Babiš obelhává veřejnost. S Agrofertem prý nic společného nemá, ale inkasoval od něj miliardy
Andrej Babiš sehrává od svého vstupu do vlády zastírací manévry, že nemá nic společného s Agrofertem. Přitom z holdingu po celou dobu dostával nemalé příjmy, které v loňském roce přesáhly čtyři miliardy korun.
Premiér Babiš často dává k lepšímu, že se neživí politikou, pracuje pro lidi zdarma a svůj plat posílá samoživitelkám. Nedodává už, že jeho premiérský plat dosahoval zhruba tří procent celkových ročních příjmů. Drtivou většinu dostával ze svých firem.
Bonus 4,3 miliardy
Z Babišova majetkového přiznání za loňský rok vyplývá, že z Agrofertu obdržel zhruba 4,3 miliardy korun po zdanění. Šlo o výplatu dividendy před tím, než vložil holding do svěřenského fondu RSVP Trust, který je nyní předmětem přezkumu Evropské komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Babiš přiznal mezi dalšími příjmy 683 tisíc korun od předchozího svěřenského fondu AB private trust II, který neprošel unijními audity jako dostatečné řešení střetu zájmů tehdejšího premiéra. Zhruba milion korun mu poslala společnost Imoba vlastnící mimo jiné podle Vrchního soudu v Praze podvodně dotovanou farmu Čapí hnízdo.
Nejsou to jediné příjmy, které šéf ANO čerpal ze svého podnikatelského impéria v době, kdy byl členem vlády jako ministr financí a později premiér.
Od roku 2013 mu přicházely z Agrofertu každý rok nemalé částky z nezvykle vysokých šestiprocentních úroků korunových dluhopisů, které koupil za 1,5 miliardy korun. Nejprve nezdaněných až 90 milionů a v letech 2020–2022 po zdanění těchto dluhopisů 76,5 milionu. Celkové výnosy z těchto transakcí přesáhly 800 milionů korun.
Babiš nelže a nekrade
Proč se zabývat příjmy sedmého nejmovitějšího podnikatele v zemi? Kromě toho, že je dosud věrohodně nedoložil, by na tom nebylo nic pozoruhodného, kdyby celou dobu nebyl v kolosálním střetu zájmů potvrzeném Evropskou komisí i domácími soudy, což dodnes popírá.
„Já jsem odešel z Agrofertu v roce 2014. Střet zájmů komentovat nebudu, protože žádný nemám. Zeptejte se poslanců. Lex Babiš je zákon proti Babišovi, protože Babiše chtějí všichni zničit, protože Babiš nekrade, nelže a dělá věci pro lidi,“ reagoval na otázku, co říká poslanecké novele zákona o střetu zájmů změkčující podmínky pro členy vlády a šité na míru Agrofertu. Holding by měl vracet sedm miliard korun nelegálně vyplacených dotací v době, kdy je Evropská komise zablokovala kvůli Babišově střetu zájmů.
O tom, že by nešlo o triviální problém, svědčí loňský propad zisku Agrofertu na 2,2 miliardy korun, což je zhruba částka, kterou každý rok dostával jen z dotací. Pokud by o ně přišel, musel je naopak vracet, nemluvě o chybějících veřejných zakázkách, dostal by se okamžitě do ztráty.
Proto by se jistě hodila iniciativa Radka Vondráčka, Davida Pražáka (oba ANO), Filipa Turka (Motoristé) a Marie Pošarové (SPD). Podle nich by dotace a veřejné zakázky nesměl čerpat jen ministr, jehož resort rozhoduje o jejich rozdělování, nikoli premiér. Dále zkracuje lhůty pro vymáhání neprávem vyplacených dotací Státním zemědělským intervenčním fondem z deseti na čtyři roky, což je jasná nahrávka Agrofertu.
Usnadnit podvody a korupci
V této věci došlo k překvapivé zápletce, když novelu rozporovala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ministryně, jež se dostala pod tlak užíváním levného obecního bytu v Bílině, zvolila v zúženém připomínkovém řízení nejkritičtější tón, když uvedla, že by novela „znamenala usnadnění podvodů a korupce“.
Resort Mrázové vytýká novele zkrácení lhůty pro vymáhání dotací, a to i zpětně, a rozporuje i úmysl zúžit působení zákona pro členy vlády: „I v případě, že jde o společnost veřejného funkcionáře, který nestojí v čele poskytovatele dotace, může mít osobní, finanční, rodinný nebo jiný zájem, který může ovlivnit výkon jeho funkce.“
Připomínky zaslaly i jiné resorty s výjimkou motoristických. Zpochybňovaly třeba vyčlenění nárokových dotací a varovaly před reakcemi Bruselu. Těžko říct, jak tato norma ve sněmovně dopadne a zda budou odstraněny její nejkřiklavější pasáže.
Jisté však je, že se Babiš s Mrázovou náhle rozkmotřil. Na poslední chvíli zrušil její účast na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v Gdaňsku, údajně kvůli špatně připravenému memorandu o spolupráci. Je to opravdu jediný důvod?
Agrofert jako bankomat?
Babiš se tváří, že o poslanecké iniciativě nic neví a netýká se ho. Nechce se však věřit, že by vznikla ve vzduchoprázdnu, aniž by došlo ke koaliční dohodě a za zády premiéra. Proč mu také věřit, když od svého vstupu do vlády obelhává veřejnost? K holdingu se nezná, nic o něm prý neví, ale každoročně od něj pobíral tučné finanční injekce.
„To je tvrzení, které může vyvolat jenom úsměv,“ odpověděl bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro Reflex na otázku, zda působí důvěryhodně Babišova slova, když prohlašuje, že ve střetu zájmů není a nikdy nebyl.
„Tak gigantický střet zájmů, jaký má náš premiér, nemá obdoby nejen v historii naší země, ale snad ani v historii žádné evropské státnosti. Tento střet zájmů je ve skutečnosti neřešitelný. Pan premiér měl jenom dvě čisté možnosti. Neucházet se o žádnou politickou funkci a pak těžit ze svého ohromného majetku a podnikatelské činnosti. Nebo chtěl-li zůstat v politice zřejmě kvůli imunitě, která ho chrání před trestním stíháním a případným odsouzením, mohl se majetku opravdu vzdát.“
Rozporuplná poslanecká iniciativa je jen dalším důkazem chatrné konstrukce, na níž stojí premiérův výklad údajně vyřešeného střetu zájmů. Kdyby aspoň nefabuloval, že nemá se svou klíčovou firmou už dvanáct let vůbec nic společného. Agrofert není jen tak obyčejný bankomat.
