes si myslím, že příslušníci kontrarozvědky VRS chybně vyhodnotili, co bude naší pracovní náplní. Zcela jistě se domnívali, že jsme v Sarajevu v roli vojenských bezpečnostních důstojníků, tak jak to oni znali ze své zkušenosti z armády.
Byl jsem spolu s kolegou z Jihoafrické republiky pozván do Lukavice na neformální setkání. Přivítání bylo vlídné. Snažili se nás opít svou slivovicí, nebo, správně řečeno, rakijí, a asi dobrou hodinu z nás tahali rozumy ohledně toho, co vlastně máme v Sarajevu na starosti. Pak se najednou rozletěly dveře a vešel generál v doprovodu několika vysokých důstojníků. Potřásl si s námi rukama, museli jsme si s ním připít na zdraví, s arogantním nadhledem s námi prohodil pár slov a zase odešel. Když jsem se zeptal, kdo to vlastně byl, bylo mi s velkým respektem v hlase řečeno: „Generál Mladić.“ Nic mi to tehdy neříkalo.
Naše druhé setkání se uskutečnilo až v Haagu, kdy se zodpovídal z válečných zločinů, kterých se dopustil na území Bosny a Hercegoviny. Choval se stejně arogantně jako při našem prvním setkání.
Sám jsem se na vyšetřování jeho zločinů nepodílel. Jeho případ jsem sledoval pouze zpovzdálí a rozsudek jsem přivítal s úlevou. Světská spravedlnost si ho nakonec našla. Teď se postaví před tu Boží. Jen se už nedozvíme, jak s ním ona sama zúčtuje. Srbové jsou hrdý a kulturní národ. V Srbsku mám dodnes přátele z doby, kdy jsem tam pracoval. Rozumím i sentimentu části srbské společnosti, která vnímá mezinárodní spravedlnost jako protisrbskou. V každé společnosti se najdou lidé s radikálním smýšlením a ani Srbsko v tomto není výjimkou.
Zpráva o tom, že srbská vláda plánuje pro generála Mladiće státní pohřeb, mě ale zaskočila. A to mě v životě už jen máloco dokáže překvapit. Jsem zvědavý, jak na tuto zprávu zareaguje mezinárodní společenství. Zkusme si představit, že by například německá vláda uspořádala státní pohřeb nebo oficiální tryznu za Adolfa Hitlera, Hermanna Göringa nebo Josepha Goebbelse. Jak by na něco takového reagoval svět? A především: co by to vypovídalo o Německu dnes?
