
Vstávají noví kádrováci. Zákaz cesty Barbory Urbanové do Kyjeva zavání cenzurou a není to poprvé
Vládní poslanci zatrhli cestu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbory Urbanové do Kyjeva. Poprvé po pádu komunismu takto cenzurují členku vedení dolní komory, prý by nehájila vládní politiku. Vítejte v totalitních časech.
Babišova koalice stále přesněji v praxi cizeluje změnu zahraničního kurzu, kterou avizoval ministr zahraničí Petr Macinka před českými velvyslanci. Vymezovat se vůči dosavadním spojencům, stáhnout se z viditelné podpory Ukrajiny, bratříčkovat se Čínou a zbaběle nedráždit Rusko.
Orbán jako vzor
Důkazů ficovsko-orbánovského posunu je celá řada nejen v zahraniční politice, navzdory ujišťování Macinky a premiéra Babiše, že je Česko součástí Západu. To tvrdil duchovní otec této koalice Viktor Orbán také, což mu nebránilo stát v čele Putinových kolaborantů.
Postupný příklon České republiky východním směrem dosahuje mnoha poloh. Počínaje znevěrohodněním české pozice v protiruské Koalici ochotných čítající desítky zemí, konče primitivními šprajci ministra Macinky v rámci jeho hurvínkovské války s Hradem.
Macinka naposledy odmítl předat informace prezidentu Petru Pavlovi o cestě Tomia Okamury do Číny. Hlava státu přitom podle Ústavy zastupuje zemi navenek a na tyto informace má zákonný nárok. Nejen prezidenta, ale jistě i širokou veřejnost by přitom zajímalo, jaké výsledky tato cesta přinesla, kromě příslibu výstavy terakotové armády.
Žádné konkrétní výsledky a uzavřené dohody z parlamentní návštěvy Pekingu nebyly zveřejněny. Jednoduše proto, že žádné nejsou. Potom vzniká otázka smysluplnosti takových bombasticky prezentovaných cest, tedy kromě ocenění čínské strany chválící „pozitivní a pragmatickou politiku“ nové vlády.
Zákaz cesty na Ukrajinu
Nyní se odehrálo něco jiného. Místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová dostala pozvání do Kyjeva od místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Oleny Kondratiukové. Požádala sněmovní organizační výbor o schválení cesty, kterou podpořilo pět opozičních poslanců. Čtyři koaliční poslanci se zdrželi, zatímco předseda výboru Tomio Okamura a poslanec Motoristů Matěj Gregor hlasovali proti.
Ještě nikdy v polistopadové historii se nestalo, že by legitimně zvolenému členovi vedení Poslanecké sněmovny zakázala cestu sněmovní většina. Je to první známý případ od roku 1993, přičemž uváděné důvody jsou nehorázné a čistě politické. V tomto případě navíc mimořádně citlivé, jelikož signalizují směřování země.
Okamura hrubě manipuluje veřejným míněním, když vylučuje politický motiv. Nemá to podle něj nic společného s Ukrajinou a individuální cesty se prý zamítají běžně. Nikoli ale vládním poslancům, jelikož tentýž výbor také hlasy opozice schválil cestu na Ukrajinu řadovému poslanci ANO Miroslavu Žbánkovi.
Neobstojí ani důvody ušetřit na parlamentních cestách řádově miliony korun ročně v době, kdy vláda zvyšuje rozpočtové schodky ke 400 miliardám.
Svazák Gregor
Politický motiv otevřeně potvrdil Matěj Gregor. Odůvodnil svůj zamítavý postoj odlišným pohledem Urbanové na členství EU v Ukrajině, které ani není v dohledné době reálné. „Osobně jsem se paní místopředsedkyně ptal, že pokud na to bude tázána zahraničními médii, jaký by byl její postoj,“ říká Gregor.
Když odpověděla, že bude hájit svůj pohled, tento novodobý svazák jí vysvětlil, že pokud nebude hájit vládní pozici, nikam nepoletí. A když, tak za své. „Jako zástupkyně parlamentu by měla zastávat stanovisko vlády, případně se k tomu nevyjadřovat vůbec,“ míní Gregor. Plete si tak parlamentní demokracii s diktátem normalizační „národní fronty“.
Členka vedení sněmovny si podle Okamury a spol. nemůže dovolit říkat, co chce. Gregor se chová jako předseda prověrkové komise za komunistů. Podařilo se mu ovšem nasvítit skutečné cítění Motoristů v rozporu s pokusy Petra Macinky o prozápadní mimikry.
Nová praxe
Cenzura zahraniční cesty Urbanové není jen banální procesní zádrhel, ale špičkou ledovce trendu, který nastal už krátce po loňských sněmovních volbách. Při schvalování cest hrají hlavní roli ideologické důvody, nikoli legitimní právo opozice.
Organizační výbor loni v listopadu zakázal cestu opozičních poslankyň Adriany Chochelové a Ireny Ferčíkové Konečné na jednání Evropského parlamentu. V prosinci Okamura odmítl jindy běžnou spoluúčast opozice v parlamentní delegaci při návštěvě Slovenska ze stejných důvodů. Prý mají jiné názory, ať si tedy cestu zaplatí ze svého.
Zatím nejviditelnějším zádrhelem v tomto směru byl zákaz letu předsedy Senátu Miloše Vystrčila vládním letounem na Tchaj-wan, který je mnohem perspektivnějším a spolehlivějším obchodním partnerem než Čína. A jak už bylo řečeno, přínos cesty Okamury do Pekingu byl s výjimkou jejího vytěžení čínskou propagandou nulový.
Třešinkou na dortu je cenzura ministra obrany Jaromíra Zůny. Loni v prosinci oznámil cestu na Ukrajinu na pozvání ukrajinského protějšku, aby ji vzápětí musel odvolat za dohledu místopředsedy SPD Radima Fialy. Vládní kádrováci zřejmě předpokládají, že když dají náhubek členovi vlastní smečky, mohou se tak chovat i k opozici. To je ale hluboké nedorozumění.
Nebyli to snad představitelé ANO, SPD a Motoristů, kteří před volbami bojovali proti domnělému strašákovi zuřící totality a omezování svobody slova? Kde jsou ti jakobínští bojovníci z mohutných demonstrací a kritici prosazování jednoho názoru? Dnes jsou ve vládě a bez skrupulí znovu zavádějí autoritářské manýry.



















